Notebook pro chudé pomůže bohatým

OLPC vzniklo na MIT (Massechusets Institute of Technology), což je prominentní americká verze Vysokého učení Technického. Z této univerzity vzešlo již mnoho technologií, které se dnes naprosto běžně využívají v běžném životě, významnou úlohu sehrála při rozšiřování internetu, připojila se k mnoha jiným věcem. Idea notebooku, který by byl odolný, jednoduchý a přitom stál jen sto dolarů, patří mezi takové zajímavé myšlenky. Jeho cílení do zemí třetího světa by tamějším obyvatelům, hlavně dětem, pomohlo pracovat s věcmi, které jsou pro ně zatím asi stěží představitelné.

První funkční model stodolarového laptopu byl již představen a je možné se na něj podívat například zde. Strojek vypadá jako hračka, ale není. Obsahuje procesor od AMD na 500Mhz a má 1GB paměti nahrazující harddisk. Operačním systémem je Fedora, protože RedHat se také připojil k projektu OLPC. Podstatnou vlastností je přítomnost bezdrátového adaptéru, a hlavně schopnost vytvořit z více takových přístrojů síť typu MESH. Ta se dá připojit do internetu, takže všechny děti s notebookem mohou mít, pokud síť drží pohromadě, svět nadosah.

Přestože první exemplář není ani zdaleka konečným, a také cena $100 závisí především na objednávce ze strany vlád rozvojových zemí, projekt laptopu pro chudé se zdá být konečně odstartován. Pod patronátem slovutné univerzity, ve spolupráci známých dodavatelů informačních technologií. Ovšem konkurence nespí.

Podle některých názorů je stodolarový notebook pouze nepoužitelnou hračkou. Největší dodavatel procesorů na světě, firma Intel nedávno oznámila svou vlastní verzi počítače pro chudé. Jeho cena má být proti OLPC trojnásobná a předpokládá se, že operačním systémem bude Windows. Je třeba říct, že Intel není pouze výrobcem procesorů, a že se zařízeními určenými pro děti má své zkušenosti. Tím nechci křemíkového giganta shodit na úroveň hračkářské firmy, spíše zdůraznit jeho schopnosti při vývoji produktů, u nichž se očekává velká mechanická odolnost. Je ovšem možné, že zapojením Intelu závod o počítač do zemí třetího světa nekončí, ale naopak přitáhne ještě více dalších účastníků.

Představa, že každé dítě v chudých zemích bude mít svůj notebook, nebo počítač speciálně upravený pro dané podmínky, musí pro nás vyznívat jako vrchol filantropie. Vždyť i ti nejchudší náhle budou mít možnost přístupu ke globální informační síti. Ke vzdělání, k seberealizaci. K tomu, co bylo jejich předkům pod pláštíkem politických, nebo ekonomických důvodů odmítnuto. Bohužel věc není tak jednoduchá, jak se zdá.

Jestliže skutečně dojde k odstartování závodu o výrobce toho nejlepšího laciného PC do zemí třetího světa, pak lidem v těchto zemích nejen že nepomůžeme, ale vystavíme je ještě většímu zlu, než jaké zažívají nyní. Konkurence v oblasti charity, v tomto případě charity edukativní, totiž znamená mimo jiné to, že bude snaha potřebným právě svůj produkt vnutit.

Zařízení, které má přinášet informace, pak může být spojeno s dalšími produkty a službami, které mohou pomoci snížit jeho – konkurencí tlačenou – cenu na další minimum. V důsledku toho děti v Africe či jižní Americe sice dostanou vlastní přístroj na informace, ale plný reklamy, cíleného obsahu, jinými slovy, kulturního imperialismu. Západ, místo toho, aby chudým daroval užitečný přístroj, s jehož pomocí by se mohli vzdělávat, komunikovat a svobodně se rozvíjet, je pomocí téhož zařízení donutí konzumovat jeho vlastní produkty. Zprvu pouze mediální obsahy (reklamu, informace) později také skutečné zboží. Navíc charitativní zařízení jako komerční produkty prodávané vládám (a následně rozdávané uživatelům) povedou ke snaze vydělat na nich maximum a to nejen bundlováním reklamy. Také například snižováním výkonu, kvality.

Nejsem skeptik ani pesimista. OLPC je určitě vynikající nápad a to, že již existuje prototyp, znamená, že se může dobrat realizace. Nicméně by se nemělo zapomínat na to, že jestliže jsou snahy o pomoc chudým postaveny na komerčních principech, mohou příjemce této pomoci spíše než vyléčit z nevědomosti infikovat mnoha nepříjemnými nemocemi jež si, ve stejném oboru i mimo něj, již dříve prošel pomáhající. Doufejme, že to nebude případ podobných snah.