Razance protestů proti karikaturám Mohameda neslábne. Statisíce muslimů protestovaly v Libanonu. A dánský list Jyllands-Posten rozhořčení z blízkovýchodních ulic ustoupil, včera se muslimům už podruhé omluvil.
Přesto už je možné rekapitulovat, zdá se.
Když dánští muslimové poprvé loni demonstrovali, žádali především tři věci: omluvu deníku, který karikatury zveřejnil, setkání dánského premiéra s velvyslanci blízkovýchodních zemí (stalo se) - a také potrestání karikaturistů (toho se nedočkali).
Takže: emotivní obrazy vypálených ambasád a síla obchodního bojkotu v tuto chvíli spíše přebily evropské argumenty o svobodě slova. Dánsko ustoupilo. Ukřivdění muslimové tak mohou cítit zadostiučinění. Střet měl totiž pro ně zásadní význam, jak to ostatně vnímala i druhá strana. "Nešlo ani tak o karikatury," prohlásil Per Stig Moller, dánský ministr zahraničí. "Stály za tím síly, které si přály konfrontaci odlišných kultur."
Svoboda, či odpovědnost?
Evropští politici se takovému střetu raději chtějí vyhýbat. Důtklivě proto média varovali, aby se napříště citlivým karikaturám vyhýbala. "Svoboda vyjadřování musí být uplatňována odpovědně," zdůraznil včera francouzský prezident Jacques Chirac.
Zní to povědomě?
Podobně smířlivá slova slyšeli loni na podzim Francouzi, když demonstrovali rozvášnění mladíci z pařížských předměstí. Přistěhovalcům zůstal pocit, že protestovat se vyplatí. Tisíce spálených aut byly zapomenuty, zůstal provinilý pocit Francouzů, že by se měli více snažit o nápravu předměstské chudoby.
Odlišné interpretace obou konfliktů nadále zůstávají. Tentokrát tedy stojí na jedné straně tvrzení, že šlo o vykalkulovaný protest, který měl odvést pozornost od skutečných problémů muslimských zemí: absence demokracie, všudypřítomná korupce a byrokracie.
Západní vlády v této souvislosti zmiňují především Írán a Sýrii, které navíc nečinily takřka nic, aby uchránily před protesty hysterických davů západní zastupitelství. "Útoky proti konzulátům byly zřejmým varováním západu," napsal komentátor listu International Herald Tribune.
Západní země tak musí počítat s obtížnějším prosazováním případných restrikcí proti íránskému jadernému programu. Současně se dočkaly varování, že jejich rezervovaný postoj k palestinským extremistům - vítězům posledních voleb - neprojde jen tak lacino.
"Je to mezní moment," říká o současných protestech oxfordský historik Timothy Garton Ash. "Je to klíčová chvíle, nebezpečná pro Evropu i pro islám.
Pečlivě připravené bouře
Teherán i Damašek ze sporu profitovaly. Palcové titulky o protestech muslimů zaclonily debatu o íránském jaderném programu, stejně jako výtky, že Sýrie stojí za loňským atentátem v Libanonu.
Druhá interpretace sporu hovoří o necitlivém přístupu dánských novinářů, kteří měli předpokládat, jakou bouři zveřejněním karikatur zažehnou.
Načasování násilností ale hovoří spíše pro první verzi. Dánsko bylo v tomto ohledu dobrým terčem. Je to menší pětimiliónová země, současně reprezentuje tvrdou podobou protiimigrační politiky. Připomeňme si:
Karikatury byly zveřejněny už loni 30. září. Po několika dnech si Flemming Rose, redaktor kulturní rubriky, myslel, že nejhorší protesty odezněly. Mýlil se.
Frustrovaní dánští klerici se nesmířili s vlažnou reakcí vlády. Navázali kontakty s blízkovýchodními diplomaty a mešitami. Zásadní roli sehrála egyptská ambasáda. Velvyslankyně Mona Omar Attiová dnes popírá, že by sledovala politické cíle.
"Cítila jsem značné osobní rozhořčení," řekla ale listu Wall Street Journal s tím, že kresby představovaly nepřípustný útok proti muslimům.
Pro další přesvědčovací kampaně v zahraničí si dánští radikálové "vylepšili" soubor původních dvanácti kreseb o další, mnohem kontroverznější. Jejich původ dodnes klerici uspokojivě nevysvětlili.
Protesty už ale žily svým životem, eskalovaly.
A další mohou následovat. "Velmi se obávám budoucnosti," říká rektor Amar Lasfar z mešity v severofrancouzském Lille. "V muslimské komunitě trvá rozhořčení, nevylučuji násilnosti."
Norská expertka Janne Haaland-Matlaryová soudí, že vlna násilností především odměnila extremisty z obou stran. "Islámští extremisté i evropská krajní pravice dostali dárek," uvedla.
