Katarína Ragáčová
Češi jsou v práci spokojení. S jednou výjimkou a tou je výše platu. Podle letošního výzkumu agentury CVVM vyhovuje mzda v místě bydliště pouze jedenácti procentům zaměstnanců.
Průměrný plat v Česku přitom roste. V prvním čtvrtletí letošního roku se zvýšil o 970 korun. A jelikož je inflace nízká - jen 1,7 procenta - mohou si Češi koupit více zboží než loni. Pořídí třeba o 84 kilových chlebů či 66 půllitrových piv více než před rokem. Pokud ovšem celý průměrný plat utratí za jednu z těchto položek.

Unie zlevnila. I zdražila
Kupní síla Čechů vzrostla nejen kvůli dohodám se zaměstnavateli a nízké inflaci, ale zčásti i díky vstupu do Evropské unie.
Po otevření hranic například vyvážejí polští zemědělci bezcelně brambory a jejich cena klesla trojnásobně. A v kombinaci s růstem platu si jich člověk s průměrnou mzdou může koupit dokonce o tunu více.
Na druhou stranu může unie i za částečné zdražování, například cukru. Za průměrný plat 17 678 korun si ho tak Čech koupí o 116 kilogramů méně než před vstupem do unie. Důvod? Bruselští úředníci zaručili cukrovarníkům minimální prodejní ceny kolem dvacetikoruny za kilogram.
Podle analýzy Českého statistického úřadu si ale Češi na zdražování nemohou stěžovat. Ceny v tuzemsku proti roku 1996 rostly téměř nejpomaleji z nových členských zemí unie. Lépe na tom byly jen Litva, Kypr a Malta.
A právě potraviny - za které utratí česká domácnost měsíčně více než pětinu příjmů - zdražily nejméně ze všech zemí "pětadvacítky". Obrovský růst ceny potravin vykazuje Maďarsko. Oproti roku 1996 se tam cenová hladina zvýšila desetinásobně v porovnání s růstem v České republice.

Německé platy za 30 let
I pokud se české platy porovnají se mzdami v ostatních postkomunistických zemích, výsledek republice lichotí. Výrazně vyšší příjmy mají jen Slovinci a Chorvati.
Mírně lepší mzdy (o stokoruny) berou i Maďaři. Jenže u nich je dražší zboží, takže nakonec si ho pořídí méně než Češi.
Dohnat bohaté země, jako například Německo, bude ale tuzemských platům ještě trvat.
"Včetně všech daní a pojistného průměrná mzda nedosahuje v průmyslu ani čtvrtiny toho, co platí stejné odvětví v Německu," spočítal analytik Petr Dufek z ČSOB.
Německé platy by tuzemští pracovníci podle odhadů ekonomů mohli brát až zhruba za třicet let. "Očekávám, že to bude nejdříve v roce 2037," tvrdí Vladimír Pikora, hlavní ekonom Volksbank.
O desetiletí méně bude naopak trvat sousedním Slovákům, než se jim podaří dostat se na stejnou úroveň mezd jako je nyní v Česku.
"Těžko vaše platy doženeme dříve než za dvacet roků, přestože naše průměrné mzdy budou růst rychleji než u vás," míní hlavní ekonom Slovenské spořitelny Juraj Kotian. "Ale v některých profesích, například ve vědeckých, či u nadnárodních společností by naši zaměstnanci mohli brát už brzy více peněz než jejich čeští kolegové. Máme totiž nižší daně a odvody."
Slováci nyní berou v průměru necelých 16 tisíc slovenských korun. Po přepočtu 12 tisíc českých.

Na platy pracujeme dlouho
Kvůli vyšším platům tráví Češi v práci více hodin než zaměstnanci ve většině zemí unie, vyplývá ze studie Eurostatu. Pouze lidé v pěti zemích "pětadvacítky" (například v Rakousku či Polsku) chodí do práce na delší dobu.
Česká ekonomika z toho ale netěží. Delší doba strávená v zaměstnání jen kompenzuje nižší produktivitu práce způsobenou vysokou nemocností a zbytečnými prostoji při směnách v podnicích.
To potvrzuje i Český statistický úřad. Podle něj tuzemská produktivita práce rostla od roku 1996 nejpomaleji v porovnání s ostatními středoevropskými státy.
To se ale postupně začíná zlepšovat. V posledních měsících roste produktivita rychleji než platy. Firmy peníze "navíc" nedávají lidem, ale investují je do rozvoje.
I proto výrazněji rostly v prvním čtvrtletí letošního roku také platy, které svým zaměstnancům dává stát. Zvýšily se dvojnásobně v porovnání s tím, kolik přidaly soukromé firmy. Pomohli si především policisté, hasiči a celníci. Odvětví "veřejná správa a obrana", kam podle statistiků spadají, si tak polepšilo o čtrnáct procent.
I když na první pohled platí stát (přes výrazné zvyšování platů v posledních letech) svým zaměstnancům stále v průměru o 414 korun měsíčně méně než podniky, není to zcela pravda.
Stát totiž zaměstnává více lidí na zkrácené úvazky. Když se statistika přepočítá, ukáže se, že od státu dostanou lidé za práci na plný úvazek v průměru o 170 korun měsíčně více než u soukromníků.

Některá srovnání průměrné mzdy v České republice