Unie chce dát na vědu o 60 procent více peněz

"Je to největší výzkumný program, jaký kdy EU přijala," uvítala výsledek zasedání rakouská ministryně školství Elisabeth Gehrerová, jejíž země toto pololetí unii předsedá.

Evropská komise původně navrhovala finanční injekci EU pro evropskou vědu, pokulhávající v globální soutěži za USA a Japonskem, zdvojnásobit až na 72 miliard eur v letech 2007 až 2013. Hlavní díl podpory má však nadále připadat z národních rozpočtů a soukromých zdrojů. Většina států je však dosud vzdálena cíli vynakládat na podporu výzkumu a vývoje tři procenta hrubého domácího produktu, jak činí Japonsko a USA.

Sedmý rámcový vědecký program EU pro léta 2007 až 2013 je ale teprve na počátku schvalovací procedury. V polovině června se má dostat na pořad Evropského parlamentu v prvním čtení a v září by se mohl dostat zpět na stůl ministrům z členských zemí.

Ministři se včera obecně shodli na rozdělení prostředků do čtyř hlavních vědeckých programů a na pravidlech čerpání z celkové sumy 50,521 miliardy eur. Otevřena zůstala podpora jadernému výzkumu; potřebnou jednomyslnost zablokoval nesouhlas Rakouska.

"Bude záležet na samé české vědě, kolik jí z toho balíku připadne," řekl včera náměstek ministryně školství Petr Kolář. Česká republika je zatím málo úspěšná při čerpání peněz z rozpočtu pětadvacítky na vědu, i když podle Koláře z nadále pokračujícího šestého rámcového programu získalo Česko v průměru "o něco více, než jsme přispěli" do pokladny EU. Příkladem může být koordinační role VZLÚ Letňany na projektu malých letadel s rozpočtem "v řádu miliard korun".

Podle loňských údajů Evropské komise se do nynějšího rámcového programu zapojilo 348 českých týmů s požadavkem na podporu ve výši 32,5 miliónu eur (967 miliónů Kč). Přesto byla Česká republika z nových členských zemí EU z pohledu zapojení do programu na posledním místě.