Pouhá dvě procenta lidí si myslí, že banky v posledním roce zvýšily bankovní poplatky. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti Factum Invenio, který si objednala největší česká banka ČSOB.

Opačného názoru jsou ale někteří ekonomové, ministerstvo financí a antimonopolní úřad, který ČSOB, Českou spořitelnu a Komerční banku obvinil z vytváření kartelu ohledně výše poplatků.
Podle MF jsou bankovní poplatky nepřehledné a některé dokonce zbytečné. Média navíc často poukazují na srovnání poplatků v českých bankách a v bankách na západ od českých hranic, které pro domácí finanční ústavy v některých ohledech nevyznívá příliš dobře.

Ostatní ceny rostly více

Zástupci ČSOB však upozorňují, že platby za finanční služby jsou jen zlomkem celkových výdajů domácností. Průzkum Factum Invenio ukázal, že obyvatelé České republiky se domnívají, že více než bankovní poplatky zdražily například potraviny, pohonné hmoty, energie a další.

Podle Českého statistického úřadu činí bankovní poplatky zhruba 0,5 procenta z celkových výdajů průměrné domácnosti. Podle ČSÚ průměrný Čech zaplatí za finanční služby sedmkrát méně než za alkohol, téměř desetkrát méně než za telefon a 1,5krát méně než za kadeřníka.

Podle studie společnosti Capgemini Čech ročně zaplatí bance na poplatcích zhruba 2000 korun. Průměrná cena za bankovní služby se ve světě pohybuje kolem 2300 korun ročně. Nejvíce platí Švýcaři (více než 4000 korun) a nejméně Nizozemci (zhruba 750 korun). Hůře je na tom Česko při srovnání výše poplatků s velikostí HDP na obyvatele, které pro Česko vyznívá nepříznivě. Hůře si stojí jen Čína a Polsko.

ČSOB nechce výši poplatků řešit se státem

Dialog o výši bankovních poplatků se státní správou nemá smysl, řekl na tiskové konferenci ČSOB člen představenstva banky Jan Lamser. Jeden z vrchních ředitelů největší české banky tak reagoval na iniciativu ministerstva financí, které mimo jiné požaduje, aby si banky neúčtovaly poplatky za zrušení účtu, aby si lidé mohli ponechat číslo účtu nebo aby nemuseli platit poplatky za platby státním orgánům.
"Jsou to umělá témata, která mají odpoutat zájem veřejnosti od jiných závažnějších věcí, kterými by se tyto úřady měly zabývat," uvedl Lamser. Podle něj by se rozhodně neměly dělat žádné kompromisy, které by vedly k regulaci bankovního sektoru. "Pouštíme se dlouhodobě do jakýchsi jalových diskusí," dodal.

Podle mluvčího MF Marka Zemana není Lamserův přístup rozhodně konstruktivní. "Od začátku jsme říkali, že otevíráme diskusi. Není účelné, aby se předem říkalo, jaká témata se budou probírat a jaká ne," dodal.

Lamser se domnívá, že představa regulace bankovního sektoru prostřednictvím centrální banky nebo například speciální komise ministerstva financí je projevem degenerovaného sociálního inženýrství. Člen představenstva ČSOB rovněž odmítl tvrzení některých médií, že české banky vydělávají příliš mnoho peněz na úkor obyčejných klientů. Podle něj je to "stokrát opakovaná lež, která se pomalu stává pravdou."
"Výsledky zahraničních bank jsou vesměs lepší, než dosahujeme my. Není pravda, že české banky jsou výrazně efektivnější, než je celoevropský průměr," dodal.