Hlas lidu, hlas boží
Nejhorší je, když lidé začnou brát sami sebe příliš vážně. A ještě horší pak je, když se něco podobného stane takzvaným hvězdám. To už je přímo nesnesitelné.
Jde o drobný žertík. NHL už delší dobu nechává své diváky hlasovat o obsazení základních pětek v Utkání hvězd. Fanoušci dostanou do ruky seznam kandidátů, v případě touhy mohou dopsat někoho jiného, a je to. Dokud se hlasovací lístky rozdávaly v halách při zápasech, bylo většinou všechno v klidu. Jenže teď se do hry zamíchal internet. Systém zůstal stejný, jen voličů je rázem mnohem víc.
V tu chvíli se našla parta vtipálků v Buffalu, jimž se ohromně nelíbilo, jak liga propaguje Scotta Niedermayera: že prý bruslí bez jakéhokoliv viditelného úsilí, jako kdyby se nad tím ledem přímo vznášel. Buffalští vtipálci se - nesporně nad sklenicemi piva - rozdurdili, že když už, tak by chtěli vidět hráče, který do bruslení musí vkládat alespoň tolik úsilí, jako vkládají oni, když hrají mezi sebou na nějakém místním plácku. Zvolili si obránce Roryho Fitzpatricka, který odehrál pár sezon v Buffalu, takže místní fanoušci dobře věděli, že právě on splňuje všechny požadavky, kladené na takhle pojímanou hvězdu.
K danému účelu vznikly stránky www.voteforrory.com, aby i jiní fanoušci věděli, jakou nespravedlnost tady liga páše, a jakou tady dostávají možnost tu do nebe volající neslušnost napravit.
Jestli si organizátoři akce mysleli, že půjde jen o takovou srandičku, nemohli se víc mýlit. Internet je internet, Fitzpatrick byl vzápětí v průběžném hlasování na druhém místě, hned za zmiňovaným Niedermayerem, ale před tak uznávanými hvězdami, jako jsou Niklas Lidström či Chris Pronger. Pro Fitzpatricka hlasovali také všichni jeho dnešní spoluhráči z Vancouver Canucks. I kapitán Markus Näslund se přiznal, že víckrát než jednou. Do základní sestavy hvězd jdou první dva podle počtu hlasů. Takže začal poprask.
Liga se zachovala moudře, když ústy mluvčího Garyho Meaghera řekla, že do výsledků hlasování nebude nijak zasahovat, vždyť je to, proboha, jenom hra.
Pak se ozval sám veliký Wayne Gretzky. A že tohle je znevažování tak ohromné pocty, jedné z nejvyšších, jichž se hráči může dostat, a že by s tím liga měla něco udělat.
Podobně se vyjádřil bývalý brankář, dnes televizní komentátor John Garrett. Ten se v Utkání hvězd také jednou objevil. Původně nominovaný brankář se na poslední chvíli zranil a Garrett byl zrovna po ruce. Ve stejném duchu, leč pompézněji, zněl hlas Dona Cherryho z Hockey Night in Canada. Ten to celé označil za hloupý vtip.
Tihle hoši zapomínají, že v Utkání hvězd nejde moc o hokej. Jde hlavně o shromáždění všech sponzorů ligy, kteří se chovají jako malé děti, nechávají se s hvězdami fotit a autografované fotky si zarámované nechávají věšet mezi nejdůležitějšími obrázky ve svých kancelářích. V rámci svatého nadšení se zavazují, že budou NHL přispívat i nadále.
Co na to celé říká sám Fitzpatrick: Co by? Já si to nevymyslel. I když, příjemné to určitě je. Jestli tam pojedu? No, jestli mě fanoušci zvolí, kdo jsem já, abych jednal proti názoru většiny? Hlas lidu, hlas boží. Konečně moudrý člověk, který ví, že NHL patří do odvětví cirkusu a varieté.
Peter_adler@canada.com
Autor je kanadský novinář působící v Edmontonu
