Tak nesmyslný obchod, jako je prodej neexistujících akcií, se na pražské burze stát nemůže. To ale neznamená, že si obchodníci nemusí dávat pozor.
Objednávku na větší počet akcií, než emitent ve skutečnosti má, obchodní systém odmítne. Riziko velkých chyb omezují i maximální objemy jednoho obchodu, které jsou stanoveny pro každou emisi zvlášť. Nadlimitní transakce se pak řídí zvláštními pravidly.

Trochu složitější situace nastane, pokud obchodník zadá špatnou cenu. Týká se to zejména akcií v systému SPAD. Zde se využívá funkce tvůrců trhu, kteří neustále zveřejňují svoje nákupní a prodejní ceny. "Nevýhodnou kotaci je možné opravit. Ovšem pouze tehdy, že nikdo na původní - chybnou - nabídku nezareaguje," potvrzuje Jiří Kovařík, mluvčí burzy.
Právě do takové situace se nedávno jeden z tvůrců trhu dostal. Podle makléřů si asi spletl cenu pro akcie ČEZ a Zentivy. Zentivu tak nabídl po 716 korunách, zatímco tržní kurs byl 1099 korun. Nabídka okamžitě našla kupce, který na ní vydělal přes milión korun.

Jestli se obě firmy pak spolu dohodly a obchod smazaly, o tom Kovařík informace nemá. Burza takové obchody zrušit nemůže. "Škody, které si způsobí obchodník sám chybným příkazem nijak ohlídat nemůžeme," dodává Kovařík.
Burza vyhlásí přestávku v obchodování pouze tehdy, když se kotace tvůrců trhu příliš vychýlí a nevrátí se na "správnou" úroveň do dvou minut. Ojedinělou chybnou nabídku je tak možné využít.

Problémy se před lety nevyhnuly ani klientovi RM-Systému. Ten podle informací deníku Právo v roce 2001 koupil akcie Bukoveckých papíren. Ty ale fakticky neexistovaly. Investor žádal náhradu škody. Věc řešily soudy. Před měsícem padl verdikt, podle kterého byli RM-Systém i klient oběťmi tehdejších špatných zákonů. Nárok na náhradu škody soud zamítl.