Jiří Paroubek: O placení u doktora se můžeme bavit

O placení u doktora se můžeme bavit

Předseda vlády, který za několik měsíců zdvojnásobil volební podporu své strany, v rozhovoru s HN poprvé připustil platby u lékaře a do osmi let i školné.

HN: Jste proslulý sledováním průzkumů veřejného mínění. Jaká témata si z nich vyberete do volební kampaně?
Průzkumy skutečně využívám velmi často. Snažím se, abych se neodtrhl od mínění lidí. To ale neznamená, že bych se řídil jen průzkumy. Šel jsem do řady věcí, které nebyly populární. To byl případ CzechTeku, kde mi šlo o ochranu práva. Stejně jako gesto vůči německým antifašistům, kde mi bylo srdečně jedno, jak ty průzkumy dopadnou. Já jsem nesl riziko.

HN: Na jakých prioritách tedy postavíte volební kampaň a program ČSSD?
Priority bych rozdělil na dvě části: První budou jistoty: péče o rodinu, mladé lidi, seniory. Druhou bych souhrnně označil jako podporu prosperity, boj proti nezaměstnanosti.

HN: To jsou trochu obecná hesla. Co konkrétně lidem nabídnete?
Nečekáte, že vám tady teď vyzradím celý volební program.

Reformuji neustále

HN: Při návštěvě Francie se vás ptal francouzský prezident Jacques Chirac, jak to děláte, že provádíte reformy a nemáte ulice plné demonstrantů...
Myslím, že ty věci se trochu přehánějí. Jako můj rozhovor s Chirakem. Jeho otázka zněla: Jiří, jak to děláš, že jsi nejpopulárnějším politikem, a přitom se ti daří dělat reformy? Já jsem odpověděl, že o reformách nemluvím a dělám něco jako permanentní reformu.

HN: Minulé volby vyhrála ČSSD pod heslem "zdroje tu jsou" a žádné reformy nejsou potřeba. Za tři měsíce přišel úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka a přiznal, že zdroje nejsou a reformy jsou nutné. Můžeme zase počítat s tím, že pokud získáte šanci sestavit vládu, dočkáme se opět velkého obratu?
Ty zákony, které teď leží v parlamentu, jsou prostě reformními zákony. Samozřejmě vím, že slovo reforma je těžce vnímáno, především těmi vrstvami obyvatelstva, o které se opírá ČSSD.

HN: Takže v kampani otevřeně řeknete: Je potřeba udělat důchodovou reformu...
Nikoliv. Ta reforma bude do té doby dohodnuta.

Platit u lékaře? Možná

HN: Váš ministr zdravotnictví David Rath říká, že by se mělo platit za návštěvu lékaře, recept, odvoz sanitkou. ČSSD je zásadně proti jakýmkoliv poplatkům ve zdravotnictví. Jak jdou názory pana ministra Ratha dohromady s vaším programem?
To jsou všechno věci, o kterých se dá diskutovat.

HN: Poplatky byly pro ČSSD tabu, teď se o nich bude diskutovat?
Teď při přípravě programu o tom určitě budeme diskutovat. Já netvrdím, že taková programová východiska přijmeme.

HN: Rath chce nastavit přísné hodnocení kvality péče. Nemocnice, které kvalitu neprokážou, už nedostanou smlouvy od pojišťovny. Vy sám tvrdíte, že na ministerstvech nemohou před volbami pokračovat personální audity a snižování počtů zaměstnanců. Dělal by to podle vás jen politický analfabet. Vypovězení smluv ale znamená propouštění ve zdravotnictví.
Netýká se jen nemocnic, ale všech zdravotnických zařízení, třeba i soukromých lékařů, kteří jsou prostě nekvalitní. Ta pracoviště buď zvýší kvalitu, nebo budou muset skončit.
Ne každý, kdo maluje obrazy, je umělcem. Někdo je pouze řemeslníkem, který může dělat jen určitou část práce. Ne každý lékař je vhodný pro to, aby měl svou praxi. Když není úspěšný, ať jde do nemocnice nebo vůbec ať dělá doktora Cvacha (neschopný intrikující lékař ze seriálu Nemocnice na kraji města, pozn. red.). Dokáži si představit, že tři či pět procent zdravotnických zařízení skončí. V nemocnicích chybí personál a nebojím se, že ti lidé nenajdou práci.

HN: Pokud dostanete po volbách šanci sestavit vládu, chcete, aby to byl tým talentů s jednou třetinou nestranických odborníků s liberálními názory. Už padla jména Davida Ratha, Pavla Teličky. Koho jste ještě oslovil?
Ta nová jména se objeví.

HN: Máte ještě v rukávu nějaký další liberální talent na post pražského volebního lídra místo Martina Jahna?
S ohledem na čas už bych ten výběr nezdržoval. Sáhli bychom do vlastních řad.

HN: Proč ale chcete ve vládě liberální odborníky, když liberální reformy teď dělat nechcete?
To je jednoduché. Jaký je názorový rozdíl mezi sociálně uvažujícím liberálem, jako je doktor Rath, a pravicovým sociálním demokratem, jako jsem já?

HN: Vy jste pravicový sociální demokrat?
Já jsem vždy byl tak vnímán. Napravo ode mě byl jen Jiří Horák.

HN: Když jste v roce 2002 nastupovali do vlády, měl každý člověk včetně kojenců na bedrech státní dluh 39 500 korun, koncem září už to bylo 66 200 korun. Byly dluhy nutné, když ekonomika prosperuje?
Ty dluhy jsou nutné. Bez dluhů nedokáže žít větší část Evropy.

HN: Co jsme si za to koupili?
Co jsme si za ně koupili? Vy přece dobře víte, že zaostávání infrastruktury je obrovské. My samozřejmě nemusíme investovat a pak jistě ty dluhy stáhneme. Já to ale nepovažuji za rozumné. Budeme tady mít stavby dálnic, které budou sloužit několika příštím generacím. Všude mi lidé v regionech říkají, že potřebují silnici. Nikdo z investorů tam bez ní nepůjde. My můžeme lpět na ideologických floskulích o vyrovnaném rozpočtu, nebo stavět. Já dávám přednost druhé možnosti.

HN: Zaostáváme nejen v infrastruktuře, ale i intelektuálně. Jen za úroky z dluhů zaplatíme příští rok 40 miliard korun, to je skoro dvakrát vyšší částka, než investujeme do univerzit. Do vzdělání investujeme téměř nejméně z celé Evropy, máme nejméně vysokoškolský vzdělaných lidí. To vám nevadí?
Ledaco se udělalo. Kapitola ministerstva školství roste nejrychleji ze všech. Pokud se budete bavit s rektory vysokých škol, neřeknou, že by měli málo peněz.

Prostředky najdeme...

HN: Jak ale peníze do škol dostanete, když odmítáte školné? Česko je zemí, kde má člověk z dělnické rodiny třináctkrát menší šanci, že získá diplom než potomek vysokoškoláků. V zemích, kde se školné platí, jen třikrát nižší. Dnes platí chudí z daní vzdělání elitám, které budou celý život vydělávat více. Nepovažujete to za asociální?
Je potřeba u sociálně slabších rodin tuto bariéru prolomit, připravit je, aby se lépe připravili na soutěž o místa na vysokých školách. Ona to totiž je soutěž.

HN: Ano, ale téměř o nejméně míst v Evropě ...
My chceme do budoucna dramaticky zvyšovat počet studentů a vysokoškolsky vzdělaných lidí především v technických oborech.

HN: Jaký je cíl ČSSD. Kolik lidí by se mělo dostat na vysoké školy?
Za takových sedm deset let bychom měli mít dvě třetiny lidí, kteří budou vysokoškolsky vzdělání na stupni bakalář.

HN: Z čeho to zaplatíte?
Já myslím, že ty prostředky najdeme.

HN: Připustil jste diskusi o poplatcích ve zdravotnictví. Jste ochoten vážně diskutovat i o zavedení školného na univerzitách?
Určitě se o tom dá diskutovat. Já si dovedu představit, že za osm deset let se bude platit školné. Ale v situaci, kdy má osmdesát procent rodin pod 19 tisíc korun hrubého, bych to považoval za politickou stupiditu.

HN: V čem je ale tak velká zátěž, když si vezmou na studia garantovanou půjčku? Splácí ji až ve chvíli, kdy mají dostatečně vysoký plat. To dělá váš přítel Tony Blair ve Velké Británii.
To je možné, že to dělá náš přítel Tony. Ale tam absolventi univerzit mají úplně jiné platy než u nás. Kupní síla obyvatel je tam úplně jiná. Za osm deset let se nebudu bát dělat to co Tony.

Nejsem agresívní

HN: Jak vás proměnilo půl roku v premiérském křesle. Nepřipadáte si razantnější, možná až agresívnější, než jste býval jako náměstek primátora či ministr?
Nezměnil jsem se. Vždycky jsem používal prostředky, které vedou k jasnému cíli. To jest k úspěchu.

HN: Průzkumy, které sledujete, ukazují, jak moc lidem vadí arogance politiků. Zapnuté majáky, přejíždění přes plnou čáru. Vaši řidiči, kteří vás jeli vyzvednout do Ostravy, zavinili dopravní nehodu. Vy jste se za ni odmítl veřejnosti omluvit. Nebyla to chyba?
Proč bych se měl omlouvat za jejich chybu? Jak dobře víte, já jsem tím autem vůbec necestoval. Navíc vůbec není jisté, jestli se nehoda nestala dřív než na místo dorazili. Je to účelová kampaň, kterou proti mně vedou mediální agentury placené opozicí.
lenka.zlamalova@economia.cz

Dovedu si představit, že za osm let se bude platit školné. Ale dnes bych to považoval za politickou stupiditu.

Jiří Paroubek
Narodil se v roce 1952 a už v osmnácti letech vstoupil do Československé strany socialistické. Vystudoval ekonomii a koncem 80. let to dotáhl až na ekonomického náměstka pražských Restaurací a jídelen. Po listopadu 1989 se okamžitě vrhl do politiky, spoluzakládal obnovenou sociální demokracii a stal se i jejím prvním ústředním tajemníkem. V roce 1993 kandidoval dokonce na předsedu, na hradeckém sjezdu ale prohrál s Milošem Zemanem.
Od roku 1990 seděl v pražském zastupitelstvu, po volbách 1998 se mu podařilo dohodnout koalici s ODS a sám zaujal vlivný post ekonomického náměstka. Loni v létě si jej Stanislav Gross vybral do své vlády jako ministra pro místní rozvoj. V březnu 2005 se stal místopředsedou ČSSD a o necelý měsíc později stanul na politickém vrcholu: po Stanislavu Grossovi převzal premiérský úřad. Jeho razantní nástup, charakterizovaný vzestupem ČSSD v předvolebních průzkumech, mu vynesl i pozici lídra ČSSD pro volby 2006.
Je ženatý, s manželkou Zuzanou mají jednoho syna.