Lidem, kteří se kvůli nesplácení úvěrů dostanou do problémů, by měl v budoucnosti pomoci nový úpadkový zákon. Platit by měl od poloviny roku 2007 a počítá i s institutem osobního bankrotu.
Zadlužení lidé by podle návrhu zákona mohli sami na sebe vyhlásit bankrot a své dluhy pak splácet maximálně po dobu pěti let. Poté by se za jejich "dlužnou" minulostí udělala tlustá čára a zbylé nesplacené peníze by byly dlužníkům prominuty.
Návrh by se měl ve druhém čtení projednávat ve sněmovně na přelomu ledna a února 2006. Politici napříč spektrem se již dnes shodují na tom, že tentokrát by měl ve sněmovně insolvenční zákon projít. Je totiž velmi pravděpodobné, že jej podpoří i poslanci za ODS.
Oproti současným principům přitom přináší zásadní změnu. Lidé, kteří se v současnosti ocitnou v kolotoči nesplácených dluhů, jsou je totiž povinni věřiteli zaplatit v plné výši. A to i v případě, že na jejich majetek již byla uvalena exekuce a část dluhů byla odepsána. Ani exekutor, který obstaví majetek a příjmy dlužníka, totiž nezaručí, že věřitel dostane svou pohledávku v plné výši. Protože tu není zákonem stanovená pevná hranice, dlužníka takový postup splácení peněz může demotivovat. Proto zadlužení lidé nemají potřebu legálně vydělávat více peněz. Podle ekonomů si takoví lidé vyhledávají práci "na černo", případně podnikají pod jménem někoho jiného. Věřitelé pak z nelegálně vydělaných peněz nic nevidí a s úhradou celé pohledávky se mohou většinou rozloučit.
Návrh zákona ale takové praktiky díky pětileté hranici omezuje. Právo také počítá s tím, že by dlužníci mohli například navrhnout nový splátkový kalendář. Člověk, který takové řešení upřednostní, musí věřitelům objasnit i způsob, jakým v budoucnu peníze získá. Splátkový kalendář pak musí odsouhlasit nejen věřitel, ale i soud.
Lidé, kteří mají problémy se splácením peněz, by díky zákonu o bankrotu dostali možnost zbavit se hrozby celoživotního zadlužení v případě, že se zaváží během pěti let uhradit co možná největší část svého dluhu. Dlužníci, kteří na sebe vyhlásí bankrot, ale musí počítat s tím, že v případě potřeby budou muset prodat část svého majetku, případně dočasně přistoupit na hranici životního minima.
Všechny příjmy zadlužené domácnosti půjdou na vypořádání závazků. Žádnou položku přitom nesmí dlužníci zatajit. Na žádost věřitelů jim také musí dát k nahlédnutí svá daňová přiznání.