Koruna posiluje a z mnoha stran jsou slyšet nářky. Zejména od exportérů, jejichž zboží koruna na mezinárodních trzích prodražuje a podlamuje cenovou konkurenceschopnost.
Vývozci pak musí osekávat své náklady kde se dá, tedy i náklady na pracovní sílu, což v krajním případě může vést až k propouštění a k poklesu zaměstnanosti v postižených odvětvích a následně k oslabení domácí poptávky a tedy ke zpomalení hospodářského růstu.


Je ale posilování koruny jevem pouze negativním? Jaký bude pravděpodobný vývoj koruny v roce 2006 a co bude znamenat pro českou ekonomiku?

Dvacet měsíců posilování
Nynější vlna posilování české měny trvá již od jara 2004, tedy zhruba dvacet měsíců. Jestliže v březnu 2004 činil průměrný kurs koruny 32,98 za euro, tak loni v listopadu to bylo 29,26: koruna tedy posílila téměř o 13 procent.
V prosinci pak přidala další procento, když posílila pod úroveň 29,00 za euro. Rok 2005 se přitom do historie české ekonomiky zapsal velmi úspěšně.

 
Hospodářský růst se vyšplhal do oblasti pěti procent a velmi silný byl již v roce 2004, kdy dosáhl 4,7 procenta. Situace na trhu práce se postupně zlepšuje, to vše při nízké inflaci.
ČNB tak mohla navzdory silnému růstu HDP snížit své úroky na rekordně nízkou úroveň 1,75 procent a i nyní je po zvýšení na 2,00 procent drží pod úrovní úroků ECB. Nízká inflace, úrokové sazby blízko historického minima: to je dobrá zpráva pro tuzemské podniky i domácnosti. Pro ty to mj. znamená možnost levně financovat pořízení vlastního bydlení.


Čím byla příznivá kombinace zpráv o české ekonomice za uplynulé dva roky umožněna? Především změnou charakteru české ekonomiky: ta je z povahy své velikosti a místa na mapě Evropy jako stvořená pro orientaci na export, tedy na to, aby se při svém růstu dlouhodobě opírala především o zahraniční obchod.


To se jí stále ve větší míře daří od konce 90. let, kdy se Česká republika stala oblíbenou destinací přímých zahraničních investic. Dalším výrazným milníkem pak byl vstup do Evropské unie, jenž tuzemským podnikům dále usnadnil přístup na evropské trhy a přilákal další, do té doby ještě váhající investory.


V této konstelaci je posilování koruny nevyhnutelné a tento trend pomáhá držet inflaci v české ekonomice při zemi. Nízkoinflační prostředí je dobrou zprávou pro české domácnosti i firmy, a jak je zmíněno výše, umožňuje ČNB držet úroky na velmi nízkých úrovních.

Koruna tlumí dopad ropy
Mimochodem, bez tendence koruny k posilování by na domácnosti i tuzemské výrobce dopadl růst cen ropy, pozorovaný v uplynulých dvou letech, mnohem výrazněji. To by znamenalo vyšší náklady pro české výrobce, což by nahlodalo jejich cenovou konkurenceschopnost a vyšší výdaje českých domácností na pohonné hmoty a obecně na energie by se nepříznivě podepsaly na jejich kupní síle (což by v konečném důsledku byla opět špatná zpráva i pro tuzemské výrobce a poskytovatele nejrůznějších služeb).


Pravdou ovšem je, že příliš rychlé posilování měny s sebou nese pro příslušnou ekonomiku problémy, jež byly zmíněny výše.
Na to upozorňuje i ČNB: dle názoru centrální banky může koruna své nedávné zisky zkorigovat. Korekce se nikdy vyloučit nedá: vzpomeňme si, jak koruna posilovala od konce roku 2001 až do července 2002, kdy se krátce dostala až pod úroveň 28,90 za euro (což byla až do konce letošního listopadu historicky nejsilnější úroveň koruny), aby poté oslabovala po většinu roku 2003 až do jara 2004.


Nyní by však jakákoliv korekce byla asi opravdu jen přechodná: silný růst české ekonomiky, podporovaný zlepšováním obchodního salda, pokračuje, a v lednu nového roku firma Hyundai dle všeho oznámí rozhodnutí vybudovat svůj nový závod na severu Moravy. Navíc jsou zde zprávy o budoucích tocích prostředků do české ekonomiky z rozpočtu EU. To není prostředí, jež by mělo vést k oslabení koruny.

Volební nejistoty
Ke korekci snad mohou posloužit parlamentní volby: nejen ty naše červnové, ale také volby v Maďarsku, jež se budou konat v dubnu či květnu, a v září se bude volit na Slovensku. Tato série voleb může vrhnout na region stín nejistoty.
Jenže ani politická nejistota již není, co bývala: od vstupu do EU v květnu 2004 přecházejí trhy české vnitropolitické krize takřka bez povšimnutí, což se potvrdilo jak počátkem léta 2004, tak letos na jaře, ačkoliv v obou případech došlo k výměně na premiérském křesle!


Korunu by mohl srazit zřejmě jen výrazný růst úroků v eurozóně a USA, takový scénář ale není příliš pravděpodobný. Ačkoliv vývoj koruny nebude ani v roce 2006 jednosměrný, tak v prostředí nízké inflace a silného růstu ekonomiky je nominální posilování koruny trendem, se kterým je třeba počítat.
Tendence k posilování by měla převažovat: padají otázky, zda již v roce 2006 bude pokořena hranice 27,00 za euro. Zřejmě nikoliv: proti tak výraznému posílení by nepochybně zasáhla ČNB, třeba i snížením svých úroků. Ke konci roku 2006 lze ale korunu čekat někde v pásmu 28,00 - 28,50 za euro.


Koruna tedy zůstane silná a s ní zůstane nízká inflace a v evropském kontextu i úroky ČNB. Podniky by se na to měly připravit. A také na to, že ona "sedmadvacítka" může být testována třeba již napřesrok.
Autor pracuje v PPF Asset Management

Vývoj kursu koruny k euru