Volby do Poslanecké sněmovny
Již ve svém novoročním m projevu vyzval Václav Klaus občany, aby se v hojném počtu zúčastnili voleb.
Vypjatá kampaň před letošními volbami se pak nesla především ve znamení souboje dvou nejsilnějších stran - ODS a ČSSD.
Polarizaci potvrdily i výsledky voleb. Vítězná ODS (81 mandátů) a druhá ČSSD (74 mandátů) na svou stranu strhly velkou většinu voličů a jednoznačně dominují Poslanecké sněmovně. Do sněmovny se dostaly ještě KSČM (26 mandátů), KDU-ČSL (13 mandátů) a poprvé v historii samostatné ČR i Strana zelených (šest mandátů). Ze sněmovny naopak vypadla do té doby vládní US-DEU.
Ve sněmovně vznikla díky výsledku voleb patová situace.
Premiér a šéf ČSSD Paroubek zpochybnil platnost voleb, v nichž zvítězila ODS. Politiku a záměry ODS přirovnal k mocenskému řešení krize v únoru 1948, a prohlásil, že zemi hrozí "modrá totalita".
Prezident Klaus řekl, že nedopustí zpochybňování svobodného rozhodnutí voličů. O něco později Paroubek přiznal, že jeho emotivní projev byl chybou, a omluvil se za něj.
Prezident Klaus pověřil předsedu ODS Mirka Topolánka, aby jako vítěz voleb jednal o sestavení nové vlády.


Jednání o vládě
Ve sněmovně se kvůli nezvyklému volebnímu výsledku utvořily dva stejně silné bloky se 100 poslanci - levicový blok ČSSD a KSČM na straně jedné a na straně druhé tzv. trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strana zelených. Ani šest měsíců od voleb není stále jisté, jestli v Česku vznikne stabilní vláda.
Patové rozložení sil ve sněmovně způsobilo, že ODS ke svému vládnutí potřebuje toleranci ČSSD nebo komunistů. S komunisty zatím ODS odmítá spolupracovat a vztah mezi ODS a ČSSD narušila vyhrocená předvolební kampaň natolik, že tyto dvě největší strany těžko hledají společný kompromis.
Poté, co neuspěla myšlenka ODS na vládu s KDU-ČSL a SZ, začala vítězná strana usilovat o co nejrychlejší termín předčasných voleb. V tomto směru se ale mohla plně spolehnout pouze na podporu zelených, přičemž ČSSD je ochotna přistoupit na předčasné volby až v roce 2009. Zatím nebyl projednán ani návrh zelených na novelizaci ústavy, která by usnadnila rozpuštění sněmovny.
V současnosti, kdy v ČR už skoro dva měsíce vládne Topolánkův kabinet v demisi, se obě největší strany pokoušejí dohodnout na programových základech vlády, na které by se nějakým způsobem podílely. ČSSD by preferovala koaliční spolupráci ČSSD, ODS a KDU-ČSL, občanským demokratům se však účast ČSSD ve vládě příliš nelíbí a raději by sestavili kabinet na bázi trojkoalice, který by sociální demokraté tolerovali.



Změny vlády
V první části roku vládla v Česku koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU v čele s premiérem Jiřím Paroubkem. Vztahy uvnitř vlády byly však již poznamenané předvolební kampaní, zejména mezi ČSSD a KDU-ČSL to skřípalo, a sociální demokraté se tak v parlamentu stále více spoléhali na podporu komunistických poslanců.

Vzhledem k tomu, že se strany po červnových volbách nedokázaly dohodnout nejen na nové vládě, ale dlouho ani na předsedovi sněmovny, vládl Paroubkův kabinet fakticky až do 4. září, kdy byla jmenována menšinová vláda ODS doplněná o nestraníky. Tato vláda však neměla předem zaručenou podporu ve sněmovně, a začátkem října tak podle očekávání nezískala jako první vláda v historii ČR důvěru a její premiér Mirek Topolánek musel podat demisi. Prezident Václav Klaus však i v druhém pokusu jmenoval Topolánka premiérem.


Volby do Senátu a komunální volby
Oboje volby skončily triumfem ODS, i když v komunálních volbách získali tradičně nejvíce mandátů nezávislí kandidáti. V senátních volbách získala ODS 14 mandátů z 27 a s celkovým počtem 41 senátorů má dokonce v horní komoře většinu. Svoji pozici v Senátu posílili také sociální demokraté (získali šest mandátů), nejvíce ztratila US-DEU. Nejvíce voličských hlasů získala ODS i v komunálních volbách, má 16 primátorů z 23 statutárních měst a k tomu i primátora v Praze. Navzdory konfliktům mezi ČSSD a ODS na celostátní úrovni se tyto dvě strany dokázaly ve 12 statutárních městech dohodnout na koaliční spolupráci.


Jak si vedly hlavní politické strany v roce 2006
ODS:
Mínění občanů o ODS musel Vladimír Doležal napravit tím, že se vzdal poslaneckého mandátu. Počátkem ledna byl obviněn z pomoci k přijímání úplatku, sněmovna ho loni v prosinci vydala ke stíhání. Aby neškodil ODS, opustil v březnu i stranu. Je podezřelý z toho, že žádal od podnikatelů pro radního Prahy 10 Tomáše Hrdličku 800.000 korun. Hrdličkovo stíhání zastavil soud letos v září.
V červnu pak ODS zaznamenala nejlepší výsledek ve sněmovních volbách (81 mandátů, v minulém období jich měla 58) a zatím marná snaha o sestavení vlády, která by získala důvěru poslanců.
V komunálních volbách zvítězila ODS ziskem 36,20 procenta hlasů. Druhá byla ČSSD (16,63 procenta hlasů), třetí KSČM s 10,79 procenty, další příčku obsadilo Sdružení nezávislých kandidátů (8,71 procenta hlasů) a KDU-ČSL s 5,76 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 46,38 procenta voličů.
ODS drtivě vyhrála senátní volby, zvítězila ve 14 z 27 obvodů. V Senátu tím získala 41 křesel z 81. Z 11 finalistů ČSSD jich uspělo šest a ČSSD má 12 senátorů.
Tak lze charakterizovat letošní rok z pohledu ODS, která triumfovala i v podzimních komunálních a senátních volbách, po nichž má dokonce v horní komoře absolutní většinu senátorů (41 z celkových 81). Na listopadovém kongresu strany neměl lídr ODS Mirek Topolánek příliš velké problémy s udržením svého předsednického křesla, i když se v říjnu stal prvním premiérem v historii ČR, jehož vláda nezískala důvěru sněmovny a musela podat demisi. Topolánek však dostal od prezidenta Václava Klause druhou premiérskou šanci. Ve straně se ale diskutuje o tom, nakolik má ODS případně na vládní úrovni spolupracovat se svým největším konkurentem - s ČSSD.


ČSSD:
ČSSD vstoupila do začátku roku jako hlavní vládní strana s premiérem Jiřím Paroubkem.
V lednu děním na politické scéně zahýbala tzv. "kakaová aféra". Kvůli ní se sociální demokrat Michal Kraus rozhodl, že složí poslanecký mandát a odstoupí z čela kandidátky Libereckého kraje pro volby do sněmovny. Nechtěl, aby jeho případ poškozoval ČSSD. Kvůli rozvířené kauze kolem cesty do Ghany, kde byl v roce 2001 spolu s podnikatelem Františkem Rigem u jednání o investicích do továrny na zpracování kakaových bobů, již 12. ledna rezignoval na funkce ve sněmovně. Oficiálně mandát složil 24. ledna. Případ vyšetřuje policie.
V únoru čelila ČSSD dalšímu problému. Josef Hojdar se vzdal poslaneckého mandátu ze zdravotních důvodů. Šéfa sněmovního hospodářského výboru nahradil v poslanecké lavici bývalý odborový předák Cyril Zapletal.
V březnu kvůli aféře s korupcí při rozdělování státních zakázek na výrobu biolihu byl odvolán náměstek ministra dopravy Petr Pospíchal (ČSSD).
Květnový mimořádný sjezd ČSSD v Praze zvolil premiéra Jiřího Paroubka drtivou většinou do čela strany. Místopředsedou se stal Zdeněk Škromach. Sjezd se usnesl, že ČSSD nesmí po volbách uzavřít koalici s komunistickou stranou.
V červnových volbách do sněmovny strana skončila druhá za ODS a získala 74 mandátů (o čtyři více, než v minulém období). Vzhledem k rozložení sil má ČSSD poměrně výhodné postavení, neboť pokud ODS nechce spolupracovat s komunisty, potřebuje k sestavení vlády hlasy ČSSD. Sama ČSSD se podpory komunistů nezříká, i když zatím odmítá přímou vládní spolupráci. V říjnových senátních volbách byla ČSSD druhá nejúspěšnější (šest mandátů) a mírně si polepšila i ve volbách komunálních (má šest primátorů oproti minulým čtyřem). Po osmi letech však skončila její koaliční spolupráce s ODS v Praze. Na rozdíl od dřívějších let, kdy ČSSD působila jako rozhádaná strana, vystupovali letos sociální demokraté až na výjimky jednotně. ČSSD si tak udržuje poměrně vysokou podporu veřejnosti, přestože v průběhu roku musela několikrát řešit korupční skandály spojené s členy strany.
V říjnu opět ČSSD utrpěla na prestiži, a to když policie zatkla a poté obvinila tři lidi podezřelé z vydírání a zneužití prostředků z fondů EU a státního rozpočtu. Bývalý šéf kabinetů premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka Zdeněk Doležel, úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka a starosta Budišova Ladislav Péťa (ČSSD) měli nadhodnotit cenu rekonstrukce zámku v Budišově na Třebíčsku tak, aby si mohli rozdělit zhruba 30 milionů korun. Z přijímání úplatku policie obvinila také bývalou náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věru Jourovou.
Navíc v říjnu poslanec Michal Pohanka vystoupil ze sněmovního klubu i z ČSSD. Pohanka však podle Paroubka má hlasovat v klíčových věcech spolu s ČSSD.

KSČM:
Volební výsledek ve sněmovních volbách zůstal za očekáváním samotných komunistů - strana získala 26 poslanců, což je o 15 méně než v minulém období. V postatě se tak vrátila na pozici, která jí patřila po volbách v letech 1996 a 1998. Vzhledem k patové povolební situaci se ale komunisté v jednáních o nové vládě stali významným hráčem, kterého nelze zcela ignorovat. S komunisty tak mluví i strany, které proti nim v předvolebním období razantně vystupovaly, a předsedu strany Vojtěcha Filipa přijal na separátním jednání také prezident. Ve straně se pomalu rozbíhá diskuse o dalším směřování KSČM, o její případné modernizaci či o míře spolupráce s ČSSD. V listopadu vznikla v Senátu komise, která chce posoudit, zda KSČM dodržuje zákon o sdružování v politických stranách a je v souladu s ústavou.


KDU-ČSL:
Neklidný rok 2006 prožila "klidná síla" KDU-ČSL. V první polovině roku byla členkou vládní koalice s ČSSD a US-DEU. Před sněmovními volbami se prezentovala jako antikomunistická strana, která má blízko k ODS, voliči to však příliš neocenili a lidovci zaznamenali zatím nejhorší výsledek - jejich poslanecký klub má 13 členů (v minulém období to bylo 21). Po volbách se lidovci spolu s ODS a Stranou zelených stali součástí chystané vládní koalice, která však neměla většinu ve sněmovně. V srpnu tak začal předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek jednat s předsedou ČSSD Paroubkem o menšinové vládě ČSSD a lidovců s tolerancí KSČM. Právě uvažovaná tolerance od komunistů vyvolala negativní odezvu v samotné KDU-ČSL a výsledkem byla rezignace Kalouska a ukončení jednání s ČSSD. Lidovci tak budou v nejbližších dnech volit nové vedení a diskutovat o další strategii strany.


Strana zelených (SZ):
Na začátku roku se SZ v čele s novým předsedou Martinem Bursíkem vyšvihla v preferencích nad pět procent a rázem se o stala adeptkou na černého koně voleb do sněmovny. Konečný výsledek sice neodpovídal optimistickým prognózám (strana má šest poslanců), ale pro SZ bylo podstatné, že se poprvé v historii ČR dostala do sněmovny. Zelení se po volbách angažovali v neúspěšném pokusu o trojkoaliční vládu. Své dobré výsledky v průzkumech veřejného mínění ale nedokázali potvrdit v podzimních senátních volbách, v nichž nezískali ani jeden mandát.


US-DEU:
Letošní rok byl završením postupného odchodu této kdysi ambiciózní strany na periférii české politiky. V první části roku byla sice unie ještě součástí vládní koalice, její šance na úspěch ve volbách do sněmovny ale byly mizivé. Nezměnila to ani "anarchistická" předvolební kampaň, unie ve volbách propadla a podobně skončila i v obecních a senátních volbách. Zatím jí zůstávají dva senátoři. Po sněmovních volbách odstoupil lídr strany Pavel Němec, novým předsedou je bývalý senátor Jan Hadrava.


Některá důležitá rozhodnutí vlády
Vláda premiéra Jiřího Paroubka do 4. září 2006.

ARMÁDA
Vláda 25. ledna schválila nákup obrněných transportérů od rakouské firmy Steyr za 23 miliard Kč. Smlouvu s firmou podepsal ministr obrany Karel Kühnl 9. června 2006.
Ministři schválili vyslání více než stočlenné protiteroristické jednotky, složené z vojáků 601. skupiny speciálních sil, do Afghánistánu. Vojáci odletěli v květnu a vrátili se v listopadu.

BEZPEČNOST
Vláda v lednu schválila výstavbu zařízení pro agresivní děti, které vyžadují specializovanou péči.
Kabinet v dubnu jmenovala novým ředitelem Národního bezpečnostního úřadu Petra Hostka. Hostek, který ve funkci nahradil Jana Mareše, v polovině září rezignoval.
V souvislosti s jarními povodněmi vyhlásila vláda na počátku dubna stav nouze v sedmi krajích a prosadila návrh na uvolnění pěti miliard korun na krytí povodňových škod. V květnu pak ministři rozhodli o zřízení zvláštního protipovodňového fondu.


HOSPODÁŘSTVÍ
Začátkem roku - lednu se minimální mzda se zvedla o 5,4 procenta na 7570 korun, životní minimum vzrostlo z 4300 na 4420 korun. Vláda zvedla platové tarify zhruba o pět procent.
V červenci se výšila se minimální mzda ze 7570 na 7955 korun a stát začal vyplácet "pastelkovné", tedy tisícikorunu na školní pomůcky pro prvňáčky.
Kabinet schválil smlouvu s jihokorejskou automobilkou Hyundai, která postaví v Nošovicích na Frýdecko-místecku novou továrnu. Smlouva byla podepsána 18. května.
V květnu vláda schválila vybudování nového hospodářského registru, který má nahradit několik desítek informačních systémů a ulehčit lidem a firmám jednání s úřady.
Ministři v srpnu uvolnili 234 milionů korun na výkup pozemků pro průmyslovou zónu Joseph na Mostecku od zemědělce Jana Rajtera.
Kabinet schválil návrh na zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků. Parlament zvýšení daně v mírnější podobě odsouhlasil.


SOCIÁLNÍ VĚCI
Kabinet v lednu schválil program zvýhodněných půjček na bydlení pro mladé lidi do 36 let.
Vláda schválila s platností od ledna 2007 zvýšení platů státních zaměstnanců o pět procent a důchodů v průměru o 500 korun. Navýšení důchodů potvrdil i kabinet Mirka Topolánka.


STÁTNÍ SPRÁVA
Ministři v srpnu navrhli odložit platnost zákona o státní službě o dva roky. Ke stejnému závěru došli i členové vlády Mirka Topolánka. Odklad schválil parlament a podepsal prezident. Původně měl zákon platit od ledna 2007.


ZDRAVOTNICTVÍ
Kabinet v lednu souhlasil s předsunutou platbou tři miliardy korun pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. V dubnu ministři souhlasili s další předsunutou platbou ve výši 2,5 miliardy Kč.
Vláda v únoru schválila uvolnění 2,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na platby za státní pojištěnce.
V březnu kabinet uvolnil více než 1,6 miliardy Kč na oddlužení nemocnic a léčeben řízených ministerstvem zdravotnictví.
Vláda zrušila mlčenlivost, k níž se stát v minulosti zavázal v případě sporu s firmou Diag Human.
Ministři podpořili vznik Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně, které je společným projektem nemocnice u sv. Anny a americké kliniky Mayo.
Kabinet schválil na rekonstrukci dětské nemocnice v pražském Motole částku čtyři miliardy korun.


Vláda Mirka Topolánka od 4. září 2006

BEZPEČNOST
Vláda 23. září rozhodla o posílení bezpečnostních opatření v Praze kvůli zvýšenému riziku terorismu. Podle některých zdrojů hrozilo nebezpečí židovským objektům v souvislosti se začátkem židovského nového roku. Opatření byla zmírněna v říjnu.
Ministři odvolali z funkce ředitele civilní rozvědky Karla Randáka, jeho nástupcem se stal Jiří Lang. Jako důvod byl uveden zvažovaný záměr sloučit civilní rozvědku s kontrarozvědkou.
Novým ředitelem NBÚ vláda v září jmenovala Dušana Navrátila.


DOPRAVA
Vláda schválila sazby elektronického mýta. Od ledna 2007 by měly kamiony nad 12 tun platit v průměru 4,05 Kč za kilometr.
Ministři schválili návrh, aby stát finančně nepodporoval výrobu biopaliv, která se mají přidávat do pohonných hmot od roku 2007.
Vláda pověřila ministra dopravy, aby vyjednal nový, pro stát výhodnější dodatek ke smlouvě s firmou Kapsch, která v ČR buduje elektronický mýtný systém. Původní kontroverzní dodatek podepsal v červnu ještě ministr Milan Šimonovský (KDU-ČSL).


HOSPODÁŘSTVÍ
Vláda navrhla odložit zavádění registračních pokladen o rok, na leden 2008. Návrh schválil parlament i prezident.
Ministři 25. září schválili návrh státního rozpočtu na rok 2007 se schodkem 91,3 miliardy korun.
Kabinet konstatoval, že ČR v roce 2007 nevstoupí do systému směnných kurzů ERM II, což je podmínka pro původně plánované přijetí eura v roce 2010. Rozhodl ale, že euro bude v Česku zavedeno nikoli postupně, ale najednou. Nový termín zavedení společné měny nebyl zatím stanoven.
Vláda podala kvůli čtyřmiliardové pohledávce státu návrh na exekuci vůči společnosti Setuza. Soud návrhu vyhověl.


PRIVATIZACE
Vláda navrhla prodat část státního podílu ve společnosti ČEZ, z něhož chce získat 31 miliard korun.
V říjnu kabinet rozhodl o prodeji Aera Vodochody společnosti Oakfield z investiční skupiny Penta. Ta za leteckého výrobce zaplatí 2,91 miliardy korun.
Ministři schválili transformaci státního podniku Letiště Praha na akciovou společnost kvůli možné privatizaci v roce 2007.


PRÁCE A SOCIÁLNÍ VĚCI
Vláda v parlamentu neuspěla s návrhem na odložení nového zákoníku práce o rok. Poslanci ho vyřadili z programu listopadové schůze sněmovny. Zákoník tak zřejmě začne platit 1. ledna 2007.
Na počátku listopadu vláda kvůli navrhla zvýšit o 9,3 miliardy korun letošní rozpočet. Opatření má zajistit peníze na prosincovou výplatu důchodů. Návrh musí ještě schválit sněmovna.Ministři v listopadu schválili návrh na otevření českého pracovního trhu pro nové členy EU - Bulharsko a Rumunsko. ČR si však ponechá možnost přijmout v případě ohrožení pracovního trhu ochranná opatření.
ZDRAVOTNICTVÍ
Vláda navrhla odložit účinnost zákona o nemocenské o rok, na leden 2008. Norma čeká na znovu projednání v Poslanecké sněmovně.


Některé závažné kauzy a události roku 2006 (,které výše nebyly zmíněny)
Leden
V lednu byl v Praze zastřelen kontroverzní podnikatel František Mrázek, společník podnikatele Tomáše Pitra. Mrázek patřil k lidem ovládajícím skupinu firem kolem ústecké Setuzy.
Předposlední den v lednu lékárníci manifestačně zavřeli na tři hodiny lékárny na protest proti politice ministra Ratha.

Únor
V únoru prezident Klaus odvolal z funkce předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Shodně s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem se domnívali, že neplní dobře své povinnosti. Brožová své odvolání označila za nezákonné a protiústavní a podala ústavní stížnost. Ve funkci zůstala.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jan Mareš rezignoval. Čelil podezření z napojení na skupinu kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Jeho pozice byla ohrožena po zveřejnění odposlechů, v nichž hovořil s Vladislavem Větrovcem, který je považován za hlavního aktéra skupiny kolem Berky. Novým ředitelem NBÚ se v dubnu stal Petr Hostek.
Na 8000 zdravotníků a pacientů protestovalo v Praze na Staroměstském náměstí proti politice a postupu ministra Davida Ratha. Nepomohla ani ohlášená novela úhradové vyhlášky, po níž volali, která od dubna zaručovala více peněz.

Březen
Parlament přijal nový zákon o střetu zájmů, který od ledna 2007 zpřísňuje kontrolu majetku veřejných činitelů.
ČR prohrála arbitráž s japonskou bankou Nomura, která požaduje za zmařenou investici do IPB 40 miliard korun.
Kvůli aféře s korupcí při rozdělování státních zakázek na výrobu biolihu byl odvolán náměstek ministra dopravy Petr Pospíchal (ČSSD).

Duben
Zákon od ledna 2007 umožní vyvlastňovat pozemky ve veřejném zájmu - poslanci přehlasovali prezidentovo veto.

Květen
Pod heslem První máj bez komunistů a nikdy jinak se v Praze na Letenské pláni zúčastnilo na 9000 lidí setkání Konfederace politických vězňů ČR. Při protestu proti demonstraci neonacistů policie zasáhla proti tehdejší ředitelce sekce lidských práv úřadu vlády Kateřině Jacques, kandidátce Strany zelených ve volbách.
Téměř po půl roce skončila nucená správa ve VZP. Do funkce nastoupil její nový ředitel Pavel Horák, bývalý šéf Všeobecné fakultní nemocnice (sněmovna ho zvolila 26. dubna).
Na sněmu České stomatologické komory inzultoval Miroslav Macek ministra zdravotnictví Davida Ratha. Dal mu pohlavek a poprali se. Macek tak reagoval na dřívější Rathovy nelichotivé výroky o něm a o jeho manželce.
Na své poslední schůzi sněmovna hlasy ČSSD a komunistů přehlasovala tři prezidentova veta a znovu schválila nový zákoník práce, který má platit od ledna 2007, kontroverzní zákon o neziskových nemocnicích a zákaz nočního prodeje v zastavárnách.
Ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice přišel s tvrzením, že vyšetřování korupční kauzy okolo biolihu je politicky ovlivňováno. Ve zprávě sněmovnímu výboru pro obranu a bezpečnost pak uvedl, že organizovaný zločin už přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování kauzy biolíh nebo vraždy podnikatele Františka Mrázka. Část informací poté unikla do médií.

Červen
Chrám sv. Víta s přilehlými nemovitostmi patří církvi. Verdikt ve sporu státu a církve padl po více než 13 letech. Katedrálu předala Správa Pražského hradu církvi v září.

Červenec
Začal platit nový silniční zákon s přísným bodovým systémem hodnocení dopravních přestupků řidičů.

Srpen
Začal platit cenový výměr o klesající obchodní přirážce na léky - takzvaná degresivní marže. Drahé léky tak díky nižší marži pro pacienty zlevnily.

Září
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) oznámil, že má informace o možném odposlouchávání politiků a novinářů v rámci vyšetřování úniků z tajné zprávy důstojníka Jana Kubiceho.
Vláda odvolala ředitele civilní rozvědky Karla Randáka a novým šéfem jmenovala ředitele kontrarozvědky Jiřího Langa. Jako důvod uvedla záměr sloučit složky do jediné zpravodajské služby.
Kabinet schválil na mimořádném nočním zasedání zesílení bezpečnostních opatření v Praze kvůli zprávám tajných služeb o chystaném teroristickém útoku.

Říjen
Padl rozsudek v úplatkářské aféře Zdeňka Kořistky. Podle ostravského krajského soudu Kořistka neprokázal, že by mu Marek Dalík a Jan Večerek (oba ODS) nabídli desetimilionový úplatek. Každému musí zaplatit 15.000 korun a omluvit se. Kořistka se proti rozsudku odvolal.
V Praze na Hagiboru byla zahájena stavba nového sídla americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Listopad
Parlament schválil roční odklad zavedení registračních pokladen. Obchodníci si je musí pořídit až od 1. ledna 2008.
ČR zablokovala návrh EU na zvýšení minimální spotřební daně z piva.
Sněmovna schválila postupné změny v systému nemocenské, což má v rozpočtu ušetřit miliardy korun. ODS se ale nepodařilo prosadit, aby byl nový model nemocenské o rok odložen
Pražským primátorem byl zvolen opět Pavel Bém z ODS.

Prosinec
Unijní ministři vnitra se v Bruselu dohodli, že hranice zemí schengenského prostoru volného pohybu osob se České republice a dalším osmi novým členským zemím Evropské unie otevřou 31. prosince 2007. Čeští občané i obyvatelé dalších unijních nováčků tak budou moci překračovat hranice všech zemí EU vyjma Británie a Irska bez předkládání pasů.
Veřejným ochráncem práv bude i dalších šest let Otakar Motejl. V hlasování Poslanecké sněmovny získal hlasy 99 ze 188 poslanců.