Role vojáků stále nejasná
Chyby a nedostatky provázely loňskou operaci na osvobození rukojmích zadržovaných ve škole v severoosetském Beslanu teroristickým komandem, při které zahynulo 331 lidí. Oznámila to včera ruská parlamentní vyšetřovací komise, podle jejíhož šéfa Alexandra Toršina pochybili hlavně severoosetští policisté.
Roli ruských speciálních sil, které školu obléhaly a po krvavém boji rukojmí osvobodily, však Toršinova zpráva neobjasnila. Již v úterý ale ruští žalobci dospěli k závěru, že ozbrojené síly na celém incidentu nenesou žádnou vinu.
Šéf parlamentní vyšetřovací komise uvedl, že ruský ministr vnitra Rašid Nurgalijev a jeho náměstek odeslali dva týdny před teroristickým útokem severoosetskému policejnímu sboru telegram, kde jeho zástupcům nařídili zpřísnění bezpečnostních opatření během prvního školního dne, tedy přesně v den beslanského masakru. "Kdyby byly instrukce dodrženy, nemuselo k teroristickému útoku vůbec dojít," podotkl.
Závěry vyšetřovací komise poukazují i na špatnou práci místní pořádkové služby po útoku teroristů. "Policejní kordon nedokázal zabránit obyvatelům Beslanu, aby se dostali do budovy ve snaze zachránit své děti," řekl Toršin, který rovněž kritizoval místní představitele za lži o skutečném počtu rukojmích, který nakonec dosáhl 1128 lidí.
Otázky ale nadále zůstávají nad použitím těžkých zbraní při osvobozování rukojmích speciálním ruským komandem. Z vyšetřovací zprávy, kterou citovala agentura Interfax, vyplývá, že speciální jednotky při zásahu použily granátomety a plamenomety, nechybělo však ani ostřelování z tanku. Není ale jasné, zda vojáci nasadili těžké zbraně v době, kdy v budově stále byli rukojmí.
Ozbrojenci, kteří žádali stažení ruských vojsk z Čečenska, zaútočili na školu 1. září 2004. Více než 1100 lidí, včetně dětí, rodičů a školního personálu, vzali jako rukojmí a zabarikádovali se v místní tělocvičně. Většina z 331 obětí, z nichž 186 byly děti, zahynula při chaotické osvobozovací akci. (čtk)
