Už devět měsíců si obyvatelé Litomyšle měli chodit pro řidičské průkazy na svůj městský úřad, místo aby pro ně cestovali do okresních Svitav. Jezdit tam však musí stále. Lidé v Poličce, v Moravské Třebové a v Jevíčku jsou na tom stejně.
V sedmasedmdesáti městech měly po zrušených okresních úřadech teoreticky zůstat prázdné kancelářské budovy. Ty jsou však stále plné úředníků.
Ve více než stovce dalších pověřených obcí, které v lednu převzaly agendu zrušených okresních úřadů, se za několik miliard postavily nové kanceláře.
Reforma veřejné správy se zatím vyvíjí jinak, než vláda slibovala.
"Pro občany, kteří bydlí v dnešních okresních městech, se nic nezmění. Ti, kteří žijí v obcích vzdálených od současných okresních měst, si budou vyřizovat své záležitosti blíže," tvrdil na začátku roku 2002 ministr vnitra Stanislav Gross.
Na Svitavsku sice vzniklo po zrušení okresů pět pověřených úřadů, ale cestování do bývalého okresního sídla se lidé nezbavili. "Stále tu společně zajišťujeme agendu dopravního a sociálního odboru a také úkoly z životního prostředí, obrany a regionálního rozvoje," říká tajemník svitavské radnice Lubomír Dobeš.
Nově ustanovené pověřené obce ji o to samy požádaly. "Reforma nebyla pořádně připravená a do poslední chvíle nikdo nevěděl, co všechno vlastně budeme muset po zrušení okresů zajišťovat," vysvětluje Dobeš, proč lidem v regionu neubylo cestování.
Náměstek ministra vnitra Josef Postránecký, který za reformu veřejné správy zodpovídá, přiznává, že konečná podoba všech změn byla dlouho nejasná. "Projednávání zákonů se protáhlo a obce byly v nejistotě, co vlastně budou vykonávat."
V podobné situaci, jaká je nyní na Svitavsku, je dohromady čtyřicet pověřených obcí.
Přestože vláda zatím nemá hotový účet, zda reforma ušetřila peníze a pomohla snížit počty úředníků, průběžné výsledky naznačují pravý opak.
Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že ještě nikdy nepracovalo od roku 1993 na úřadech tolik lidí jako nyní.
Z přehledů Ministerstva financí navíc vyplývá, že až na několik výjimek přibývá úředníků na jednotlivých ministerstvech. Přitom právě tam mělo po převedení kompetencí na kraje a pověřené obce práce ubýt. Přijímání pracovníků vysvětlují ministerstva nároky Evropské unie. "V unii se nejvíce rozvíjí právě ekologická legislativa. Noví lidé jsou přijímání v souvislosti s její implementací," vysvětluje mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová, proč už pět let přibývají zaměstnanci.
Reforma dosud státu neušetřila ani peníze. Za kanceláře pro nové úředníky se zaplatilo několik miliard. Například jen v Pardubickém kraji to bylo více než tři sta miliónů. Dalších tři sta miliónů tam stálo vybudování krajského sídla.
Z budov, kde úřadovaly zrušené okresy, stát žádný příjem nemá. Nemůže je prodat, protože jsou stále plné úředníků. "V těchto budovách jsou nyní úředníci z okresních měst a některých dalších státních institucí," uvedl náměstek Postránecký.
Nyní se stát připravuje na to, že budovy zdarma převede na města.
Protože z více než třinácti tisíc úředníků přešli téměř všichni do služeb obcí, neušetří stát ani na jejich platech. Na každého úředníka vyplácí obcím ročně 334 tisíc korun a pro příští rok by tato částka měla být ještě o pět procent vyšší.
V roce 2002 se poslanec ODS Vlastimil Tlustý vsadil se Stanislavem Grossem, že když po reformě zůstane počet úředníků stejný a náklady se nezvýší, odstoupí ze všech funkcí. Gross totéž slíbil v případě, že počet úředníků vzroste o dvacet tisíc. "Vypadá to, že spíš vyhraje Gross," řekl včera premiér Vladimír Špidla.

Politici o snižování počtu úředníků