Výzkum: Současní rodiče dávají dětem větší volnost, než měli sami
Zároveň jim nepomáhají ani při vymezování různých cílů a hranic. Tento trend ve výchově se začal výrazně projevovat od poloviny 90. let, vyplynulo z výzkumu Ilony Gillernové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V dřívějších letech byla podle průzkumů zhruba třetina dětí vychovávána přísně. Rodiče jim poskytovali malý prostor pro samostatnost, iniciativu a vlastní rozhodování, dávali jim úkoly a sledovali, zda je plní. Takový model výchovy nyní ustupuje, řekla ČTK Gillernová. Kvalitu výchovy výrazně ovlivňuje citový vztah rodičů k potomkům. I přísnější výchova může mít dobrý vliv na rozvoj dítěte, pokud cítí, že jej rodiče mají rádi a rozumí mu, uvedla Gillernová.

Podle výzkumu pociťuje polovina dětí, že se k nim rodiče chovají láskyplně a s porozuměním, zbytek si myslí, že mají dospělí v tomto chování rezervy. Psycholožka uvedla, že takový pocit mohou mít i děti, jimž dospělí dávají velkou volnost, protože to mohou chápat jako nedostatek zájmu. "Někdy to tak skutečně může být. Jindy se tak rodiče chovají proto, že sami neví, co by měli dělat," vysvětlila.

Volný styl výchovy může způsobovat problémy. Pokud se děti od rodičů i jiných dospělých nenaučí znát hranice a pravidla, která ve společnosti platí, mohou se dostat do svízelné situace. Mohou mít problémy ve škole, protože učitelé předpokládají, že určitá pravidla znají. "Stane se, že učitel dítě trestá za něco nepatřičného, žák sám ale neví, že udělal něco, co neměl," dodala Gillernová. Příliš volná výchova může mít za následek i narůstající agresivitu mezi dětmi nebo jejich roztěkanost.

Gillernová poznamenala, že na učitele jsou v tomto směru kladeny další nároky. Měli by počítat s tím, že současní malí žáci mohou mít více problémů s uznáváním autorit nebo chováním. Měli by se tedy už s nejmenšími školáky společně domlouvat na pravidlech, která je třeba ve škole dodržovat.

Rodiče by podle Gillernové měli vědět, že dítěti nijak neublíží, když po něm budou chtít, aby doma pomáhalo a plnilo přiměřené úkoly. "Není to manipulace ani týrání. Jde o to, aby se dítě naučilo podílet se na chodu společenství," zdůraznila autorka výzkumu. Za důležité také považuje, aby rodiče trávili společně se svými potomky volný čas. Při společných činnostech se učí vzájemné komunikaci a poznávají potřeby druhých. Nezáleží podle ní tolik na množství času jako na tom, jak efektivně jej s dětmi tráví.