Kreml hrozí Minsku plynovou blokádou
Kreml opět vyhrožuje, že přivře kohoutky s plynem svým "neposlušným" sousedům. Na řadě jsou nyní Bělorusko a Ázerbájdžán. Ty odmítají zvýšení cen ruského plynu dodávaného ruským polostátním podnikem Gazprom a nechtějí se vzdát kontroly nad svými plynovody ve prospěch Ruska. Spor se týká i Evropy, která dostává přes běloruské plynovody jednu pětinu svých dodávek této suroviny. Gazprom ale Evropany uklidňuje: Minulá zima, kdy byly dodávky omezeny kvůli sporu s Ukrajinou, se nebude opakovat. Firma tvrdí, že zvýšila své zásoby plynu v Německu a může odtud pokrývat několikatýdenní výpadek dodávek.
Příprava na blokádu
"Běloruská pozice ohrožuje dodávky energií," oznámil včera mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Upozornil, že stávající dohoda mezi Gazpromem a Běloruskem o dodávkách plynu vyprší na konci roku a že potom může Gazprom prostě přerušit své dodávky. Bělorusko prošlo v minulých letech rozsáhlou plynofikací a v zimě potřebuje plyn na topení velká část domácností. Gazprom dosud dodával Bělorusku, které je blízkým spojencem Kremlu, plyn za ruské ceny, které jsou zhruba čtvrtinové proti cenám, za které firma prodává svůj plyn v západní Evropě.
Letos však oznámil, že napříště mají Bělorusové platit za plyn stejně jako ostatní. Vzhledem k chabé kondici běloruské centrálně řízené ekonomiky by to znamenalo pro zemi hospodářský útlum a následně problémy pro tamní režim diktátora Lukašenka. Bělorusko ale může dostat výraznou slevu, pokud prodá Gazpromu podíl v Beltransgazu, který ovládá běloruské tranzitní plynovody.
Bělorusko ostatně slíbilo prodej firmy Gazpromu výměnou za levný plynu už v roce 2003. Nikdy ale slib nesplnilo. A Rusko nakonec na jeho dodržení ani netrvalo. Přálo si totiž udržení Lukašenka u moci. Navíc se Gazprom obával, že by Bělorusové mohli použít plyn proudící přes jejich území do Evropy.
Teď Lukašenko tvrdí, že nepřistoupí na vyšší ceny než v Rusku a odvolal i dohodu o Beltransgazu. Gazprom má ale nyní podporu ruského prezidenta Vladimira Putina, který se vyjednávání s Běloruskem osobně účastnil. Navíc firma zvýšila své zásoby plynu v německých zásobnících v Haidachu a Rhedenu i v britském Saltfleebty. Podle agentury Reuters odtud může v případě výpadku tranzitu přes Bělorusko zásobovat německé a polské klienty.
Levně jen pro Armény
Ruskému tlaku na zvýšení cen plynu minulý týden neodolala Gruzie. Ta nyní bude platit Gazpromu za plyn dvojnásobek dosavadní ceny a navíc firma dodá Gruzii pouze 1,1 miliardy krychlových metrů suroviny. Dalších 700 miliónů kubických metrů, které Gruzie potřebuje pro pokrytí své spotřeby, bude muset koupit jinde.
Podle Tbilisi bylo zvýšení cen politicky motivované. Gruzie totiž zadržela v létě několik ruských důstojníků a obvinila je ze špionáže. Poté následovala vzájemná obchodní válka. Gruzie se pokusila zajistit si plyn v Íránu, proti se však postavily Spojené státy, na které Gruzie spoléhá jako na protiváhu Ruska. Teď chce Gruzie získat chybějící zemní plyn od Turecka (respektive tureckými plynovody) a Ázerbájdžánu. Jenže naleziště Deniz v Kaspickém moři, odkud by mohla Gruzie plyn dostávat, má blíže nespecifikované "technické problémy". Ázerbjádžán má navíc sám nedostatek plynu a Rusko mu vyhrožuje, že mu přeruší dodávky, pokud nebude za plyn platit stejnou cenu jako Gruzie.
Jediným státem v regionu, který se těší z nízkých cen ruského zemního plynu, a to dokonce na příštích 25 let, je Arménie. Ta je spojencem Ruska na Kavkazu a navíc převedla všechny své ropovody a plynovody pod kontrolu Gazpromu.
