Rizika růstu inflace spojená s říjnovou prognózou se ve srovnání s listopadem snížila, vyplývá ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB. Listopadová inflace byla v porovnání s říjnovou prognózou nižší. K hlavní odchylce došlo v cenách potravin, menší byl také dopad změn regulovaných cen. Protiinflačně může působit také vývoj HDP. Růst mezd zpomalil, na trhu práce inflační tlaky nevznikají. Aktuální vývoj mezinárodního prostředí je ve vztahu k rizikům říjnové prognózy spíše neutrální. Došlo k mírnému zpřísnění měnových podmínek.


Bankovní rada se shodla, že protiinflační rizika prognózy jsou v prosinci ještě vyšší, než byla v listopadu.
Významné protiinflační riziko představuje silnější než prognózou předpokládaný kurz. Dalším protiinflačním rizikem je nižší než očekávaný vývoj inflace v minulých měsících.


Úroky zatím neporostou
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma v rozhovoru pro středeční Mladou frontu Dnes řekl, že si umí představit, že kurzy středoevropských měn budou korigovat ke slabším hodnotám. Koruna podle něj nemá důvod k tak výraznému posilování. "Není možné, aby každé čtyři neděle koruna posílila o čtyři pět procent. Takže obrat nastane, ale není jisté, jestli pak bude delší období stability, anebo se to vrátí zpět k posilování," řekl guvernér. Tůma si stále umí představit, že v letošním roce dojde k růstu úrokových sazeb. Dodal však, že "čím silnější kurz, tím nižší pravděpodobnost, že půjdeme v dohledné době s úroky nahoru".
Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory ze zápisu jasně vyznívá, že s růstem úrokových sazeb v průběhu prvního čtvrtletí počítat nemůžeme. Vrátka ve prospěch zvyšování úroků si ale nechávají otevřená.


Proinflační rizika také existují
Roli inflačního impulzu může sehrát deregulace nájmů, jak naznačuje zkušenost z poloviny devadesátých let. Proinflační je i očekávaný růst cen elektrické energie v roce 2007.
Růst peněžní zásoby a spotřebitelských úvěrů je poměrně rychlý, což může vytvářet poptávkové tlaky. Korelace mezi růstem peněžní zásoby a inflací je ale v českých podmínkách poměrně slabá.
Proinflačním faktorem mohou být dobré hospodářské výsledky podniků odpovídající silnému ekonomickému růstu, protože mohou vést k vyšší investiční a sekundárně i spotřebitelské poptávce. Dobré výsledky podnikové sféry však mohou působit i protinflačně, protože mohou být motivací pro zahraniční investory k dalším investicím v ČR, jež přináší apreciační tlaky a současně zvyšují vybavenost práce kapitálem, čímž zvyšují produktivitu práce.


Vývoj kurzu koruny ovlivňují informace o platební bilanci, které jsou důležité pro formování názoru o budoucím ekonomickém vývoji. Například změny ve struktuře zahraničních investic a dalších kapitálových toků mohou signalizovat změnu významu úrokového diferenciálu. Kurzový vývoj může ovlivnit i prodlužující se horizont zajišťovacích operací. Podle bankéřů byl vývoj efektivního kurzu koruny stabilnější než vývoj kurzu koruny k euru. Bylo řečeno, že větší stabilita byla způsobena rychlejším posilováním měn některých obchodních partnerů ČR, což může ovlivnit relativní konkurenceschopnost české ekonomiky.


Rosteme rychleji při nižší inflaci
Růst české ekonomiky je vyšší než v eurozóně, a přitom vykazuje srovnatelnou nebo i nižší inflaci. Podle názoru bankéřů mohou být konvergující ekonomiky jako je ČR nebo Polsko do určité míry odolné vůči inflačním tlakům. Svou roli při tlumení inflačních šoků totiž sehrává zvyšující se konkurence, rostoucí vliv mezinárodního prostředí, přiměřený mzdový vývoj a posilování kurzu. Další rozšiřování Evropské unie může některé z těchto tendencí dále posilovat, a to například v oblasti cen potravin. Tlak na nižší růst spotřebitelských cen se ale projevuje v celé Evropě, není tedy typický pouze pro střední Evropu.