Historický vývoj měny snižuje zisky českých investorů. Ti mohou ze strachu z dalšího posilování české koruny preferovat tuzemské akcie před zahraničními. Existuje ale několik důvodů, proč si investoři mohou dovolit nést měnové riziko některých akciových trhů.
Co říká teorie
Podle základní teorie kapitálových trhů by investor neměl podstupovat riziko, za které nedostane výnos. Podle mnoha akademických studií měna zvyšuje riziko investování, ale bez dodatečné prémie. To navádí k myšlence, že pokud neexistuje způsob, jak si investici v cizí měně zajistit proti pohybu měnových kursů, je lepší domácí trh.
Dobrým příkladem toho, že tato logika je mylná a že zahraniční akcie v cizí měně mohou být i přes dlouhodobé posilování měny lepší volbou než domácí, je Japonsko a Německo. Kvůli dlouhotrvající recesi bylo pro Japonce výhodnější investovat do amerických akcií, a to i přesto, že by si vlivem posílení měny přišli za třicet let jen na třetinu toho, co vydělaly americké akcie. Zatímco v roce 1970 stál jen 360 dolarů, před vypuknutím recese v roce 1988 pouze 130 dolarů.
Také německým investorům by se spíše vyplatilo, kdyby za stejnou dobu ze svého zhodnocení odmazali každý rok v průměru jedno a půl procenta, než kdyby měli investovat do domácích akcií.
Americké trhy: malé riziko
Kromě toho, že akciové trhy podléhají zpravidla výraznějším trendům, mají na kolísání investice podstatně větší vliv než měna. Vyspělý a hodně diverzifikovaný akciový trh, jaký reprezentuje americký index S&P500, je i po zohlednění měny pro většinu Evropanů méně rizikový než jejich domácí akcie.
Většina evropských akciových trhů, včetně českého, vykazuje větší kolísavost, některé z nich i větší maximální poklesy. Například kolísavost polských a maďarských akcií je přibližně dvakrát vyšší než amerických akcií v polském zlotém a maďarském forintu.
Rizikovější než tento americký index nejsou jenom méně rozvinuté akciové trhy východní Evropy, ale například i Švédsko, Finsko, Norsko, Itálie, Španělsko, Řecko nebo Francie, a to včetně měnového rizika. Výjimkou je švýcarský akciový trh, který vykazuje historicky menší kolísavost i menší maximální poklesy než americký ve švýcarském franku.
Ani měnové riziko evropských akcií nemá větší význam než jejich volatilita. Trhy Turecka, Polska, Maďarska, Švédska, Finska a Řecka jsou rizikovější než česká burza nejen v korunách, ale i v příslušné cizí měně.
Evropské akcie
Také evropské akcie, které jsou méně rizikové než české, zůstanou takovými, i když jejich hodnotu přepočítáme do korun. Evropské měny, s výjimkou libry, zvyšují riziko řádově jen v jednotkách, někdy jen v desetinách procent, ale rozdíly v rizicích mezi českým akciovým trhem a evropskými dosahují desítek procent.
Aby evropské měny měly rozhodující vliv na celkové riziko, musela by být volatilita akciových trhů přibližně stejná. Pro názornost, volatilita maďarských akcií byla za deset let přibližně o polovinu vyšší a volatilita britských akcií, které platí za nejkonzervativnější v Evropě, až o 80 procent nižší než u českých akcií. Zavedení eura vymaže měnové riziko, ale nikoli tyto markantní rozdíly v regionálních rizicích akciových trhů.
Na rozdíl od Evropy zvyšují některé značně volatilní asijské a jihoamerické měny riziko až o třetinu. Ale i to může být, vzhledem ke značnému kolísání akcií některých rozvíjejících se trhů jako Argentina, Brazílie a Indonésie, málo.
Měna však může mít nepatrně větší vliv na trzích, které nesou menší riziko a jejichž měny jsou hodně volatilní, například Chile, Izrael a Jihoafrická republika. Ochrana před měnovým rizikem těchto trhů by mohla být hypoteticky smysluplnější než v Evropě.
Autor je analytikem společnosti Pioneer Asset Management
