Chybí výzkum totalitní každodennosti

Sedmnáctiletá Martina musí nejprve přemoci smích, než řekne slovo "tesiláč". Studentka pražské obchodní akademie odpovídá na otázku, co se jí vybaví současně se slovem komunista. Stojí na rohu ulice Politických vězňů, sídlo KSČM je na dohled. "Jsou v parlamentu a mají divný obleky," doplňuje svou představu. Za rok půjde poprvé k volbám. Kvůli rodičům i spolužákům si nepřeje zveřejnit celé jméno.
Martinovi Nechvátalovi naskakují jiné asociace a neusmívá se. Pracuje jako historik na pražské Vysoké škole ekonomické. "Komunisté věšeli lidi tak, aby se udusili za 8 - 26 minut, i když státní kat Leopold Wohlschlager popravoval stržením vazu. A bývalý komunistický ministr vnitra Rudolf Barák vydal přípis, jak popravy ošetřit."

Nekvalitní výuka dějin

Rozdíl ve vnímání komunistické diktatury mezi studentkou a historikem není neobvyklý. Česká školní inspekce již před lety v oficiální kontrolní zprávě uvedla, že výuka moderních dějin nemá na školách odpovídající kvalitu. Myslí si to i student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Jareš, který pomáhá podporovat plán pravicových senátorů na vybudování Institutu národní paměti. Slibuje si od něj, že důkladné zpřístupnění všech archiválií a moderní formy propagace zpřesní pohled společnosti na komunistickou minulost.
"Navštívil jsem německou knihovnu, kde jsou regály plné dokumentů k dějinám NDR. U nás to je pár knih. Například dodnes neexistuje kvalifikovaně zpracovaný sborník příběhů politických vězňů. Jejich konfederace sice občas příběhy sepisuje, ale to nejsou dokumenty použitelné pro historické bádání třeba za dalších třicet let."
Jakub Jareš historii studuje, Helena Mandelová ji naopak učila a dnes vede Asociaci učitelů dějepisu. I ona by zřízení Institutu, který by zastřešil bádání o moderních českých dějinách, uvítala. Protože ví, jak nefungují vazby mezi vědci, žáky a učiteli, má pochopení i pro Martinu, kterou slovo komunismus rozesmálo. "Studentům se vybaví to, co znají z rodiny a filmů. Učitelé nemají dost materiálů, které by mohli při výuce používat. V tom je situace u nás výjimečná, že stát ani žádná instituce školám nepomáhají. Učitelé v zahraničí mají podklady, jak historické prameny interpretovat. Ucelená edice k dokumentům z tohoto období by byla více než žádoucí."

U sousedů je to jinak

Sousední země s totalitní minulostí své ústavy národní paměti, specializované právě na komunistické období dějin, mají. Ústavy zřídilo Německo, Polsko, Maďarsko i Slovensko. Část českých politiků zkusila takový nápad prosadit před třemi lety, avšak neúspěšně. Nyní to skupina senátorů ODS a členů Klubu otevřené demokracie zkouší znovu.
Předchozí pokus neměl podle historiků potřebnou podporu i proto, že Ústav pro soudobé dějiny a Úřad dokumentace a vyšetřování takový projekt považují za vlastní ohrožení. Ředitel ÚDV Irenej Kratochvíl nechce zatím znovuoživení plánu na Institut komentovat. "Bylo by to v tuto chvíli neseriózní, nejprve je nutná odborná debata," sdělil mluvčí ÚDV Jan Srb.
Historik Petr Blažek z Ústavu soudobých dějin je přesvědčený, že Česko by s vybudováním institutu nemělo váhat. "Je potřeba i kvůli spolupráci badatelů ze zemí bývalého východního bloku. Rusko začíná omezovat přístup do svých archívů a pro rekonstrukci toho, co dělala naše KSČ, je potřeba dávat dohromady dokumenty z různých zemí. K těm našim je ale špatný přístup." Centrální archív komunistické minulosti by podle badatele Radka Schovánka zabránil účelovému zveřejňování pouze vybraných svazků StB.
Zveřejňování a především publikaci výsledků podporuje i historik Martin Nechvátal. "Nesmíme se bát ukázat podstatu komunistické moci. Nešlo o žádné přehmaty, nejlepší by byl popis každodennosti, v padesátých šedesátých letech, ve městě i na venkově, za Novotného, Svobody i Husáka. Mladou generaci by to snad i zaujalo, kdyby jí to bylo srozumitelně zprostředkováno, nejlépe jmenovitě."

Kdo zkoumá v Česku totalitní minulost

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinŮ komunismu (ÚDV)
ÚDV vznikl v lednu 1995. Odhaluje a stíhá trestné činy z let 1948 až 1989, u kterých z politických důvodů nepadly pravomocné rozsudky.
Kromě vyšetřování ÚDV shromažďuje i dokumenty dokládající zločinnost komunistického režimu a jeho represivních složek.
ÚDV je policejní pracoviště řízené Ministerstvem vnitra, spadá pod službu kriminální policie.
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (ÚSD)
ÚSD byl založen v únoru 1990 na popud Občanského fóra.
Badatelé v tomto civilním ústavu mají zkoumat československé dějiny od 30. let minulého století až po současnost.
Pro období 1948 až 1989 ale historici nespravují archivy Státní bezpečnosti. Ty zpřístupňuje Ministerstvo vnitra.