České podniky v pohraničí by už za dva roky mohly přicházet o desítky, možná i stovky miliónů korun. Německo totiž v Bruselu lobbuje, aby Evropská komise v budoucnu výrazně snížila podpory, které firmy z Karlovarského, Jihočeského či Plzeňského kraje mohly až dosud získat z veřejných zdrojů.
Německá vláda hájí zájmy spolkové země Bavorsko. Právě Bavorsko si v minulosti několikrát stěžovalo, že tamní podniky - na rozdíl od podniků investujících na opačné straně česko-bavorské hranice - veřejnou podporu buď vůbec dostávat nesmějí, nebo smějí, ale jen velmi malou. A to se tamním politikům a podnikatelům nelíbí.
Rozdíly mezi regiony
Základní pravidla, jimiž se rozdělování dotací, různých úlev, ale i peněz z evropských fondů v zemích EU řídí, určuje Evropská komise. První návrh, jak bude takzvaná národní regionální podpora fungovat od roku 2007, chce předložit v příštích měsících.
Obecně platí, že například velké podniky nemají na státní finanční injekci nárok vůbec. "Jsou ale výjimky," upozorňuje Petr Hájek, šéf oddělení legislativy a podnikatelského prostředí Úřadu vlády. "V nejvíce zaostalých regionech takové společnosti na podporu z veřejných zdrojů dosáhnout mohou. A mezi takové regiony patří - na rozdíl od okresů v sousedním Bavorsku - všechny české kraje s výjimkou Prahy."
Firma, která se rozhodne investovat 200 miliónů korun třeba v relativně chudém Karlovarském kraji, tak dnes může získat téměř stomiliónovou dotaci či jinou úlevu. Pokud by se však Německu v Bruselu podařilo prolobbovat jeho návrh, směla by za dva roky dostat maximálně o 20 až 30 procent víc než podobný podnik se stejným investičním záměrem v Bavorsku. Teď jsou rozdíly i padesátiprocentní. A to nemá jinde v unii obdoby.
Jahnův dopis Bruselu
"Pro Českou republiku je to absolutně nepřijatelný návrh," odpověděl na dotaz HN vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Požadavky německé strany jsou podle něj "v rozporu s principy kohezní politiky EU". I proto poslal letos v březnu obsáhlý dopis komisařce pro hospodářskou soutěž Neelii Kroesové, v němž návrhy Německa rezolutně odmítá.
"Neexistuje pro ně žádný racionální důvod," tvrdí Jahn. "Nová pravidla by neměla přispívat k přetrvávání a prohlubování rozdílů mezi starými a novými členskými státy," napsal v dopise komisařce Kroesové.
"Z pohledu českých firem je to nehoráznost," tvrdí i Ondřej Hradil z Českého podnikatelského zastoupení (CEBRE) v Bruselu. "Podle statistik Eurostatu je Bavorsko dvakrát bohatší než české pohraniční regiony. Proč by tedy měly být české firmy, které na podporu mají podle principů strukturální politiky plné právo, na nátlak německé lobby diskvalifikovány," ptá se.
Komise mlčí. Zatím
Na čí stranu se Evropská komise přikloní, není jasné. Čeští vyjednávači doufají, že bez jejich souhlasu takovou změnu neschválí. Němci tvrdí opak. Při interpelacích v německém parlamentu dokonce náměstek ministra financí Karl Diller uvedl, že Brusel už u velkých firem na požadavky Berlína kývl.
"Budoucí pravidla veřejné podpory jsou předmětem jednání mezi Evropskou komisí a členskými státy," uvedl mluvčí zastoupení komise v Praze Jaromír Levíček. "Je to citlivá otázka, očekává se, že Evropská komise návrh upřesní až po referendu o ústavě ve Francii."
Agenda, str. 2 Komentář, str. 9
Německá vláda hájí zájmy spolkové země Bavorsko. Právě Bavorsko si v minulosti několikrát stěžovalo, že tamní podniky - na rozdíl od podniků investujících na opačné straně česko-bavorské hranice - veřejnou podporu buď vůbec dostávat nesmějí, nebo smějí, ale jen velmi malou. A to se tamním politikům a podnikatelům nelíbí.
Rozdíly mezi regiony
Základní pravidla, jimiž se rozdělování dotací, různých úlev, ale i peněz z evropských fondů v zemích EU řídí, určuje Evropská komise. První návrh, jak bude takzvaná národní regionální podpora fungovat od roku 2007, chce předložit v příštích měsících.
Obecně platí, že například velké podniky nemají na státní finanční injekci nárok vůbec. "Jsou ale výjimky," upozorňuje Petr Hájek, šéf oddělení legislativy a podnikatelského prostředí Úřadu vlády. "V nejvíce zaostalých regionech takové společnosti na podporu z veřejných zdrojů dosáhnout mohou. A mezi takové regiony patří - na rozdíl od okresů v sousedním Bavorsku - všechny české kraje s výjimkou Prahy."
Firma, která se rozhodne investovat 200 miliónů korun třeba v relativně chudém Karlovarském kraji, tak dnes může získat téměř stomiliónovou dotaci či jinou úlevu. Pokud by se však Německu v Bruselu podařilo prolobbovat jeho návrh, směla by za dva roky dostat maximálně o 20 až 30 procent víc než podobný podnik se stejným investičním záměrem v Bavorsku. Teď jsou rozdíly i padesátiprocentní. A to nemá jinde v unii obdoby.
Jahnův dopis Bruselu
"Pro Českou republiku je to absolutně nepřijatelný návrh," odpověděl na dotaz HN vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Požadavky německé strany jsou podle něj "v rozporu s principy kohezní politiky EU". I proto poslal letos v březnu obsáhlý dopis komisařce pro hospodářskou soutěž Neelii Kroesové, v němž návrhy Německa rezolutně odmítá.
"Neexistuje pro ně žádný racionální důvod," tvrdí Jahn. "Nová pravidla by neměla přispívat k přetrvávání a prohlubování rozdílů mezi starými a novými členskými státy," napsal v dopise komisařce Kroesové.
"Z pohledu českých firem je to nehoráznost," tvrdí i Ondřej Hradil z Českého podnikatelského zastoupení (CEBRE) v Bruselu. "Podle statistik Eurostatu je Bavorsko dvakrát bohatší než české pohraniční regiony. Proč by tedy měly být české firmy, které na podporu mají podle principů strukturální politiky plné právo, na nátlak německé lobby diskvalifikovány," ptá se.
Komise mlčí. Zatím
Na čí stranu se Evropská komise přikloní, není jasné. Čeští vyjednávači doufají, že bez jejich souhlasu takovou změnu neschválí. Němci tvrdí opak. Při interpelacích v německém parlamentu dokonce náměstek ministra financí Karl Diller uvedl, že Brusel už u velkých firem na požadavky Berlína kývl.
"Budoucí pravidla veřejné podpory jsou předmětem jednání mezi Evropskou komisí a členskými státy," uvedl mluvčí zastoupení komise v Praze Jaromír Levíček. "Je to citlivá otázka, očekává se, že Evropská komise návrh upřesní až po referendu o ústavě ve Francii."
Agenda, str. 2 Komentář, str. 9
