Obrazoborecký pohled na OSN


Žádná organizace není chována v takové úctě jako Organizace spojených národů. Přirozeně, vždyť ztělesňuje některé z nejušlechtilejších snů lidstva. Avšak dnes, kdy se nad správci programu OSN "ropa za potraviny" vznáší skandál a svět si připomíná deset let od genocidy ve Rwandě, by se na úctu k OSN mělo pohlížet tak trochu jako na pověru. A na generálního tajemníka Kofiho Annana jako na jejího falešného proroka.
Od dob Daga Hammarskjölda nebyl žádný šéf OSN tak velebený jako Annan. Obvykle si zachovává klidné, důstojné vystupování, má svůj šarm. Lídra je ovšem třeba soudit podle jeho skutků v okamžicích, kdy jsou v sázce zásadní hodnoty. Annanova selhání v takových situacích se ovšem zamlouvají.
V letech 1993 až 1996 byl Annan náměstkem generálního tajemníka pro mírové operace OSN a později zástupcem generálního tajemníka. Jedna ze dvou katastrof, za něž nese velkou část viny, je srbský masakr sedmi tisíc lidí v bosenské Srebrenici.
V roce 1993 bylo bosenským Muslimům přislíbeno, že je budou ochraňovat jednotky OSN. Srebrenica byla prohlášena za "bezpečné útočiště", jež mělo "chránit" 600 nizozemských vojáků OSN.
V červenci 1995 zaútočily srbské síly. OSN nedostála svému slibu. Annanův štáb vydával vyhýbavá, zmatená prohlášení. Nizozemci ani nevystřelili. Letectvo NATO mohlo Srby zastavit, ale Annan o zásah nepožádal. Srbský velitel a válečný zločinec Ratko Mladič před nosem OSN deportoval ženy a děti, do zajetí bral a vraždil muže a chlapce.
Pouhý rok předtím prokázala OSN naprostou neschopnost, když čelila nejrychlejší genocidě v dějinách - vyvraždění 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů ve Rwandě během pouhých 100 dní. Jednotky OSN ve Rwandě byly roku 1994 Annanovou zodpovědností, a to jak před krizí, tak během ní.
Annan byl varován zprávou od Romea Dallaira, kanadského generála, jenž velel silám OSN ve Rwandě, čtyři měsíce před vražděním. Dallaire popisoval, že Hutuové plánují "vyhlazení Tutsiů". Upozorňoval, že pro zahájení etnického čištění jsou už připravené zbraně.
Dallaire žádal povolení k evakuaci svého informátora a k obsazení úkrytu zbraní. Annan zamítl obě žádosti a navrhoval, aby Dallaire oznámil totožnost informátora rwandskému prezidentovi Habyarimanovi, přestože informátor za strůjce plánu genocidy výslovně označil prezidentovu nejužší svitu.
Místo aby byl Annan po Rwandě a Srebrenici donucen rezignovat, byl povýšen na generálního tajemníka.
Kultura OSN je následující: doufejte v to nejlepší u barbarů, nedělejte nic, co by mohlo rozdmýchat spor mezi nadřízenými, a nechte ostatní, ať se stanou terčem kritiky oni. Ani pozdější odhalení Annanovy zodpovědnosti za pohromy ve Rwandě a Bosně jeho postavením neotřásla. Naopak, byl jednohlasně zvolen na další období a získal Nobelovu cenu míru. Stal se rekordmanem gumových diplomatů.
Média občas obdiv k Annanovi stupňují poukazem, že jeho manželka je Švédka a blízká příbuzná Raoula Wallenberga. Očekává se, že usoudíme, že Annanovi jsou vlastní i ideály, jež v posledních dnech druhé světové války ztělesňoval nejznamenitější Švéd novověku.
Wallenbergovo jméno by nás ale mělo přivádět k ještě hlubšímu zdrcení nad Annanovým jednáním. Wallenberg odmítl přehlížet blížící se krveprolití. Odcestoval do Maďarska, místa Hitlerovy poslední vražedné orgie namířené proti Židům. V Budapešti Wallenberg využil všech kontaktů, uchyloval se k lstem a úplatkům, aby před holocaustem zachránil co nejvíce lidí.
Ničí úspěchy zřejmě nemohou být srovnávány s úspěchy Wallenbergovými. Potíž s Annanem tkví v tom, že když se schylovalo k obdobným nebezpečím, projevil se jako mimořádně neschopný.
Annan nemůže tvrdit, že čelil osobnímu ohrožení, zatímco Wallenberg byl v letech 1944 a 1945 v ohrožení neustále. Nemůže se vymluvit ani na to, že nebyl varován či že nebyl v takové pozici, aby mohl zakročit. Annan disponoval všemi nástroji moci a posuzování. Přesto, když byly tisíce a stovky tisíc lidí vystaveny smrtelnému nebezpečí, jež měl Annan zmocnění a povinnost odvrátit, zmírnit nebo alespoň oznámit, bídně selhal.
Navzdory nedávným odhalením úplatků v programu OSN ropa za potraviny pro Irák se svět dnes dožaduje toho, aby byla Annanovi svěřena budoucnost více než 20 miliónů Iráčanů, kteří přežili diktaturu Saddáma Husajna. Je to jak kvůli tomu, jaký je Annan, tak kvůli tomu, čím se stala OSN: institucí, kde podle všeho žádné pochybení neujde odměně.
Autor je bývalým místopředsedou švédské vlády
(c) Project Syndicate