Knižní tipy: Erotický soubor oživuje čítankového básníka Vrchlického

Časopis pro kulturu silný v pase

Pravidelná dávka literatury a dalšího umění. Zatímco jiné časopisy své příspěvky dávkují, Labyrint revue praští čtenáře po hlavě vždy jen jednou za sezonu. I letošní číslo má téma, jímž je Přitažlivost dekadence, a mnoho zajímavých textů.

Je zde esej Lubomíra Martínka, ukázka z románu C Toma McCarthyho či povídka Miloše Urbana. A je zde i rozhovor s Vladimírem Körnerem, jenž byl na FAMU žákem Milana Kundery: "Když Kundera dostal státní cenu, nepřišel tam nikdo z vlády, šli odhalovat desku Tigridovi, což ministerstvo kultury takhle naplánovalo na stejnou dobu." Milan Kundera tam ale tehdy taky nebyl.

Labyrint revue 27-28

Labyrint 2011, 272 stran

Odvážně rozteklý Jára Cimrman

Jako vše slavné, má i Jára Cimrman několik podob. Nejznámější je ta z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, jejichž divadlo v poslední době stíhá jedna smutná událost za druhou. S Jiřím Šebánkem a Karlem Velebným začínal Zdeněk Svěrák v rozhlase v proslulé Vinárně U pavouka, jejíž nahrávky nedávno vyšly - a je to velmi milé retro.

To nyní vydaný záznam vystoupení Salonu Cimrman z roku 1985 budí velké rozpaky, a někdy se až posluchač zastydí. Odvážnost a improvizace se totiž nejčastěji rozplizává do trapnosti. Asi jako kdyby Jaroslav Dušek improvizoval o Járovi Cimrmanovi a byl zcela z formy.

Jiří Šebánek, Karel Velebný

Jazzman Cimrman

Supraphon 2011, 79 minut

Psaní o pražském autorovi a jeho díle

Johannes Urzidil (1896-1970) ještě kafkovskou Prahu zažil. Proto ve svých esejích propojuje rozbor díla proslulého autora s vlastními zážitky v okruhu pražských německy píšících literátů: "...všechny tyto jednotlivosti jsou spolu úzce spjaté a člověk je musel zažít, aby mohl říct: To byl Kafka."

Dvanáctka esejů, které se do českého prostředí dostávají s velkým zpožděním, je dnes v mnoha důkladnějších a zasvěcenějších kafkologických textech překonána, nicméně to ještě neznamená, že by to, co říká Johannes Urzidil, neplatilo: "Kafkova skutečná velikost spočívá v platnosti jeho obrazů. V každé metafoře je vždy víc, než její tvůrce zamýšlel..."

Johannes Urzidil

To byl Kafka

(Přeložila Jana Zoubková)

Dokořán 2011, 192 stran

Vrchlický Jaroslav zabloudil mezi stehna

Jde o sympatický pokus o oživení čítankového básníka, či o ránu pod pás - doslova? Editoři přiznávají, že ani oni nemohou dát jasnou odpověď na otázku, zda autorem básní souboru s podtitulem Rytíř Smil a další erotika připisovaná Jaroslavu Vrchlickému je skutečně velký poeta: "Na děvu pak prudce lehna,/ mocně roztáhl jí stehna,/ tuřím hlasem zvolav: ,Hurá!'/ vpálil jí tam velečura."

Vedle toho editoři připojili i tvorbu inspirovanou těmito erotickými básněmi - tak to nyní máme všechno v jednom svazku a Vrchlický sestoupil z Parnasu. Není na tom nejhůř, v případě Elišky Krásnohorské by musely být objeveny nejméně nemravné obrázky.

Radim Kopáč, Josef Schwarz (eds.)

Vrchlický erotický

Paseka 2011, 304 stran