Žezla se ujímají i nové tváře finančního světa
Výměna stráží na špičkových postech se letos dotkla i finančního světa. Zejména pak centrálních bank a světových burz. Zatímco jedni odcházejí na vrcholu slávy a s poctami, jako šéf americké centrální banky (Fed) Alan Greenspan, jiní, jako třeba Ital Antonio Fazio, mají z ostudy kabát.
Finančníci letos s napětím čekali, koho nominuje prezident USA George Bush do čela Fedu. Devětasedmdesátiletý Alan Greenspan uvolní své křeslo po více než osmnácti letech koncem ledna 2006. Jeho místo zaujme jednapadesátiletý profesor ekonomie Ben Bernanke, dosavadní hlavní ekonomický poradce Bílého domu.
Kdyby loňské prezidentské volby v USA vyhrál demokrat John Kerry, možná by se Greenspanovým nástupcem stal Stanley Fischer. "Rocková hvězda mezi ekonomy", jak je Fischer nazýván, od počátku roku "září" v křesle guvernéra izraelské centrální banky.
Zápornou "mediální hvězdou" se letos naopak stal guvernér italské centrální banky Antonio Fazio. Jeho úřad mu byl v souladu s ústavou svěřen doživotně, a tak si nejspíš myslel, že si může ledacos dovolit. Třeba se skrytě zasazovat o to, aby se do italského bankovnictví příliš nepletli cizinci. To se mu během italsko-nizozemského souboje o ústav Banca Antonveneta stalo osudným a minulý týden odstoupil.
Koncem září oznámil rezignaci i guvernér švédské centrální banky Lars Heikensten. Ten v březnu nastoupí k Evropskému dvoru auditorů. Jeho odchod vyvolal spekulace, že se znelíbil vládě, neboť "rozhodoval příliš nezávisle".
Změny se nevyhnuly ani české cedulové bance. V práci guvernéra České národní banky bude dalších šest let pokračovat Zdeněk Tůma. Jeho tým od letošního března doplňují tři noví členové bankovní rady - Miroslav Singer, Robert Holman a Pavel Řežábek.
Na domácí finanční scéně se letos na podzim objevila další klíčová figura. Náměstek ministra financí Tomáš Prouza se stal českým "panem Euro" a koordinuje zavedení společné měny.
Změny na klíčových postech nastaly i v burzovním světě. Křeslo šéfa americké Komise pro cenné papíry v létě obsadil Christopher Cox, republikán a zastánce nízkých daní. V dubnu byl předsedou představenstva newyorské burzy cenných papírů (NYSE) zase zvolen Marshall Carter. "Můj úkol je jasný. Nesmíme dále ztrácet zákazníky," prohlásil při nástupu Carter, který chce dále posílit vliv NYSE.
Něco podobného chtěl učinit i Werner Seifert, šéf Deutsche Börse. Ten měl zálusk na londýnskou burzu cenných papírů. To se ale nelíbilo akcionářům a Seifert se musel v květnu "poroučet".
Místo něj přišel v říjnu ze Švýcarska Reto Francioni. V Curychu ho promptně nahradila Antoinette Hunzikerová-Ebneterová, která už jednou švýcarskou burzu řídila.
Smůlu měl naopak prezident tokijské burzy Takuo Curušima, který rezignoval minulý týden. Přijal odpovědnost za technickou chybu v systému, která způsobila jednomu z klientů miliónové škody.
Důležité změny ve finančním světě
Po více než 18 letech koncem ledna 2006 odchází šéf Fedu Alan Greenspan. Místo něj se měnových otěží ujme Ben Bernanke, který chce stanovit inflační cíl.
Od prvního března 2006 nastane střídání stráží ve švédské Riksbank. Larse Heikenstena, který se nejspíš znelíbil sociálně demokratické vládě, nahradí Stefan Ingves.
Guvernér italské centrální banky Antonio Fazio, jmenovaný podle ústavy doživotně, po skandálu v bankovním sektoru dlouho vzdoroval kritice římské vlády i Bruselu. Nakonec přece jen kapituloval.
V únoru se částečně obměnilo vedení České národní banky. Guvernérem na dalších šest let byl jmenován Zdeněk Tůma.
