Byla to doba, kdy Evropu ničily války a závažné nakažlivé choroby jako třeba mor či neštovice," přibližuje epochu, v níž se začalo do krypt pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi v Klatovech pohřbívat, Václav Chroust.
"Jezuité navíc chtěli mít krypty udělané tak, aby do nich bez problémů mohli přidávat další lidi. Řešili to tím, že těla ukládali do otevřených dubových rakví, údajně pod ně dávali dubové hobliny a pak je obkládali chmelem. Chmel působí antisepticky, měl zabránit tomu, aby tam působily plísně, bakterie a podobně," dodává pan Chroust, který se o osud klatovských katakomb pro dobro věci stará už hezkých pár let.
Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
