UNESCO: Krumlov slaví, Praha ne

Přesně před patnácti lety byla zapsána tři města jako první v republice na prestižní seznam kulturního dědictví UNESCO. Praha, Český Krumlov a Telč. Slaví ale jen Telč a Krumlov.

Jaképak prvenství

Zatímco Český Krumlov a Telč uspořádaly sérii výtvarných, hudebních či vzdělávacích akcí (v Českém Krumlově oslavy probíhaly dokonce celý letošní rok a dnes večer vrcholí), Praha mlčí.
"Je potřeba sledovat obecnější podstatu věci, my jsme se na seznam zapsali v roce 1992, tedy nějakých sedmnáct let po jeho vzniku v roce 1975," říká Lada Pekárková z odboru kultury pražského magistrátu. "Prestižní společnost to je, ale my jsme nebyli hned na začátku, neslavíme žádné prvenství."
Přitom kromě toho, že to byly první české zápisy na seznam světového kulturního dědictví, událost je unikátní také v tom, že byla v jednom kalendářním roce zapsána hned tři města.
To se od té doby nepodařilo a dnes už ani nepodaří, UNESCO totiž změnilo pravidla a od roku 2004 je možné na seznam připsat jen jednu památku z dané země za kalendářní rok.

Jsme v prestižním klubu

Představitelé českokrumlovské i telčské radnice to ale vidí poněkud jinak a svoje prvenství si náležitě cení.
"Chceme, aby si především místní lidé uvědomili, v jakém pěkném společenství se Český Krumlov nachází," říká krumlovská místostarostka Jitka Zikmundová. "Byli jsme zapsáni do prestižního světového společenství a vzali si to za své."
Ministerstvo kultury na počínání hlavního města nahlíží skepticky.
"Jistě že je co slavit, ale to je tak všechno, co vám k tomu řeknu," říká Michal Beneš z referátu UNESCO. "Pak už bych nemohl být slušný."
Architektka Věra Kučová, zaměstnankyně Národního památkového ústavu, ústředního pracoviště v Praze, která je zároveň národní koordinátorkou nominací kulturních památek na Seznam světového dědictví UNESCO je stejně jako ministerští úředníci přesvědčena, že pražské mlčení souvisí s plánovanou výstavbou výškových budov na pankrácké pláni.
Výbor světového dědictví UNESCO dal totiž našemu hlavnímu městu varování, že pokud mrakodrapy postaví, výbor ho ze seznamu vyškrtne.

Být na seznamu je závazek

Být na seznamu UNESCO je možné vnímat tak, že konkrétní země zaplatí svůj členský příspěvek a zaváže se tím k tomu, že bude o památku náležitě pečovat, zachová ji pro další generace a naláká na ni turisty. "A víc v tom vlastně není," říká architektka Kučová. "Jenže v tom je právě ten půvab, a když už se stát k něčemu takovému zaváže, nemůže po letech prohlásit, že už ho to nebaví a ať ho vyškrtnou."
Architektka upozorňuje, že zápis na seznam světových památek není nic přežitého. Stojí o něj i města jako Bordeaux nebo Řezno, vídeňská radnice ustoupila od stavby čtyř mrakodrapů a investora odškodnila, Drážďany se soudí se státem o trasu plánované dálnice, aby nepřišly o místo na seznamu.