Lídři ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podepsali v Kramářově vile koaliční smlouvu. Dokument zahrnuje detailní program společné vlády včetně časového harmonogramu chystaných reforem, rozdělení ministerských křesel a mechanismy koaliční spolupráce. Občanští demokraté, lidovci a zelení stále nevědí, kdy se noví ministři ujmou úřadů - prezident Václav Klaus dosud neoznámil, kdy druhý vládní tým šéfa ODS Mirka Topolánka jmenuje. S Topolánkem má hovořit 2. ledna při tradičním novoročním obědě hlavy státu s premiérem v Lánech.
V osmnáctičlenném kabinetu bude mít ODS devět křesel, obě menší strany si rozdělily druhou polovinu míst - lidovci mají spravovat pět a zelení čtyři ministerstva. Prezident vyjádřil výhrady ke Karlovi Schwarzenbergovi, který by podle něj kvůli svým vazbám na Rakousko jako ministr zahraničí dostatečně nehájil národní zájmy. Klaus také Topolánkovi vyčítá, že pro svou sestavu nemá zajištěnou většinovou podporu. Část ODS se nechce zase smířit s tím, že nejsilnější strana přenechala lidovcům ministerstva financí a pro místní rozvoj.
"V té vládě žádná sporná jména nejsou," řekl Topolánek novinářům po podepsání dohody. Seznam ministrů měnit nebude s jedinou výjimkou - Klausovi donese jméno náhradníka za lidoveckou kandidátku Simeonu Zikmundovou, která po kritice v médiích odmítla v novém kabinetu vést legislativní radu. Pokud obsadí volné místo bez portfeje, považuje ministerský předseda svou ústavní povinnost za splněnou.
První menšinová vláda ODS, kterou Topolánek sestavil, nezískala důvěru v říjnu. Republika tak čeká na stabilní politické uspořádání už téměř sedm měsíců. Svůj nový kabinet dnes Topolánek označil za jediný projekt, který získal podporu stran a je ochoten realizovat reformy. Když vláda nebude schopna plánované reformy prosazovat, obsahuje smlouva přesný mechanismus, jakým chce koalice dospět k předčasným volbám. "Může se tak rozhodnout kdykoliv, nejpozději však při schvalování státního rozpočtu," upřesnil Topolánek. "Pokud vláda nebude moci dělat reformní kroky, tak vládnout nebude," zdůraznil.
Středopravicový blok má ve sněmovně stovku poslanců, stejně tolik jako sociální demokraté s komunisty. Při hlasování o důvěře tak koalice může uspět jen s pomocí "odpadlíka" z levicového tábora. Nejčastěji se v té souvislosti skloňuje jméno Miloše Melčáka, který nedávno opustil poslanecký klub ČSSD. Navíc podoba vlády naráží na odpor i v Topolánkově mateřské straně. Například podle dnešních Hospodářských novin pražský poslanec Daniel Reisiegel hrozí, že bez Topolánkova vysvětlení, co jej vedlo k takovým ústupkům, by měl problém pro kabinet zvednout ruku. Takové informace ale považuje Topolánek za zkreslené. "Nedomnívám se, že by poslanci ODS při hlasování o důvěře hlasovali proti své vládě," uvedl.
Šéf lidovců Jiří Čunek po podpisu dohody vyjádřil přání, aby dosavadní důvěra mezi koaličními partnery vydržela i nadále a pomohla prosazovat reformní cíle vlády. Předseda zelených Martin Bursík považuje za úspěch, že v programu jsou zahrnuty i body týkající se globální odpovědnosti, což se podle něj v historii českých vlád stalo tak jasně poprvé. Dohodu pokládá za dobrý základ budoucí spolupráce, a to bez ohledu na to, jak dlouho bude koalice vládnout.
