Jestliže hovoříme o inovacích, nemůžeme se vyhnout pojmu benchmarking, poměřování úrovně a výkonnosti. To je proces, s nímž pracují dnes a denně ekonomové, manažeři, ale i technici a vědci. Jde o to, aby poznatky z takového poměřování měly zpětnou vazbu, aby se dostávaly tam, kde by je lidé měli znát především. A jde o to, aby benchmarking přinášel informace o pozici firmy na trhu v pomyslném žebříčku technické vyspělosti, ale také aby přinášel poznatky o náladách na trhu a o tom, kam se trh bude vyvíjet v budoucnu. Protože jedině takto lze vytvářet vhodnou půdu pro to, aby inovace, na nichž se pracuje anebo začne pracovat, také nabraly náležitý kurz, aby přinášely to, co od nich jejich iniciátoři a sponzoři očekávají.

Nestačí jen registrovat to, co už existuje

Pracovníci firem a výzkumných ústavů se obeznamují s inovacemi jiných subjektů z odborných časopisů, z literatury, z prospektů a katalogů a na výstavách a veletrzích. Tam je možno se hodně dovědět o počínání vedoucích firem v oboru a seznámit se s aktuální situací na rozhodujících trzích daného oboru ve světě (tzv. lead markets). To je samozřejmě nutné a důležité, jenže je třeba si uvědomit, že zde bývá prezentováno to, co už existuje. Jde o prezentace inovací už realizovaných, i když příp. ještě neaplikovaných do sériové výroby. Je však nutno vidět dále, je nutno počítat s inovacemi, které teprve přijdou, - u konkurentů je s nimi nutno počítat, a ve vlastním podniku je nutno je iniciovat a připravovat pro ně půdu.

Křivka životnosti po produktu platí i pro techniky a inovátory

Je nutno sledovat trh a znát jeho zákonitosti. U každého produktu přijde po jeho proniknutí a rozšíření na trhu chvíle, kdy křivka jeho odbytu se zastaví a začne pozvolněji nebo prudčeji klesat. Ještě než křivka dosáhne vrcholu, je zapotřebí se začít připravovat, je nutno plánovat inovaci, která daný produkt nahradí jiným, novým, dokonaleji splňujícím tutéž užitnou funkci.

To je samozřejmě víceméně ekonomicko-manažerský pohled na problém. Pokud jde o technický či vědecko-technický aspekt inovačních procesů tak, jak by se měly vyvíjet do budoucna, nelze se vyhnout metodám prognózování, ať už si o nich někteří myslí cokoliv.

Delfský přístup při prognózování

Budoucnost beze zbytků nikdo nikdy přesně neodhadne ani pro nebližší léta, natož pak s perspektivou desetiletí. Přesto se však prognostické metody a přístupy zpřesňují a mohou tedy vytyčovat stále přesněji prostor, v němž by mělo být vyvíjeno inovační úsilí. Za velmi přínosný je považován tzv. Delfský přístup, který je u nás v SRN v posledních letech uplatňován.

Metoda spočívá v realizaci dvou kol projednávání: v prvním se sestaví seznam nápadů týkajících se produktů nebo služeb, které se v souladu s nyní dosaženou úrovní poznatků vědecko-technického výzkumu jeví jako plodné a nadějné pro budoucnost. Seznam je předložen v panelové diskusi expertům z nejrůznějších oborů. Pak se shromáždí jejich odpovědi, statisticky se analyzují a výsledkem je zpráva, která se účastníkům panelů rozešle.

Ve druhém kole jsou panelisté požádáni, aby se vyjádřili k názorům ostatních expertů a aby se pokusili sblížit či sjednotit svá případně odlišná stanoviska - toto však rozhodně není nutnou podmínkou, protože prognózy mohou být i vnitřně rozporné či nejednotné.

Názory na aplikaci delfské metody jsou většinou pozitivní. Většina lidí z odborných a podnikatelských kruhů, kteří se s výsledky takového prognózování seznámili, je toho názoru, že jednak se takto prezentuje realistický obraz budoucnosti, jednak se takto vytváří základna pro rozhodování o tom, co je třeba dělat a co je naopak nutno opustit. To je tedy ono vymezení pole pro inovace.

Školství, vzdělávání a peníze pro ně

Faktorem, který silně ovlivňuje inovační klima a činnost, je vědecko-technické školství, výchova a vzdělávání. To je podhoubí, bez něhož by se o inovacích nedalo vůbec uvažovat. Je skutečností, se kterou se musíme smířit, že technická úroveň a inovační energie do značné míry závisí i na penězích, jimiž je výzkum a vývoj novinek dotován, ať je to na úrovni státu anebo ve firmách. Samozřejmě množství peněz, které je možno vložit do výzkumu a vývoje, závisí na ekonomické situaci. Z obtížných ekonomických poměrů mohou však firmy a společnost vyvést právě inovace, takže i při restringovaných rozpočtech není zdravé náklady na výzkum a vývoj seškrtávat.

Využívat internacionalizaci, globalizaci vědy a techniky

Jestliže tu bylo na počátku vzpomenuto, že informace a podněty získávají podniky a inovátoři z literatury, na veletrzích a podobně, tak jsme se fakticky dotkli otázky internacionalizace, mondializace, globalizace dnešního trhu, ale i vědy a techniky. V dnešní situaci, při existenci internetu a vůbec moderních a rychlých IT, je nutno si opatřovat informace sloužící pak při inovační činnosti doslova z celého světa. Je to naštěstí, až na výjimky, možné a velkou měrou to dokáže kompenzovat nedostatek financí pro výzkum a vývoj z domácích zdrojů.

Vybral a přeložil (jh)