Komise: Paříž porušila pravidla
/od našeho zpravodaje/
Evropská komise odsoudila fakt, že Francie nerespektuje doporučení unijních orgánů a nedělá nic pro snížení rozpočtového deficitu. Francie měla do 3. října ultimátum, aby komisi předložila opatření, kterými uvede letos své veřejné finance do souladu s Paktem stability a růstu. Dosud tak neučinila.
Podle odhadů francouzského ministerstva financí bude mít Paříž letos deficit minimálně čtyři procenta HDP, v roce 2004 pak 3,6 procenta HDP. Oba odhady jsou za hranicí maximálního deficitu, k níž se Francie zavázala na summitu v Bruselu v roce 1998 při podpisu Paktu stability a růstu.
Maximální hranici pro deficit v zemích eurozóny překročila Francie už loni, kdy měla schodek 3,1 procenta HDP. Těsné splnění pravidel Paktu stability a růstu očekává Paříž v roce 2005, kdy má deficit státních výdajů klesnout na 2,9 procenta HDP.
Pakt stability a růstu stanovuje státům eurozóny roční deficit ve výši nejvýše tří procent HDP. Celkový schodek veřejných financí nemá přesáhnout 60 procent HDP. Při porušení závazků může Evropská komise navrhnout finanční pokutu.
Komise má svázané ruce
Ačkoliv francouzský případ je jasným příkladem dlouhodobé rozpočtové nedisciplinovanosti, Evropská komise má svázané ruce. Uvalení sankcí musí schválit ministři financí členských zemí eurozóny. Ti se k tomu však z valné části nemají. Francie již opakovaně dala najevo, že se Paktem stability a růstu nebude kvůli hrozbě hospodářské recese řídit. To nemá v krátké historii eurozóny obdoby.
"Francie vyhrála politickou bitvu o dodržování pravidel Paktu stability a růstu. Německo, Itálie, Španělsko i Belgie přivírají oči, když Francie dvakrát po sobě poruší hranici pro rozpočtový deficit. To je špatný politický signál," uvedl Carl Gross, analytik bruselského Centra pro studium evropské politiky.
Ještě horší je ale nemohoucnost Evropské komise, která má být nezávislým orgánem, který dohlíží na respektování zásad jednotného trhu a eurozóny. Komise chce vyhovět francouzské vládě a navrhnout jí 4. listopadu roční ochrannou lhůtu, po níž ji nebude za porušování Paktu stability a růstu finančně postihovat.
Obavy menších zemí
"Komise si uvědomuje, že nyní nemůže sankce proti Francii prosadit. Problémy totiž nemá jen Paříž. I Německo hlásí letos rozpočtový deficit ve výši 4 procent HDP a Itálie se pohybuje těsně pod hranicí tří procent," uvedl Gross.
"Pro každou zemi je důležité mít státní výdaje v rovnováze, ale není možné k tomu Francii nebo Německo nutit. Tvrdé škrty v rozpočtu by se mohly odrazit na ekonomické stabilitě celé eurozóny," varoval lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Proti tak volnému výkladu Paktu jsou některé menší země eurozóny - Nizozemsko, Rakousko a Finsko. V EU se podle nich rozmáhá dvojí metr. To dokazuje příklad Portugalska, které mělo problémy s deficitem rozpočtu v roce 2001 a 2002. Evropská komise vždy velmi rychle sáhla k hrozbě sankcí.
"Státy eurozóny by měly buď Pakt stability a růstu změnit, nebo ho respektovat. Současný stav svědčí o bezmoci," říká nizozemský politolog Jan Vermeulen. Problémem je podle něj fakt, že k Paktu dotlačilo ostatní země roku 1998 Německo, jež má největší těžkosti.
"Pakt stability a růstu pracoval s ekonomickou realitou minulého století a není udržitelný. Země eurozóny pozvolna reformují své sociální systémy, v nichž neustále rostou výdaje. Ekonomika neroste," uvádí Katinka Baryschová z londýnského Centra pro evropskou reformu.
