Rozpočet na rok 2004 znamenal další krok směrem ke změně skladby výdajů EU. Pro příjemce v členských státech bylo vyčleněno přibližně 92 miliard EUR. Každá země obdržela prostředky na regionální politiky, zemědělství, konkurenceschopnost, pracovní místa a výzkum; 7,5 miliard EUR odešlo zemím mimo Unii nebo z nich mělo užitek několik členských států.
Hlavní příjemci z řad členských států zůstávají titíž jako v roce 2003. Závěrečná rozpočtová bilance roku 2004 byla pro všech 10 nových členských států viditelně a výrazně příznivější než v roce 2003, kdy ještě nebyly v EU. Současně nevyvolala žádné výrazné zvýšení příspěvků od 15 starých zemí EU. Taková jsou hlavní zjištění Zprávy o rozvržení výdajů EU v roce 2004 mezi členské státy.
Největším příjemcem finančních prostředků EU bylo v roce 2004 Španělsko (16,4 miliard EUR) před lidnatými členskými státy: Francií (12,9 miliard EUR), Německem (11,7 miliard EUR), Itálií (10,4 miliard EUR) a Spojeným královstvím (7,1 miliard EUR). Největším příjemcem peněz vyčleněných na strukturální operace bylo opět Španělsko následované Německem, Itálií a Portugalskem.
Peníze pro nové členské státy začaly teprve přicházet. Polsko (2,7 miliard EUR) je mezi 25 členy EU na 10. místě. Všechny nové členské státy zaznamenaly v roce 2004 kladné čisté saldo ve výši 2,9 miliard EUR, což představuje nárůst o 1,3 miliardy EUR ve srovnání s rokem 2003, kdy ještě nebyly členy.
Z hlediska podílu na hrubém národním důchodu (HND) dostalo relativně nejvíce prostředků Řecko (3,52 % HND) a Portugalsko (3,35 %) a po nich Litva (2,81 %), Estonsko (2,50 %) a Lotyšsko (2,46 %).
Užitek se rozprostřel na všechny členské státy. Výdaje se stále více přesunují směrem k politikám s vazbou na konkurenceschopnost. Ve srovnání s předchozím rokem se podíly různých okruhů (jednotlivých politik) změnily. Prostředky vyčleněné členským státům na strukturální operace, které pokrývají soudržnost a regionální rozvoj, se výrazně zvýšily z 28,5 miliard EUR na 34,1 miliardy EUR (+19,8 %), což platí i pro vnitřní politiky včetně vnitřního trhu a výzkumu (z 4,9 miliardy EUR v roce 2003 na 6 miliard EUR v roce 2004).
Největším zdrojem příjmů do rozpočtu EU byly v roce 2004 příspěvky od členských států (zahrnující příspěvky odvíjející se od DPH a HND) v celkové výši 82,9 miliard EUR. Zbytek pochází z tzv. tradičních vlastních zdrojů (cel a zemědělských dávek), přebytku z roku 2003 a dalších příjmů.
Češi vydělali 0,33 procenta
Česká republika vydělala v roce 2004 na členství v Evropské unii 0,33 procenta svého hrubého národního důchodu. V absolutních číslech získala ČR od EU podle tabulek komise loni čistých 250 milionů eur, o 37 milionů víc než v roce 2003. Slovensku připadlo 168 milionů a Polsku 1,4 miliardy. Ve všech případech odpovídal odvod členských zemí do rozpočtu EU zhruba jejich prosperitě s výjimkou Británie, která využívá své slevy z příspěvku.
Čeští zemědělci dostali loni z EU 90,8 milionu eur. Na projekty financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo vynaloženo 161,7 milionu eur, dalších 26,9 milionu eur připadlo například na programy pro mládež nebo na ochranu spotřebitelů. Z předvstupních fondů čerpala Praha ještě 191 milionů a přímá rozpočtová kompenzace vyjednaná na summitu v Kodani v roce 2002 činila 332,3 milionu eur. Administrativní výdaje spolkly 12,7 milionu eur, tedy suma sumárum dostalo Česko od EU 815,3 milionu eur. Jeho příspěvek do kasy EU činil 565,2 milionu.
