Mezi mediálně známou tváří a "menšinovým", byť světově proslulým hudebníkem nedělá publikum festivalu Colours of Ostrava velký rozdíl.
Proto i na koncert norského saxofonisty Jana Garbarka přišel ve čtvrtek v Ostravě přibližně stejný počet lidí jako v sobotu na hlavní hvězdu Colours, irskou zpěvačku Sinéad O'Connor.
Lyrika pro deset tisíc lidí
Kvartet Jana Garbarka podle pořadatelů slyšelo deset tisíc lidí. Na velké scéně pod hradem to při jeho vystoupení vypadalo jako při koncertu velké hvězdy populární hudby.
Garbarkovi spoluhráči na pódiu dostali dost samostatného prostoru, což v případě bubeníka Triloka Gurtu obnášelo i sólo na kýbl plný vody. V zásadě je ale Garbarkova hudba exhibicím dost vzdálená, při vystoupení převažoval pověstný lyrický tón jeho saxofonu a severská melancholie.
Podívejte se na fotografie z koncertu legendární Sinéad O'Connor
Zatímco ve čtvrtek a v pátek počasí festivalu přálo, v sobotu večer vedra vystřídala bouřka se silným deštěm. Vystoupení hlavní hvězdy festivalu, irské zpěvačky Sinéad O'Connor, však proběhlo vcelku bez problémů. O'Connor zpívala v komorní sestavě, jen s kytaristou a klávesistou - a tato aranžérská obnaženost dala ještě zřetelněji vyniknout jejímu emocionálnímu hlasu.
Podstatnou část koncertu tvořily písně z loňského alba Theology, ale došlo i na starší tituly včetně jejího největšího hitu, Nothing Compares 2 U. O'Connor píseň léta odmítala zpívat, vrátila se k ní však s neobyčejnou vroucností.
Mantry a pop
Rok od roku láká festival Colours of Ostrava víc posluchačů. Letos jej za čtyři dny navštívilo 23 tisíc lidí, to je zhruba o tři tisíce víc než loni. Přitom velký zájem o festival se projevil hned ve čtvrtek při úvodním koncertu.
Evangelický kostel na Českobratrské ulici při vystoupení souboru Deva Premal & Mitem praskal ve švech, ačkoliv zpívané východní mantry nejsou zrovna komerčním tahákem.
Podívejte se na fotografie ostatních hudebníků z Colours
Vrcholem pátečního programu bylo vystoupení izraelské zpěvačky Noa. I když se narodila v Tel Avivu, vyrostla v USA a angličtinu považuje za svůj první jazyk. Její rodiče přitom pocházejí z židovské komunity v Jemenu. Všechny tyto vlivy jsou v její hudbě slyšet: západní pop se prolíná s jazzovými názvuky a písněmi v hebrejštině.
Kontrast tradiční tvorby a pop music předvedla Noa poněkud teatrálním způsobem, když se během vystoupení převlékla z jemenského kostýmu do džín. Následovala ovšem banální rocková píseň. A tak čím víc zůstává Noa věrná svým kořenům, tím je lepší.
Britské večírky
Překvapivý je návrat manchesterského souboru Happy Mondays na pódia. Skupina koncem osmdesátých let proslula originálním, přímo prorockým zvukem, spojujícím psychedelický rock s taneční elektronickou hudbou. V dalších letech se v souvislosti s Happy Mondays už ale psalo hlavně o drogových skandálech, hudebním úpadku a rozpadu skupiny.
Nedávný návrat s albem Unkle Dysfunktional přinesl i obnovení koncertní činnosti a nynější první vystoupení Happy Mondays v Česku. A byl to koncert naprosto přesvědčivý, vzrušující a zcela profesionálně odvedený.
Podívejte se návrat Happy Mondays na pódiaTaké další hvězda Colours, britská skupina Goldfrapp, letos vydala výborné album Seventh Tree a její vystoupení nejvíc čerpalo právě z barvitého psychedelického popu, který je pro album typický. Velmi zdařilé vystoupení bylo dotažené do nejmenších zvukových detailů a pozoruhodné i po vizuální stránce.
Jen ke konci program zobyčejněl - to když se Goldfrapp vraceli k banálnějšímu electroclashovému zvuku svých předchozích nahrávek.
