Už devět měsíců před koncem roku je jisté, že Praha, Ostrava, Uherské Hradiště a další města nesplní letošní přísné evropské předpisy o ochraně ovzduší.
Letos poprvé platí, že v evropských městech může průměrná denní koncentrace drobných, pouhým okem neviditelných částic prachu překročit povolený limit maximálně pětatřicetkrát za rok. Na čtvrtině z 85 stanic Českého hydrometeorologického ústavu byl ovšem tento limit už překročen - do konce března.
Jaroslav Šantroch, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu odhaduje, že na některých místech v Praze či na Ostravsku může být do konce roku překročen limit až 170krát. Evropská komise tak může s Českou republikou zahájit řízení za nesplnění evropských norem.

Ohrožené zdraví Evropanů
"Znečištění ovzduší drobnými částicemi prachu se zhoršuje," upozorňuje Ministerstvo životního prostředí. Před dvěma lety žilo v místech s vysokými koncentracemi prachu více než 37 procent lidí. Podle Šantrocha přitom už dávno neplatí, že by hlavními zdroji znečištění ovzduší byly elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Největším problémem jsou auta.
"Prašnost od průmyslových zdrojů se snížila, ale zvýšila se prašnost z narůstající automobilové dopravy," řekl Šantroch. Na Ostravsku se k dopravě ještě přidávají hutě a koksovny.
Drobné částice prachu menší než deset mikrometrů jsou nebezpečnější než hrubé částice. Pronikají hluboko do dýchacího ústrojí a vážou se na ně i další škodliviny, včetně karcinogenů. Ve studii, kterou si nechal vypracovat pražský magistrát, se uvádí, že vážnější chronické potíže mohou kvůli polétavému prachu postihnout více než 400 tisíc Pražanů. Se splněním evropských limitů mají problémy i další evropská města.
V Německu už "pětatřicítkovou normu" překročily Mnichov a Stuttgart, což přimělo některé občany k podání žalob na tato města. Podle odhadů studie CAFE umírá v Evropě na následky znečištění ovzduší ročně 310 tisíc lidí. Každého Evropana připraví prachové částice ve vzduchu a ozónová díra v průměru o devět měsíců života. Znečištění ovzduší prodlužuje dobu nemoci v průměru o půl dne na jednoho zaměstnance ročně. To podle CAFE snižuje HDP unie o osmdesát miliard eur ročně.

Opatření jsou nákladná
Vyčistit vzduch od "neviditelného" prachu znamená vynaložit ohromné částky a sáhnout i k nepopulárním opatřením, jako jsou výrazná omezení individuální dopravy v centrech měst, včetně zavedení mýta. A do nich se některým městům příliš nechce.
Praha hodlá zavést mýto nejdříve za dva roky. Primátor Pavel Bém (ODS) ovšem připouští, že to může být i později. Záleží na tom, jak se městu podaří za miliardy korun stavět důležité silnice či odstavná parkoviště, aby auta nemusela jezdit přes střed města.
Zavést mýto ve výši dvou liber odmítli v referendu v únoru obyvatelé Edinburghu. Naopak starosta Londýna Ken Livingston oznámil, že od července zvýší mýto z pěti na osm liber. Díky mýtu se provoz v centru Londýna snížil o třetinu, studie však zatím neprokázaly, zda se znečištění jen nepřesunulo do jiných částí města.
V obsáhlé studii, kterou si nechala Praha vypracovat, se navrhuje například i častější úklid a kropení ulic anebo rozšiřování zelených ploch po městě. Ani jedno Praha zatím neplní.
"Frekvence pravidelných čištění je v posledních letech stejná," uvedl mluvčí pražské Technické správy komunikací Tomáš Mrázek. Z aktuální ročenky životního prostředí vyplývá, že v hlavním městě trávníků od roku 1995 stále mírně ubývá.
Krajský úřad v Ostravě, kde stanice Českého hydrometeorologického ústavu zaznamenaly nejvíce překročených limitů pro nepatrný prach, se pokouší s Novou hutí-Mittal Steel Ostrava dohodnout, aby omezila prašnost ještě víc než stanovuje zákon. Podnik totiž emisní limity splňuje, koncentrace prachu se ale v ovzduší zvyšují při špatných rozptylových podmínkách. "Dobrovolná dohoda o takzvaných emisních stropech pro celý areál se připravuje. Obě strany se už sblížily, pokud jde o množství znečišťujících látek," uvedl Milan Machač z ostravského krajského úřadu.

050412-03 ()