Piraňa ve 3D je brak, který kombinuje striptýz s jatkami

Formát 3D se pro producenty stává téměř povinností. Po úspěchu Avatara, Alenky v říši divů či 3D verze hry Resident Evil ovládl formát i horory. V listopadu dostane 3D formu nový díl krváku Saw, už nyní vplula do kin trojrozměrná Piraňa.

Nakouknout pod kůži

Remake béčkového hororu o lidožravých zmutovaných rybách si libuje v diváckých "slastech", jež horor z plážového prostředí nabízí: ulepené spojení erotických "bikini komedií" z osmdesátých let s krvavými horory, kde pohled na holou kůži není zdaleka tak žádoucí jako možnost podívat se pod ni.

Je s podivem, že tuto hyperlascivní podívanou, kde sexuální narážky pronášejí i děti, natočil Francouz Alexandre Aja, jehož proslavil skvělý horor Hory mají oči. Piraňa naopak staví na prvoplánových žánrových klišé (pornoherci na pláži, již napadnou zmutované ryby) spojených absurdními zkratkami.

O to mistrovštější je ovšem stylizace. Přízemní atrakce, na kterých je děj založen, jsou tu zveličené ad absurdum, což z filmu dělá ostře kontrastní kombinaci striptýzu a jatek.

V setkání protichůdných obrazů bolesti a slasti přitom dílo jednoznačně straní požitkům hororových fanoušků. Četné záběry polonahé mládeže dovádějící na pláži tu mají ironický podtext reje robotů. Hladká těla se pohybují v perfektně synchronizovaných sestavách rytmizovaných monotónní taneční hudbou.

Nemají žádnou individualitu, ukazují pouhé natřásající se maso, určené primárně k tomu, aby se do něj zakously zuby hladových piraní. Podobně scéna hrátek dvou pornohereček, jejíž sterilně erotickou estetiku brilantně dotvrzuje duet z opery Lakmé, se celá odehrává pod vodou, tedy v živlu vraždících predátorů.

Proto je v ní trvale přítomno očekávání, kdy se mezi ladnými křivkami vynoří ohyzdné lidožravé rybky. Piraňa zkrátka radostně potvrzuje status hororu jako žánru určeného outsiderům toužícím po krvavé mstě na bezstarostně si užívající většině.

Nejvíce slizká postava, pornorežisér Derrick, umírá nejvíce ponižujícím a nejgrotesknějším způsobem: celá scéna plážového masakru je natočena se zlomyslným citem pro morbidní detaily.

Dabing ze starého videa

Ajův nový snímek je nejslabším článkem jeho dosavadní filmografie: spokojí se s primitivními radostmi béčkových hororů. Proto není ani příliš na škodu, že do české distribuce byla Piraňa uvedena s nepřirozeně znějícím dabingem, jenž připomíná neumětelské české zvukové stopy filmů uváděných na VHS na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Podobně jako aktuální Rodriguezův Machete představuje Ajova Piraňa přestřelený, sebeironický a bezstarostně absurdní brak. 3D obraz tu působí jako zbytečný luxus, který snímek obohacuje jenom v několika legračních krvavých detailech.