Ministři financí EU ve čtvrtek posvětili vstup Slovinska do eurozóny od 1. ledna příštího roku. Neshodli se naopak na kandidatuře Litvy, která euro od ledna nezavede. Formálně toto rozhodnutí potvrdí summit EU příští týden. Zástupci starých a nových členských zemí se ovšem výrazně lišili v názoru na aplikaci kritérií pro zavedení eura. Nynější členové eurozóny hájili strnulé uplatňování pravidel, zatímco ti, kdo se na vstup chystají, žádali o zohlednění svých zvláštních podmínek a uplatnění větší pružnosti při rozhodování.

"Staré země říkaly, jak jim je líto, že Litva neprošla, protože nesplnila kritéria, která jsou jasná. Osm nových zemí (bez Malty a Kypru) říkalo, že jim aplikace kritérií připadá nesrozumitelná, neodpovídá ekonomické logice a není fér," shrnul diskusi náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Litvě se podle hodnocení Evropské komise a Evropské centrální banky podařilo splnit všechny podmínky pro přijetí eura kromě inflačního kritéria. Litevský růst cen činil za posledních 12 měsíců 2,7 procenta, zatímco referenční hodnota činila 2,6 procenta.
Byla vypočítána podle pravidel jako průměr tří zemí EU, které vykázaly v daném období nejnižší inflaci. Byly to Finsko, Británie a Polsko, tedy státy, z nichž dva posledně jmenované nejsou v eurozóně ani v režimu tzv. měnového výboru, a mohou tedy svou inflaci ovlivňovat.

Brzdí staré členské země rozšiřování eurozóny?

Litevský ministr financí a úřadující premiér Zigmantas Balticys měl radost, že se alespoň podařilo prosadit pokyn Evropské komisi a ECB, aby do podzimu zpracovaly výklad pravidel pro vyhodnocování inflačního kritéria, které zjevně vyvolává nesoulad. Tehdy se také Vilnius podle jeho slov rozhodne, zda znovu požádá o vstup do eurozóny od 1. ledna 2008, nebo termín o rok odsune.
Nové členské státy včetně ČR poukazovaly na širší politický význam rozhodování o Litvě. Namítaly, že země eurozóny schválily loni revizi Paktu stability a růstu, kterým se samy řídí, aby pružněji zohledňoval ekonomický vývoj; stejně by se měla tedy přehodnotit i maastrichtská kritéria, jejichž splnění je podmínkou vstupu do eurozóny. Považují tedy případ Litvy za precedens a hodlají o změny dál usilovat.

Prouza upozornil, že staré země EU možná i vědomě brzdí rychlé rozšíření eurozóny, neboť podle současných pravidel se má změnit systém hlasování v Evropské centrální bance, jakmile počet zemí používajících euro překročí 15. "Nemají pro takový případ mechanismus fungování," podotkl. Usoudil, že nové dynamické státy by v ECB prosazovaly jinou politiku než pomalu rostoucí ekonomiky, které dnes v eurozóně převládají.