Podle evropských ekonomů by měla ekonomika eurozóny letos dospět k trvalejšímu oživení. Klíčové však bude, zda celkový růst konečně podpoří i spotřebitelé, zejména v Německu. To určí, zda si evropská ekonomika zachová růst i v následujícím roce.

Také provedené průzkumy ukazují na zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny. Evropská komise pro letošní rok předpovídá jeho zvýšení na 1,9 procenta, což znamená zvýšení o 0,6 procenta. EK upozornila, že tento odhad může být ještě navýšen díky nedávnému zrychlení globálního růstu. Pro rok 2007 odhaduje Brusel další mírné zrychlení na 2,1 procenta.

Také prosincový průzkum, provedený mezi čtyřmi desítkami ekonomů, ukázal na zvýšení odhadu na 1,9 procenta z předchozích 1,8 procenta. S dalším zrychlením však ekonomové na rozdíl od komise vesměs nepočítají - pro rok 2007 se předpovídá naopak mírné zpomalení na 1,7 procenta.

Poukazují na to, že i začátek minulého roku vypadal slibně, když v roce 2004 eurozóna zrychlila růst na 2,1 procenta ze slabého půl procenta v roce 2003. Křehká ekonomika Evropy však loni na rozdíl od USA nevydržela nápor rekordně vysokých cen ropy.

Nyní evropskému průmyslu pomáhá oživit loňský 15procentní pokles kurzu eura vůči dolaru. Akciové trhy jsou díky nečekaně dobrým firemním ziskům nejvýše za čtyři a půl roku, vlády zvyšují odhady ekonomického růstu a ceny ropy by se již dále zvyšovat neměly.

Hlavní význam budou mít spotřebitelé

Jenže zásadní význam pro trvalejší charakter růstu bude podle ekonomů mít chování spotřebitelů, které nakonec určí, zda celé loňské oživení nebyl opět jen falešným startem. Jde především o Německo, hlavního tahouna celé evropské ekonomiky.

Německý vývoz sice s pomocí restrukturalizaci firemního sektoru výrazně rostl, ekonomika však nadále postrádá základnu v podobě poptávky domácností. Tu omezuje vysoká nezaměstnanost a až donedávna celkový pesimismus, i když to se podle posledních průzkumů začíná měnit, zejména s nástupem nové koaliční vlády.

Rovněž britský list Financial Times v posledním loňském vydání předpověděl Německu cyklický vzmach, pro nějž svědčí růst firemních zisků, nízké mzdové tlaky, exportní boom a známky vzestupu investic. List předpokládá, že spotřební výdaje by mohly dočasně prudce vzrůst ke konci roku, protože na rok 2007 nová vláda plánuje zvýšení daně z přidané hodnoty o tři procenta.
Řada ekonomů však příliš nevěří, že by Německo a eurozóna zachovaly zvýšený růst i v roce 2007. Předpokládají totiž, že růst spotřebních výdajů nebude trvalý.

Ze středoevropské čtveřice by mělo být tahounem Slovensko s růstem 5,1 procenta v roce 2005 a 5,5 procenta v roce 2006. Těsně za ním bude Česko se 4,75 a 4,4 procenta, zatímco Polsku a Maďarsku se předpovídá zrychlení růstu ke čtyřem procentům.