Bělorusko podlehlo tlaku Gazpromu
Ruský plynárenský kolos Gazprom se poslední den loňského roku dohodl s Běloruskem na cenách dodávaného zemního plynu. Odvrátila se tím rovněž hrozba výpadku dodávek plynu do některých evropských zemí, hlavně do Polska a Německa. Česka se záležitost přímo netýkala, protože český RWE Transgas odebírá plyn z Ruska přes Ukrajinu.
Dohoda byla podepsána v Moskvě, a to dvě minuty před vypršením termínu. Ten byl stanoven na novoroční půlnoc. Bělorusové souhlasili, že v roce 2007 jim bude Gazprom dodávat plyn v ceně 100 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu. To je více než dvojnásobek původní ceny.
Součástí dohody byl také prodej padesátiprocentního podílu v plynárenské síti Beltransgaz, který ovládá běloruské tranzitní plynovody. Pokud by Bělorusové s prodáním akcií nesouhlasili, museli by za plyn platit jako ostatní evropské státy - asi 250 dolarů za tisíc krychlových metrů.
Gazprom zaplatí za podíl v Beltransgazu 2,5 miliardy dolarů. Získat by ho měl do roku 2011. Navíc gigant souhlasil s tím, že bude platit za tranzit plynu přes Bělorusko téměř dvojnásobek ceny.
Jak uvedla agentura AFP, bylo na straně Bělorusů po podepsání dohody patrné zklamání. "Běloruská strana, v obtížné atmosféře novoročního večera, podepsala dohodu s nepříznivými podmínkami," citovaly zpravodajské agentury běloruského premiéra Sergeje Sidorskyho po podepsání cenové dohody.
Ruský Gazprom obhajuje svůj cenový nátlak tím, že chce vyrovnat cenové rozdíly mezi západními zeměmi a bývalými státy Sovětského svazu, které měly ceny výrazně nižší. Za poslední rok tak Rusko zdražilo plyn podle agentury ČTK Ukrajině, Gruzii, Arménii a Moldavsku.
"Bělorusko mělo nejlukrativnější podmínky a nejvíce dotované ceny dodávek plynu z bývalých sovětských států," řekl pro agenturu AFP šéf Gazpromu Alexej Miller.
Někteří západní kritici poukazují na to, že Kreml využívá Gazprom jako zbraň politického nátlaku na okolní státy. Chce totiž opět získat dominantní postavení, které ztratil po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Podle kritiků Rusko své sousedy rovněž "trestá" za to, že se více přiklánějí k Západu.
Spor mezi Běloruskem a ruským Gazpromem začal poslední týden loňského roku. Gazprom oznámil Bělorusům, že si hodlá od příštího roku účtovat vyšší ceny za své dodávky plynu. Pokud na jejich podmínky nepřistoupí, vyhrožoval gigant, že jim omezí dodávky plynu. Minsk jako odvetu sliboval úplné zastavení tranzitu plynu do Evropy.
Podobně jako Bělorusko dopadly i další postsovětské země. Podle nové dohody dodá Rusko do Ázerbájdžánu v tomto roce o 66 procent méně plynu a za více než dvojnásobnou cenu. Podobné podmínky budou platit i v Gruzii, která bude za plyn platit stejně jako vyspělé země Evropy.
Gazprom je největším producentem plynu na světě. Tento státem vlastněný gigant vyprodukuje celou třetinu světového plynu. V Evropě dodává plyn více než dvaceti zemím. Evropská unie od něj čerpá asi čtvrtinu své spotřeby - dvacet procent jde právě přes Bělorusko.
