Továrny víc sahají po cizincích
Česko zažívá nevídaný boom zájmu o dočasné zaměstnávání pracovníků. Továrny postavené v posledních letech zahraničními investory potřebují hlavně dělníky, které lze rychle zaměstnat a v období útlumu zakázek i rychle propustit. Žádaní jsou především laciní gastarbeitři z ciziny. Nejrůznější agentury práce je dodávají do tuzemských podniků po tisících.
Panasonic bere brigádníky
Zahraniční dělníci jsou, na rozdíl od mnoha českých, ochotni dělat úmornou práci za nízký plat šest dnů v týdnu. Agentury přitom udělají vše, aby vyhověly požadavkům podniků. Vyslaným dělníkům tak často platí ze svého kromě mzdy i dopravu a ubytování, v průměru 130 korun za člověka a noc.
"Jinak bych našich lidí do Česka moc nepřilákal. Přitom zájem o ně je obrovský. Týdně mi volají lidé tak z deseti českých firem a ne všechny požadavky dokážeme uspokojit," připouští majitel agentury Manu Ján Baník. Měsíčně zaměstná a vypraví do Česka kolem padesáti Slováků.
A hlad po brigádnících, respektive dočasných pracovnících, dál roste. Už nejen ve stavebnictví, službách a obchodech, ale i v automobilovém průmyslu a elektrotechnických firmách. Plzeňský Panasonic dával v roce 2004 tímto způsobem práci 300 agenturních zaměstnanců. Dnes třem a půl tisíce. Přitom sám zaměstnává dva tisíce tuzemských pracovníků.
"Rád bych, aby ten poměr byl opačný. Ale potřebný počet místních lidí na úřadu práce zkrátka neseženeme," připomíná personální manažer Panasoniku Pavel Ratislav. O zakázky z Panasoniku nebudou mít agentury nouzi ani letos. Japonská montovna televizorů rozšiřuje produkci a bude v nejbližší době potřebovat dalších 1500 lidí. A firma už dokonce zvažuje možnost stavby ubytoven pro dovážené dělníky.
Cizincům chybí pojištění
Příliv počtu cizinců dokládají i údaje Českého statistického úřadu. Loni na podzim v zemi žilo a pracovalo více než 310 tisíc cizinců, převážně Ukrajinců a Slováků. Před pěti lety bylo toto číslo o sto tisíc menší.
Evropská směrnice o vysílání pracovníků zaručuje legálně pracujícím cizincům z členských zemí stejné podmínky, jako mají tuzemští zaměstnanci.
"To znamená především v oblasti pracovní doby, doby odpočinku a dovolené, výši minimální mzdy, ochrany zdraví a jiné. Toto právo se ale v mnoha případech obchází a porušuje," připomíná právník Jaroslav Svejkovský.
Trpělivost dochází především lékařům, kteří až po ošetření cizince stále častěji zjišťují, že za něj nikdo neplatí zdravotní pojištění.
"Mnozí lékaři už tyhle lidi ani nechtějí ošetřovat, nedostávají za ně zaplaceno," uvádí ekonomka Polikliniky v Plzni-Borech Pavla Tolarová.
Pojišťovny o problému vědí, ale nepotřebují ho řešit. "Za ošetření nepojištěného člověka zkrátka nezaplatíme," připomíná šéf VZP v Plzni Karel Würfl.
Agentury se těší na Bulhary
Renomované personální agentury, jako Start, Grafton, Index Plus, Adecco nebo Trenkwalder Kappa People chtějí proto letos spustit kampaň za pročištění trhu.
"Už se těšíme na Bulhary a Rumuny, Česko nové a dočasné pracovníky potřebuje. Jak oni, tak firmy by měli pracovat za důstojných a transparentních podmínek. Podvodné agentury už nesmí trh deformovat," uvedl šéf agentury Job Centrum Petr Mundl.
"V režimu dočasné výpomoci pracuje ve světě až pět procent lidí, v Česku to je zlomek promile," připomněla Jaroslava Reznerová, generální ředitelka personální agentury Manpower.
