Proč právě v těchto dnech vrcholí spekulace kolem zatčení bývalého bosenskosrbského velitele Ratka Mladiče?
Důvodů může být několik. Tím hlavním je však nepochybně mezinárodní tlak a hrozba, že si Srbsko zavře dveře k bližší spolupráci s Evropskou unií. Její fondy a její trhy ale potřebuje k obnově a rozvoji země po letech izolace a válek.
Srbové sami jsou vydání zločinců naklonění nejvíce od pádu režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000. "Podle posledních průzkumů je pro variantu vydání 57 procent občanů, což je dosud nejvíce," řekl podle agentury Reuters srbský ministr pro lidská práva Rasim Ljajić.

Do Bruselu přes Haag

Cesta Srbska do Evropské unie vede přes Haag. Srbsko totiž v těchto týdnech vyjednává s Bruselem stabilizační a asociační dohodu. Unie totiž trvá na tom, že Bělehrad musí nejprve mezinárodnímu soudu vydat zbývající čtyři obviněné z válečných zločinů, kteří se podle žalobců soudu skrývají v Srbsku - a teprve potom se bude moci jednat o sblížení s unií a větší využití jejích předvstupních fondů.

Nejprominentnějším hledaným v Srbsku je bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladić. Vlna spekulací o jeho vydání do Haagu v posledních dnech se připisuje právě termínu 28. únor, který pro vydání obviněných dala unie.
Tlak to přitom není malý, zejména poté, co Chorvatsko se loni zbavilo poslední zátěže a ve Španělsku byl zatčen chorvatský generál Ante Gotovina, také obviněný v Haagu z válečných zločinů.

Mladičův někdejší nadřízený Radovan Karadžić se skrývá v Bosně a Hercegovině, kde se ho snaží najít mezinárodní jednotky. Také na Sarajevo unie tlačí, aby zatýkalo a trestalo válečné zločince. Zemi však de facto spravuje mezinárodní správce dosazovaný Bruselem, který tak svůj vliv uplatňuje přímo.

Rakouský důraz

Důraz na politiku vůči Balkánu a jeho větší vtažení do evropských struktur a zároveň stabilizaci místní rozhárané politické scény deklarovalo v tomto půlroce unii předsedající Rakousko. Vídeň má na Balkáně především ekonomické zájmy a zároveň jsou Rakušané tradičně respektováni jako vyjednávači při různých místních sporech, o čemž svědčí třeba to, že ve Vídni tento týden začaly rozhovory o budoucnosti Kosova.

Jednání o Kosovu jsou druhým důležitým testem vůle Bělehradu vydat se na evropskou cestu. Po technické stránce vše běží dobře. Do Bělehradu včera přijela delegace bruselských úředníků, která měla vést technické rozhovory o přípravě asociační dohody. "Budeme jednat o různých tématech, o zakládání firem, o finančních a dalších službách i o liberalizaci trhu," řekla Radiu B92 hlavní srbská vyjednávačka Tanja Miševičová.

Předseda Evropské komise José Barroso a komisař pro rozšíření Olli Rehn mají příští týden předložit zprávu, která naznačí, zda rozhovory se Srbskem, započaté před třemi týdny, mají pokračovat.
Vydání Ratka Mladiče by byl krok, který zastíní jakékoli jiné problémy a nedostatky a dá Evropě politický signál, že Srbsko je připraveno s Bruselem spolupracovat.

Vyřešení otázky válečných zločinců by také napomohlo zlepšení značně negativního obrazu Srbska v Evropě. Podle průzkumu Eurobarometru zveřejněného v prosinci je Srbsko a Černá Hora nejméně třetí vítanou zemí v EU po Albánii a Turecku.