Unikát pro lékaře i firmy

Čerstvá novinka českých vědců s jednoduchým názvem má neobyčejné vlastnosti. Dají se s ní upravovat povrchy plastů, čistit předměty ze skla a keramiky nebo jemně opracovávat detaily šperků. Rýsuje se i její použití jako skalpel nebo při sterilizaci.

Plazmová tužka je objevem vědeckého týmu z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci z Brna vymysleli přístroj, který dokáže vyrobit plazmu v širokém spektru teplot a snadno lze používat v každém prostředí. Tak univerzální zařízení do té doby nebylo. "Snažíme se o to, aby plazmová tužka zlidověla. Chceme, aby byla dosažitelná i pro živnostníky. Všechno směřujeme k tomu, aby pořizovací hodnota byla časem do sto tisíc korun," říká Miloš Klíma, vedoucí vývojového týmu, který tužku vymyslel a před několika dny i prvně ukázal veřejnosti prototyp na brněnském veletrhu Fintech 2006.

Kouzlo unikátního vynálezu je nejen jeho princip, ale i technické řešení: tím, že ho vědci ztvárnili do tvaru tužky, vytvořili budoucím uživatelům i snadnější předpoklad, jak zařízení používat. S kusovou výrobou by chtěla univerzita začít do konce letošního roku.

Celých deset let brněnským výzkumníkům trvalo, než se jim plazmovou tužku podařilo vyrobit.

Na samém začátku přitom pomohla náhoda: na Miloše Klímu, experta brněnské Masarykovy university na plazmovou chemii, se obrátila známá z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Klíma totiž zkoumal i nové postupy při restaurování historických předmětů.

"Kolegyně přede mě postavila skleněnou vázu se silnou korozí. Chtěla, abych vymyslel něco, čím by se vyčistila rychle a šetrně. Pak mi ji nechala na stole, abych nezapomněl," říká Klíma.

Dosud používané metody čištění historických předmětů trvají dlouho a navíc nejsou šetrné. Například z hodně staré historické mince se nánosy v chemickém roztoku odstraňují běžně dny až týdny.

Když se ale na nečistoty použije plazmová tužka, trvá stejný proces jen pár minut.

Výzkumníci ale přišli i na další způsoby využití - například při výrobě keramických dlaždic. "Plazmovou tužkou můžete na glazuru dlaždic vytvořit okrasný ornament. Dlaždici pak už není nutné znovu vypalovat jako u běžných technologií. To samozřejmě sníží výrobcům náklady," říká Klíma.

Tužka zatím za milióny

Pětičlenný tým vedený Klímou dokončil svůj vynález v roce 1998 a chtěl si ho nechat patentovat i v Evropské unii, USA či Japonsku. Vědci ale přitom naráželi na nepřipravenost univerzity.

"Na univerzitě v té době neexistovala žádná pravidla, jak postupovat, a tak jsme se o patent museli postarat sami. Brzdou byly i peníze. Patentové řízení jde totiž do stovek tisíc korun," vzpomíná Klíma. I když se jim nakonec patent pro Česko v roce 2000 podařilo získat, za dva roky o něj přišli.

"Protože se nezaplatily správní poplatky v předepsaném termínu," vzpomíná Klíma. "Podařilo se ale získat patent ve Spojených státech i některých zemích Evropy, což je pro trh důležité."

Co se bude dál dít s vynálezem? To nyní univerzita teprve vymýšlí.

Ve hře je několik variant: založit při univerzitě firmu, která by plazmové tužky vyráběla, nebo prodat know-how strategickému partnerovi. Prozatím se univerzita nerozhodla, ale Klíma tvrdí, že do konce roku by se měla v jedné brněnské firmě rozjet kusová výroba plazmových tužek.

"Obrátila se na nás řada zájemců a jednáme s nimi o podrobnostech," říká.

Cena přístroje se v kusové výrobě podle Klímy vyšplhá až na jeden milión korun - to v případě, že půjde o plazmovou tužku s tím nejširším spektrem nastavitelných teplot. Když půjde o jednodušší typ pro jedno konkrétní využití, cena může být podstatně nižší.

"Při sériové výrobě bychom se časem chtěli dostat pod sto tisíc," míní Klíma. "Je jasné, že rozdílné ceny budou pro země, kde patent platí a kde nikoli."

Vynález mění život

Plazmová tužka Klímovým životem zahýbala. "Musel jsem se naučit zákony, jednat s lidmi z byznysu a mluvit. Přinutilo mě to vyjít ven z uzavřené vědecké komunity a lépe chápat současnou společnost, která je silně orientovaná na vydělávání peněz."

Zatím ho prý vynález stál především hodně času a námahy, ale věří, že se to časem otočí.

Ze zisku, který univerzitě z vynálezu přijde na prodeji technologie a licenčních poplatcích, by měl jeho tým dostat šedesát procent.

"Nemyslím si, že se ze mně stane milionář, ale snad bych pak nemusel do důchodů bydlet s manželkou v pronajaté garsonce," říká Klíma, který se ve volném čase věnuje józe a východním filozofiím.