Jeden z nejpalčivějších problémů, který nyní spojuje devět z deseti vstupujících zemí do Evropské unie ve vztahu ke Spojeným státům, je vízová povinnost. Evropská unie totiž bude od 1. května rozdělena na státy, jejichž občané při cestě za Atlantský oceán nebudou potřebovat víza (bude jich patnáct, tedy většina) a státy, jejichž občané budou i nadále muset na amerických velvyslanectvích podstupovat proceduru, zahrnující vstupní rozhovor spojený s poplatkem a snímáním otisků prstů.
Evropská komise dala začátkem týdne najevo, že s brzkým zrušením víz nemohou noví členové, a tedy i Česká republika, počítat. "Komise si přeje, aby občané nových zemí mohli cestovat do Spojených států bez víz. Je ale nutné zvážit, jaké prostředky použít," uvedl mluvčí komisaře pro vnitro Pietro Petrucci s tím, že komise míní jednat se Spojenými státy tak, aby souhlasily se zrušením víz, až v roce 2006 nováčci vstoupí do schengenského prostoru, tedy do režimu který zruší kontroly na hranicích uvnitř EU.
Česko a ostatní přistupující země (kromě Slovinska, které má s USA bezvízový styk) však mají ještě jednu možnost, jak bojovat za zrušení víz.
Od 1. května by se totiž jako člen unie mohla Česká republika odvolat na unijní klausuli o solidaritě a žádat po ostatních členech zavedení recipročních opatření, neboli víz pro USA. Doložka solidarity totiž umožňuje vynutit si do 30 dní na ostatních členech zavedení odvetných opatření vůči třetí zemi, pokud jim tento stát bezvízový styk upírá. Informoval o tom list Financial Times s tím, že pokud by se k tomu "Česko nebo Polsko" odhodlaly, způsobily by tím "vízovou válku", která by pro transatlantické vztahy představovala odpálení "jaderné bomby".
Možná i proto čeští diplomaté nezvažují použití této možnosti. "Česko o uplatnění klauzule o solidaritě neuvažuje," řekl státní tajemník ministerstva zahraničí Jan Kohout. "Česká vláda se snaží už dlouho ukončit ten asymetrický model, kdy američtí občané nemusejí mít při cestě do ČR vízum, kdežto čeští občané do USA jej potřebují. Jednáme o tomto problému na nejvyšší úrovni, ale zatím bez výsledku. Nemyslím si, že by jakákoliv jiná akce mohla vést k cíli," uvedl Kohout.
S tím souhlasí i český velvyslanec při EU Pavel Telička: "Použití klauzule, to by celou věc jen zproblematizovalo."
Podle analytika bruselského Centra pro studium evropské politiky Michaela Emersona by trvání na uplatnění klauzule solidarity uvrhlo unii do krize. "Tak tvrdý krok by určitě přinesl nějakou odvetu od Spojených států," uvedl Emerson s tím, že od nových členských zemí by takové počínání bylo nekorektní a zbrklé. Jako příklad pak jmenoval Řeky, kteří jsou v unii už od roku 1981, a přestože musí mít při cestě do USA víza, o uplatnění klauzule solidarity nežádali.
Česko stejně jako Polsko se bude nejspíš snažit vyjednat lepší podmínky pro své občany v rámci bilaterálních jednání. Polsku se to do jisté míry daří. Prezident Aleksander Kwaśniewski si v lednu u George Bushe vymínil zřízení pracovní skupiny, která otázku víz pro Poláky přehodnocuje. Uvedl rovněž, že americký prezident mu slíbil, snížení počtu odmítnutých víz.
Tento příslib je pro Poláky důležitý, protože právě na počtu odmítnutých žádostí závisí, umožní-li Spojené státy zemi bezvízový styk.
Pro Česko vymezuje americký zákon tříprocentní hranici. Počet odmítnutých českých žádostí se však nyní pohybuje kolem deseti procent. Vše tak spočívá na úřednících amerického velvyslanectví, jak přísně budou na české občany pohlížet. Náznaky změn v přístupu k českým žadatelům o víza jsou patrné již nyní. "Máme od americké vlády příslib, že po vstupu Česka do unie, budou vízové procedury jednodušší. Americká vláda bere na vědomí, že se stáváme členem tohoto společenství," dodal Kohout.