Stavební spořitelny budou muset pro svůj zisk udělat mnohem víc než v minulých letech. Loňský rok totiž ukázal, že nestačí jen spoléhat se na snadný zdroj zisků z poplatků, které spořitelnám přinášelo stavební spoření, ale že se musí ještě výrazněji zasadit o nárůst úvěrů a hledat i další nové zdroje příjmů.
Celkový loňský zisk stavebních spořitelen byl meziročně o tři procenta nižší a dosáhl zhruba jedné miliardy korun.
Zisk některých stavebních spořitelen, Raiffeisen a České spořitelny sice výrazně vzrostl, naopak propad zaznamenaly spořitelny Modrá pyramida a Hypo, pohoršil si i Wüstenrot. A největší stavební spořitelna v zemi, Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) vydělala prakticky stejně jako v roce 2003. To vše za situace, kdy celé bankovnictví vydělává stále víc a díky vysokému růstu půjček lidem a s tím spojenými poplatky zvedlo zisk o 10 procent na víc než 33 miliardy korun.
Příčin, proč stavební spořitelny jako celek vydělaly méně, je několik. Jednak pokuta od antimonopolního úřadu, na kterou musely vytvořit rezervu téměř půl miliardy korun. jejich hospodaření negativně ovlivnil i prudký pokles výnosů z poplatků. Ten se pohybuje v řádech desítek procent, zatímco v konkurenčních bankách, včetně hypotečních ústavů, poplatkové příjmy rostly. Podle zástupců spořitelen má tento vývoj na svědomí nízký počet nově uzavíraných smluv na spoření.
"Vloni jsme uzavřeli 55 tisíc nových smluv, o rok předtím to bylo 164 tisíc smluv," uvedla například mluvčí spořitelny Wüstenrot Helena Dušková. Podobný trend zaznamenaly všechny spořitelny - počet nově uzavřených smluv na spoření byl v celém Česku 315 tisíc, zatímco o rok dříve to bylo rekordních 2,1 miliónu. Nízký zájem o nové, méně výhodné spoření však nemohl být žádným překvapením. Před novou úpravou, kterou stát zavedl od začátku loňského roku, bylo v Česku evidováno více než šest miliónů smluv.
S výrazným růstem poplatkových příjmů ze spoření nemohou ústavy počítat ani letos. "Zájem už nikdy nebude takový jako v rekordním roce 2003. Bude ale větší než vloni," míní Vladimír Staňura, šéf ČMSS. Odhaduje, že letos spořitelny uzavřou od od 600 tisíc do 900 tisíc smluv, tedy podobně jako v letech 1998 a 1999.
Spořitelny nemohou počítat ani s vyššími poplatky ze spoření. Antimonopolní úřad po nich požaduje, aby je vrátily na několikanásobně nižší úroveň z roku 1999. I když se všechny proti verdiktu úřadu odvolaly, podle připravované novely zákona o stavebním spoření si z nich nebudou smět vylepšovat zisky. Z návrhu, který je v parlamentu, vyplývá, že ústavy by po šest let nesměly poplatky měnit.
Podle znalců musí spořitelny stavět své zisky na dalším růstu půjček. "Objem úvěrů stavebních spořitelen vzrostl vloni o 38 procent, i přesto je výše úvěrů poměrně nízká. Poměr půjček k uspořené částce je v Česku stále pod 40 procenty," míní Tomáš Prouza, náměstek ministra financí. V zahraničí se tento poměr pohybuje kolem 80 procent.
"Vývoj půjček považujeme za dynamický, ale čelíme ostré konkurenci hypotečních bank, které tlačí úroky dolů," potvrzuje Staňura a tím, že kromě úvěrů na bydlení, které budou spořitelny "živit" musí hledat i jiné zdroje příjmů.
Například ČMSS od podzimu prodává podílové a penzijní fondy. Modrá pyramida začala v letošním roce s prodejem hypoúvěru, který umožňuje dřívější splacení bez sankcí a levnější poplatek za vedení účtu. Po schválení novely zákona o kolektivním investování chtějí spořitelny zprostředkovávat investice do nemovitostních fondů.

Hospodaření tuzemských stavebních spořitelen v roce 2004