Zemřel spoluautor Několika vět a poradce prezidenta Havla Jiří Křižan

Ve věku 68 let zemřel náhle filmový scenárista a bývalý poradce prezidenta Václava Havla Jiří Křižan. Krajský manažer TOP 09 Petr Jan Kryštof řekl, že Křižan zemřel na infarkt v Brankách u Valašského Meziříčí. Křižan letos kandidoval ve volbách do sněmovny za TOP 09 na Zlínsku, mandát však nezískal.

"Náhlým odchodem Jiřího Křižana jsem hluboce zasažen, protože jsme byli velmi dobří kamarádi. Od jara 1989 patřil mezi mé nejbližší spolupracovníky, spoluorganizoval petici Několik vět, byl v nejužším vedení Občanského fóra a velmi mi pomáhal ve funkci poradce na Pražském hradě. Česká společnost přichází o možná méně nápadnou, ale svébytnou osobnost s pevnými postoji," řekl  bývalý prezident Václav Havel.

Zármutek vyjádřil také ministr obrany Alexandr Vondra. "Odešel můj kamarád a jeden z mně nejbližších lidí z přelomového roku 1989. Bez něj by petice Několik vět nebyla nikdy tak úspěšná. Jirkovi Křižanovi zabili komunisti tátu, takže věděl s kým máme tu čest. Byl to frajer, kovboj, prima chlap. Takových je v naší zemi bohužel málo. Teď jich je zase o jednoho méně," uvedl Vondra.

Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí. Jeho otec byl v politickém procesu odsouzen za velezradu za údajné zabití pohraničníka a v roce 1951 popraven. V roce 1958 byl Křižan vyloučen z politických důvodů z gymnázia. Pracoval pak jako havíř a v řadě různých dělnických profesí.

Mezi lety 1964 až 1968 vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění (FAMU). Několik let působil jako novinář, mimo jiné v redakci Mladé fronty, posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy.

Od roku 1986 se začal politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou byl spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra. Byl také členem Občanské demokratické aliance (ODA).

Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU.

Ukázka z filmu Je třeba zabít Sekala

Podle producenta Jaroslava Boučka byl Křižan výtečný scenárista. "Byl to skvělý člověk, nejlepší scenárista, se kterým jsem se setkal. Byl to můj kamarád," řekl Bouček. "Film Je třeba zabít Sekala je nejlepším a nejúspěšnějším českým filmem v novodobé historii, který asi dlouho překonaný nebude a určitě bude ve zlatém fondu české kinematografie," řekl ke svým vzpomínkám na autora scénáře tohoto snímku.

Bouček, který poslední dobou spolupracoval s Havlem na natáčení filmové adaptace jeho hry Odcházení, řekl, že se s Křižanem již delší dobu nesetkali a udržovali pouze telefonický kontakt. Zpráva o úmrtí ho šokovala. "On (Křižan) byl na Moravě a ozval se na natáčení posledního filmovacího dne. Měl tam spoustu kamarádů. Chtěli jsme, aby přijel, ale byl někde mimo republiku," zavzpomínal.

Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Filmy Signum laudis (1980, režie Martin Hollý) a Stíny horkého léta (1982, režie František Vláčil) zvítězily na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V  roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a Švédsku román Exercities.

Za film Je třeba zabít Sekala dostal cenu Český lev za nejlepší scénář roku 1998. "Měli jsme k sobě příliš blízko, než abych se k tomu vyjadřoval, nezlobte se," řekl zarmoucený režisér Vladimír Michálek, který kromě Sekala natočil podle Křižanových předloh i film O rodičích a dětech a dvě televizní povídky.