Kroky ČNB bude určovat hlavně domácí ekonomika
Bankovní rada České národní banky na svém posledním prosincovém zasedání na rozdíl od Evropské centrální banky své úrokové sazby nezvýšila.
Silnější koruna a neexistence poptávkově inflačních tlaků zatím dovolují bankovní radě ČNB ponechat sazby na stávající úrovni, a to navzdory předchozím výrokům guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, který řekl, "že by bylo adekvátní, aby úrokové sazby v ČR byly nad hladinou eurozóny kvůli prémii za vyšší riziko." Z toho vyplývá, že určujícím faktorem politiky ČNB v následujícím období bude především domácí ekonomika.
Mírné zpomalení růstu
Ta by měla v roce 2006 mírně zpomalit svůj růst na cca 4,0 procenta, přičemž struktura růstu HDP zůstane i nadále "neinflační". Tato situace bude pozitivní pro korunu, která by měla většinu roku 2006 strávit zhruba v pásmu 28,50 až 29,00 korun za euro.
Inflace nicméně, především kvůli cenovým deregulacím, v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně vzroste a bude dosahovat zhruba úrovně 3,7 % meziročně. Současně s tím lze očekávat, že ECB v tomto období provede další zvýšení sazeb na 2,50 %, a to nejspíše na březnovém zasedání. Dá se tedy předpokládat, že za takovéto situace bude mít ČNB důvod k dalšímu zvýšení svých úroků. Jde jen o to, kdy k němu přistoupí.
Vzhledem k současnému posílení koruny předpokládám, že ČNB své úroky na lednovém zasedání ještě nezvýší. Naopak zřejmě bude nucena přehodnotit svoji čtvrtletní inflační prognózu směrem dolů. Nicméně zvýšení o čtvrt procenta na 2,25% může přijít v únoru, kdy již bude známa úroveň inflace za leden 2006.
Další zvyšování sazeb pak bude záviset především na vývoji inflace, kursu domácí měny a případném dalším růstu sazeb v eurozóně. Za předpokladu, že ECB bude mít své úroky na 2,50 % a že česká inflace bude v té době někde v pásmu 3,5 - 4,0 %, lze čekat, že také ČNB během dubna či května zvýší své úroky na 2,50 %, tedy na předpokládanou úroveň úroků ECB.
Po dosažení úrovně 2,50 % předpokládám delší pauzu v jejich zvyšování. A to především z důvodu vlivu silné koruny na inflaci a obecně na měnové podmínky v české ekonomice.
Koruna bude posilovat
Výhledově po zbytek roku 2006 a rok 2007 se tak opět můžeme dostat do situace, že domácí sazby budou nižší, než bude očekávaná úroveň úroků v eurozóně.
Pro tuto alternativu hovoří především dva důvody. Tím prvním je silná koruna. Růst české ekonomiky, jeho struktura a vývoj platební bilance jsou pro domácí měnu příznivé. Koruna vůči euru významně posiluje a tento trend bude obecně trvat i v dalším období. To je jednak významný protiinflační faktor a navíc při posilování koruny vůči euru dochází k přitvrzování měnových podmínek v ČR ve srovnání s eurozónou.
Druhým neméně významným důvodem je výhled inflace. V průběhu roku 2007 (dle odhadů některých ekonomů již v posledním čtvrtletí roku 2006) lze čekat návrat inflace pod 3,0 %, tj. pod inflační cíl ČNB.
Celkově lze s největší pravděpodobností říci, že pro domácí ekonomiku budou v následujícím roce i nadále typické nízké úrokové sazby, které navzdory svému mírnému růstu nijak zásadně neomezí ani investiční aktivitu firem ani poptávku domácností po hypotečních či spotřebitelských úvěrech. Přílišný vliv na finanční trh nečekám ani od parlamentních voleb v červnu 2006.
Autor je senior manažer ČP INVEST investiční společnosti
