Změní králičí penis budoucnost transplantací?

Vědci vzali buňky z nefunkčních králičích penisů a pak je rozmnožovali na konstrukci z kolagenu (pojivového materiálu živých organismů). Takto "vyrobili" zvlášť pro každé zvíře houbovité tkáně, které se plní krví a umožňují erekci. Implantovali je králíkům, kteří se pak dokázali opět úspěšně rozmnožovat. Jejich partnerky porodily zdravé potomstvo.

Výzkumníci o tom informovali minulý týden na výroční konferenci Americké urologické asociace.

Na programu srdce a játra

Experiment uskutečnil tým, který vedl Anthony Atala z Univerzity ve Wake Forest v americké Severní Karolíně. Tatáž skupina vědců publikovala letos v dubnu i jinou převratnou zprávu. Oznámila, že v průběhu uplynulých šesti let úspěšně transplantovala sedmi lidským pacientům část močového měchýře. Rovněž v tomto případě "vypěstovali" vědci tkáně na kolagenové konstrukci z původních buněk pacientů.

Nyní vědci doufají, že tímto způsobem bude možné získávat nové tkáně i pro penis mužů s poruchou erekce. Současně také potvrzují, že metoda tvorby tkání z buněk pacienta zatím dobře funguje. Badatelé se budou snažit vytvořit v laboratoři celé orgány, například srdce, ledviny či játra, nebo dokonce mozkovou tkáň. Pacientův imunitní systém by je pak neodmítl jako cizí.

Bez čekání na mrtvého dárce

Až dosud musí lidé, kteří potřebují transplantaci, čekat na vhodného dárce - neboli na mladého člověka, který zemře, ale jeho orgány zůstanou nepoškozené a dají se voperovat jiným osobám. Příjemce transplantovaného orgánu pak celý život užívá léky, které potlačují jeho imunitu. To proto, aby se tělo proti nové části nevzbouřilo. Tím je ovšem ohrožen mnoha běžnými infekcemi.

Některé skupiny vědců pracují na tom, aby léčivé tkáně pro transplantace získaly z takzvaných kmenových buněk lidského zárodku, který zůstal nevyužitý na klinice pro umělé oplození. Případně aby takový zárodek přímo vytvořily klonováním z buňky pacienta. Tento postup však část veřejnosti považuje za nemorální.

Pokud tedy uspěje Anthony Atala se svým postupem laboratorního "pěstování" nových tkání a orgánů z buněk samotného pacienta, pomůže mnoha nemocným a vyhne se etickým konfliktům. Jestli to skutečně bude možné, se však ukáže až za několik let.