Hodně diskutovaným tématem v poslední době se u české veřejnosti, která aktivně spravuje svůj majetek, stalo investování do akcií, investičních fondů, a dokonce i do zahraničních měn. Vývoj posledních měsíců přinášel investorům, kteří investovali do českých akcií, neuvěřitelně rychlé zisky.
Čím více akcie rostly, tím více se objevovalo článků, komentářů a doporučení o tom, že akcie vyrostly již o desítky procent a ten, kdo investoval, vydělal velmi jednoduše "spoustu peněz". Doporučení, jak se bude burza vyvíjet dále, bylo mnoho, převažovala však především doporučení nákupní. To vše trvalo až do chvíle než na Burzu cenných papírů Praha dorazila výraznější prodejní nálada. Ta během několika dní dokázala index pražské burzy posunout téměř na úroveň ze začátku letošního roku. V jeden okamžik burzu zachvátila panika a investoři prodávali vše, co se dalo.

Trh je nadále nervózní
Situace se postupně uklidnila, ovšem nervozita je na trhu cítit i nadále. Co lze tedy očekávat v následujícím období? Byla to jen krátkodobá prodejní vlna, korekce příliš rychlého růstu, nebo je to změna trendu a investorům nastane těžké období?
Vraťme se nejprve do historie a uveďme několik zajímavých čísel a porovnání. V roce 2000 skončil výrazný růst americké burzy a to byl i konec amerického akciového snu. V té době se index Nasdaq obchodoval na úrovni 5000 bodů, v současnosti je pod úrovní 2000 bodů! Vezmeme-li pro naše porovnání jako výchozí bod rok 2000, index pražské burzy PX-D se v té době pohyboval pod úrovní 1500 bodů a až do září 2001 téměř neustále klesal. Nejnižší hodnotou, které dosáhl, bylo 770 bodů. Od této doby pražská burza neustále roste a svůj nejvýraznější a nejrychlejší růst předvedla v posledním roce.
Naprosto stejným vývojem prošla i další burza, a to maďarská, která společně s českou a polskou patří do středoevropské trojky rozvíjejících se trhů. Od roku 2000 vzrostl průměrně index pražské burzy PX-D o 12,1 procenta ročně, maďarské burzy o 11,33 procenta. Zajímavostí je, že propad, který postihl středoevropské burzy v roce 2000 a 2001, vyrovnávala jak pražská, tak i maďarská burza až do poloviny roku 2004. Od té doby vykazuje pražská burza celkový růst 77 procent a maďarská 71 procent, což je růst velmi silný.

Vývoj v Polsku se lišil
Výrazně odlišným vývojem ovšem prošla polská burza. Do konce roku 2001 se všechny tři středoevropské trhy pohybovaly stejným směrem, následně však maďarský i český trh začaly polskou burzu ve výkonnosti výrazně převyšovat. Burza ve Varšavě v současnosti svou výkonností zaostává o téměř 79 procent a její průměrný výnos je od roku 2000 záporný, -1,5 procenta. Proč?
Důvodů je několik, počínaje tím základním, tj. vývojem ekonomiky jako celku, až po - pro mě zásadní - velikost, likviditu a dostatek nových emisí. Jak pražská, tak i maďarská burza trpí nedostatkem kvalitních akcií. V Praze se v podstatě obchoduje s osmi emisemi, v Maďarsku je situace o stupínek lepší. Polsko naopak každý rok uvádí na burzu velký počet nových emisí.
Nyní si můžeme odpovědět na otázku, co stojí za příliš rychlým růstem trhu v Praze a v Budapešti. Především je to právě již zmíněný nedostatek investičních příležitostí.
Zahraniční investoři, kteří hrají a budou hrát nejdůležitější roli na trhu, nemají na výběr a musí kupovat pouze omezený počet emisí. Díky zvyšujícímu se přílivu finančních prostředků, a to nejen od zahraničních, ale i od domácích investorů, není na trhu dostatek volných akcií a kursy rychle rostou. Čím víc burza roste, tím více láká ty, kteří neznají zákonitosti trhu.
A v zápětí jsou to obvykle oni, kdo prodělá nejvíce peněz. V Polsku mají investoři tu výhodu, že mohou rozdělit finanční prostředky do více emisí. Tím nedochází k tak silné poptávce po jednom titulu a díky tomu se kursy nezvyšují tak dramaticky.
Růst trhu netrvá věčně, jednoho dne se situace obrátí a akcie začnou klesat. Důvodů pro změnu může být několik, případně se začnou postupně jeden na druhý nabalovat. Mezi takové důvody lze zařadit politickou stabilitu, vývoj kursu měny a v neposlední řadě i samotné ohodnocení jednotlivých emisí. Nesmíme rovněž zapomínat na příliv a odliv financí z investičních fondů, které ve velké míře ovlivňují vývoj především rozvojových trhů, mezi něž se stále středoevropské burzy řadí.
Jestliže se objeví jeden z těchto důvodů, lze na trhu očekávat korekci růstového trendu, kterou vystřídá opět růstová fáze a akcie začnou znovu posilovat. Pokud se ovšem objeví několik důvodů najednou a následně přibudou další, je velmi pravděpodobné, že dojde ke změně trendu a akcie budou klesat delší dobu.

Kam se pohnou trhy?
Osobně si myslím, že právě toto se stalo a středoevropské burzy čeká další výraznější pokles. Oslabení měn vůči světovým měnám a nejvyšší odliv finančních prostředků z fondů zaměřených na středoevropské trhy povede u mnoha investorů k rozhodnutí realizovat tučné zisky.
Dále považuji za potřebné uvést, že v našem regionu se již vyskytují fundamentálně dražší akcie než na vyspělých trzích a jejich další růst je založen na vysokém očekávání, které se však nemusí potvrdit. Pražskou burzu zároveň postihla i politická nestabilita, která se stále prohlubuje a komplikuje, což v současnosti nejvíce ohrožuje dokončení privatizace Českého Telecomu.
Investorům bych v současné době doporučil velkou opatrnost při nákupu akcií ve středoevropském regionu. Tomu, kdo cenné papíry drží, bych doporučil, aby současnou situaci na trhu nebral na lehkou váhu a zvážil realizaci svých zisků. Myslím si, že ten, kdo dnes prodá, nakoupí v září stejné akcie levněji.
Autor je makléřem v HVB Bank Czech Republic

Akciové indexy