V koaliční smlouvě se Občanští demokraté, lidovci a zelení zavázali, že podmínkou jejich společné vlády je prosazování reformního programu. Pokud by se jim to nedařilo, hodlají využít ústavní mechanismy pro rychlé vypsání předčasných voleb.


Po slavnostním podpisu dohody premiér a předseda ODS Mirek Topolánek prohlásil, že "pokud vláda nebude moci dělat reformní kroky, tak vládnout nebude". Ještě předtím ale čeká jeho tým hlasování o důvěře, do něhož půjde bez jistoty většinové podpory.


Dokument popisuje přesný mechanismus pro případ, kdy koalice nebude schopna prosazovat klíčové zákony. Kdykoliv, nejpozději však při schvalování rozpočtu, souběžně předloží do sněmovny zákon, s nímž spojí žádost o vyslovení důvěry a koaliční poslanci se pokusí tři měsíce blokovat jeho projednávání.


Čtvrtroční neprojednávání zákona, s nímž vláda spojila svou důvěru, považuje ústava za jednu z variant, kdy prezident může (ale nemusí) rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby. "Pokud by rozpočet nebyl schválen, tak na základě neprojednaného zákona vláda požádá prezidenta o rozpuštění sněmovny a vypsání voleb do 60 dnů," řekl novinářům premiér.


Zásadní normy, jako je rozpočet, daňové zákony, předlohy s výrazným dopadem na veřejné finance, zákony týkající se ochrany vlastnictví a rozhodnutí o zahraniční či obranné politice státu hodlá kabinet předkládat výlučně po koaliční dohodě stran. "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh a takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany," uvádí se v dohodě.


Koaliční partneři si slíbili, že po celé volební období budou jednotně a v plném počtu svých poslanců postupovat při hlasování o důvěře či nedůvěře vládě a při jejím sestavení. Strany také respektují právo premiéra navrhovat prezidentovi jmenování a odvolání ministrů, a to po vzájemné dohodě s předsedou příslušné vládní strany.


Pokud nastane situace, kdy se strany nedokážou shodnout ve vládě, přijde na řadu dohodovací a smírčí řízení. A to buď na úrovni předsedů tří stran (takzvaná K3), lídrů koaličních stran (K9) nebo širších delegací (Koaliční rada). Tyto orgány budou průběžně řešit také aktuální i dlouhodobé úkoly.


Na půdě sněmovny bude fungovat takzvaná K6 - grémium složené z předsedy a dalšího zástupce poslaneckého klubu. Před důležitým hlasováním ve sněmovně se může na žádost některé ze stran sejít i takzvaná K100 - čili kompletní stovka všech koaličních poslanců.


V obou komorách parlamentu mají koaliční strany hlasovat pro vládní návrhy zákonů, pozměňovací nebo doplňující návrhy k nim podpořit jen po vzájemné dohodě. Taktéž budou konzultovat, zda se přidají k iniciativám vládních nebo opozičních poslanců. "Není-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat koaličně dohodnuté stanovisko vlády. Nedodržení tohoto pravidla je považováno za porušení koaliční smlouvy, které může vést až k vypovězení koaliční smlouvy," uvádí se ve smlouvě.


Závěrečná formulace uvádí, že porušení závazků je důvodem k jednostrannému odstoupení od koaliční smlouvy, čemuž ale musí předcházet neúspěšné smírčí jednání.

Diskutovat se má i o přímé volbě prezidenta
Nová vláda hodlá vedle zmíněných témat také otevřít diskusi o přímé volbě prezidenta - případné všeobecné hlasování o hlavě státu se ale podle premiéra Mirka Topolánka nemá týkat voleb v roce 2008, kdy by měl funkci obhajovat Václav Klaus.

Topolánek v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že taková změna ústavy by byla účelová. "Pokud dojde ke změně ústavy v této části, mělo by se to týkat až další volby," uvedl. V koaliční smlouvě žádný závazný termín není. Prezident je volen na pět let, úřad lze vykonávat jen dvě volební období.

Pokud by se prezident volil přímo už v roce 2008, podle médií by to mohlo zvýšit Klausovy šance na znovuzvolení. Nynější prezident si udržuje vysokou popularitu u veřejnosti, zatímco "stovková" koalice ODS, lidovců a zelených by mu takovou záruku nedávala. "Pro ODS, kterou nyní vztah k 'otci zakladateli' názorově štěpí, by to mohl být i způsob, jak v budoucnu předejít případné blamáži, kterou v roce 2003 zažil někdejší šéf ČSSD Miloš Zeman, když pro něj nehlasovali ani někteří zákonodárci vlastní strany," uvedly nedávno Hospodářské noviny.


Paroubek se pustil do kritiky
Předseda ČSSD Jiří Paroubek vnímá trojkoalici kvůli chybějící většinové podpoře jako nerealistický projekt a pouhý "mocenský pakt rozdělení vládních pozic". Předvídá jí stejný krach, který na podzim potkal už první vládu Mirka Topolánka.


Paroubek kritizoval program vlády a s výjimkou "tří až čtyř lidí" i nové ministry. V dnešním prohlášení zdůraznil, že ČSSD Topolánkovu vládu rozhodně nepodpoří. "V hlasování o důvěře shoří i druhý vládní pokus Mirka Topolánka. Plnou zodpovědnost za nastalý stav a za pokračování politické krize nese ODS, která těsně před dokončením rozbila projekt pravolevé vlády s účastí ČSSD a velmi silnou podporou v Poslanecké sněmovně," připomněl Paroubek rozhodnutí výkonné rady ODS zastavit jednání s ČSSD. ODS se znovu se svými spojenci vydala cestou politického dobrodružství, dodal předseda druhé nejsilnější strany.