Asi tři čtvrtiny ze 42 tisíc lidí, kteří loni skončili s podnikáním, se podnikatelskou činností fakticky neživilo a nemělo z ní žádné příjmy. Zavedení minimální daně sice přispělo k poklesu počtu podnikatelů, ale nikoliv tak výrazně, jak původně tvrdili zástupci podnikatelů. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal u Českého statistického úřadu zpracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

Počet všech podnikatelů se v ČR neustále zvyšuje a loni vzrostl o další procento na 1,945 milionu. Přestože loni podnikání ukončilo rekordních více než 40 tisíc lidí, počet nově vzniklých podnikatelských oprávnění je stále vyšší.
Takzvaní "spící podnikatelé," kteří sice mají podnikatelské oprávnění, ale fakticky nepodnikají, se loni na úbytku počtu podnikatelů podíleli ze 77 procent. Tvořili také 60 procent ze 186 tisíc lidí, kteří loni v ČR podnikání přerušili. "Spících duší" je v ČR asi jeden milion. Další milion podnikatelů se podnikáním skutečně živí, loni se však jejich počet snížil.

Vyšší odvody státu nemotivují

K poklesu přispělo i zavedení minimální daně, přestože její dopad nebyl tak zásadní, jak se zástupci podnikatelů obávali. Počet těch, kteří ukončili činnost, a přitom z podnikání vykazovali nějaké příjmy, loni vzrostl 2,5krát na téměř deset tisíc. Počet přerušených podnikání se zvýšil celkem o 80 tisíc.
Lidé, kteří loni skončili s podnikáním, se většinou odešli zaregistrovat na úřady práce. Zatímco v letech 1999 až 2003 se na těchto úřadech ročně hlásilo kolem 30 tisíc podnikatelů, loni to bylo 44,5 tisíce lidí.
Podnikatelům se navíc od loňského roku zvyšují i platby sociálního a zdravotního pojištění, což je podle studie demotivující. A velmi pravděpodobně je to dalším důvodem, proč loni tolik podnikatelů ukončilo nebo přerušilo svoji činnost.

Třetina podnikatelů nevydělá ani minimální základ daně

Přibližně 40 procent podnikatelů v České republice nemá podnikání jako hlavní zdroj příjmů a vydělává si především jinak. Necelá třetina českých podnikatelů si každým rokem z podnikání vydělá dokonce méně než 100 tisíc korun.
Přibližně čtvrtina podnikatelů podle ČSÚ ročně vydělává od 200 tisíc do půl milionu korun. Dalších 15 procent má roční příjmy mezi půl milionem a milionem korun a zhruba stejné množství lidí vydělá na podnikání každým rokem jeden až tři miliony korun. Nad tři miliony Kč ročně má asi jen pět procent podnikatelů.

I přes zvyšování plateb zůstává podnikatelům z jejich výdělků zatím stále více peněz než zaměstnancům. Při celkových nákladech práce 23.120 Kč zůstane zaměstnanci 12.970 korun čistého, zatímco podnikateli zbude 15.612 korun. Studie však připomíná, že nižší zdanění podnikatelů je logické, protože na rozdíl od zaměstnanců nesou podnikatelské riziko.
Skutečně objektivní hodnocení minimální daně bude podle studie možné až v druhé polovině letošního roku poté, co ministerstvo financí vyhodnotí došlá daňová přiznání. Na studii se vedle ČSÚ podíleli také Jahnovi experti a ministerstva práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu.

Ve srovnání s Evropou je počet podnikatelů v ČR vysoký. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti dosahuje 16,3 procenta, což ČR řadí na osmé místo mezi 25 státy Evropské unie. Lépe jsou na tom pouze země s tradiční zemědělskou malovýrobou, tedy především jižní státy Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Kypr nebo sousední Polsko. Mezi ostatními novými členskými zeměmi EU má prý ČR nejstabilnější vývoj počtu podnikatelů.