1. Potíže pro zaměstnavatele
Jestli s něčím není většina zaměstnavatelů v novém roce spokojena, tak s novým zákoníkem práce. Zaměstnavatelé tvrdí, že je bude stát zbytečně moc peněz, budou muset hledat tisíce nových pracovníků a posílení role odborů je omezuje v podnikání. Snad nejvýraznější změnou je to, že přesčasovou práci nebude možné započítat do mzdy, ale bude muset být vyplacena zvlášť. "To některé firmy samozřejmě vnímají jako zdražení práce," říká Bořivoj Šubrt, předseda Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů. Zároveň se snižuje počet přesčasových hodin - především v oblasti dopravy a zdravotnictví zaměstnavatelé čekají, že jim budou chybět tisíce pracovníků. Ty však už dnes není kde brát. Navíc se mění i to, že práce přesčas může být nařízena jen za výjimečných okolností, a to jen v případě, že s tím bude souhlasit i zaměstnanec. Výrazně se také mění (respektive sjednocují) sazby za práci přesčas. Příplatek za přesčasovou práci ve všední den dosáhne čtvrtiny průměrného hodinového výdělku zaměstnance. Ten samý příplatek, ale za práci přesčas o víkendech bude padesát procent průměrné hodinové mzdy. Zároveň však zákon stanovuje minimální povinný příplatek za práci v sobotu a neděli, který je stanoven na deset procent průměrného výdělku.
Problémy některým firmám může přinést i další změna, která se týká zrušení vedlejších pracovních poměrů. Pracovníci sice mohou mít i nadále dvě nebo více zaměstnání, ale u jednoho zaměstnavatele už nemohou dělat tu samou práci, kterou u něj dělají na hlavní pracovní poměr. Takto zatím firmy obcházely ustanovení o počtu přesčasů. To nyní nebude možné a firmy budou muset přijmout nové zaměstnance. Nově bude platit dvouměsíční výpovědní lhůta pro všechny typy výpovědí a zaměstnanec, který dostal výpověď ze zdravotních důvodů, bude mít nárok na dvanáctinásobek platu. Od 1. ledna se také zvyšuje minimální mzda, a to o 45 korun na 8000 korun. Loni se minimální mzda, která se týká zhruba jednoho procenta zaměstnanců, zvýšila ve dvou vlnách a její celkové zvýšení překročilo deset procent. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka skokový růst poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. (pse)

2. Mýtné na dálnici
Poprvé v historii země se včera v Česku začalo platit elektronické mýtné. Za každý kilometr, ujetý po dálnici nebo rychlostní komunikaci, zaplatí nákladní vozy a autobusy těžší než 12 tun průměrně 4,05 koruny. Dosud se poplatky za užívání silniční sítě hradily dálničními známkami, celoroční pro těžké nákladní vozy stála čtrnáct tisíc korun. Stát na dálničních nálepkách za osobní i nákladní vozy vybral ročně dvě miliardy korun. Po zavedení mýtného se má příjem z provozu kamionů a autobusů zvýšit na osm až deset miliard korun. K tomu přibude asi 1,2 miliardy korun z dálničních nálepek pro menší nákladní auta a osobní vozy. Získané peníze chce vláda použít na výstavbu a opravy dálnic.
Do roku 2010 by se mělo mýtné vztahovat i na menší nákladní vozy o hmotnosti od 3,5 tuny, po roce 2010 se uvažuje o zavedení mýtného i pro osobní automobily. Na rozdíl od Francie, Itálie, Japonska či Spojených států, kde musí vozidla zastavit a zaplatit poplatek v mýtnici u vjezdu na některé dálnice, v Česku auta nezastavují. Poplatky za ujeté kilometry se vozidlům odečítají elektronicky. Navíc se platí za všechny dálnice a ne jen za některé úseky. Česko je po Švýcarsku, Rakousku a Německu v Evropě čtvrtou zemí, která celoplošné elektronické mýtné zavedla. Firma Kapsch, které bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský zakázku na vybudování mýtného systému a jeho desetiletou správu přidělil, zatím mýtné vystavěla na 970 kilometrech dálnic. Cílový stav je ale 2100 kilometrů dálnic a silnic prvních tříd. Kapsch má zbývající část uvést do provozu do poloviny roku 2007. Kvůli odvolání neúspěšných účastníků tendru zahájil Kapsch výstavbu s tříměsíčním zpožděním, ministr Šimonovský proto firmě v dodatku smlouvy poskytl úlevy, měnící zadávací podmínky tendru. Dodatek nyní šetří antimonopolní úřad. (ab)

3. Nájmy podraží až o třetinu
Tři čtvrtě milionu českých domácností v bytech s regulovaným nájemným čekají čtyři roky postupného zdražování nájmů. Nový zákon o jednostranném zvyšování nájemného, který začal platit 1. ledna, počítá s tím, že během čtyř let bude nájemné růst každý rok průměrně o 19,2 procenta. Vzhledem k tomu, že zvýšení činží musí majitelé domů oznámit nájemníkům tři měsíce předem, a některá města tak dosud neučinila, ne všechny domácnosti zaplatí více už od ledna. Důvodem byly komunální volby na konci loňského října, kdy vedení obcí přenechalo tento krok novým zastupitelům. O výši nájemného proto obce rozhodnou až letos. Podle studie ministerstva pro místní rozvoj jde zhruba o třicet procent větších měst. Přitom bytů s regulovaným nájmem, jejichž vlastníky jsou obce, je zhruba 340 tisíc, tedy méně než těch, které vlastní soukromé osoby nebo firmy. Obyvatelé nájemních bytů v některých velkých městech musí počítat s tím, že u nich nájemné vzroste ještě více - až o třetinu. Například v Praze 1 je to zvýšení o 30,3 procenta, v Karlových Varech je maximální přírůstek nájemného stanoven na 34 procent a v Hradci Králové na 35,1 procenta. Měsíční nájemné v bytě 1. kategorie o rozloze 70 metrů čtverečních v Praze 1 se v příštím roce může zvýšit ze současných zhruba 2600 korun na 3380 korun.
Jenže reálné zvýšení bude pravděpodobně ještě vyšší. Protože nový zákon zároveň zavádí nový způsob výpočtu podlahové plochy bytu. Dosud se totiž nezapočítávala zhruba desetina plochy bytu - jako jsou balkon a sklepy, ale i polovina WC, předsíně nebo koupelny. Tím pádem se tedy zvýší i celková započitatelná plocha bytu. Odhadnout nejde přesně ani skutečný procentuální růst nájmu, protože ten se vypočítává z průměrné ceny bytu v lokalitě za poslední tři roky, a tato cena se bude každý rok měnit. Platnost tohoto zákona končí v roce 2010. Co bude dál, zatím není jasné. "Osobně jsem zastáncem toho, aby se po roce 2010 uzavíralo pouze smluvní nájemné. Pokud by se nájemník a majitel domu nedohodli, pak by nájemník dostal roční výpověď z bytu," říká ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. (pse)

4. ČT dražší a s méně reklamy
Pod heslem "za více peněz více muziky" vstupuje do letošního roku Česká televize. Koncesionářský poplatek se totiž včerejškem opět zvýšil - lidé měsíčně zaplatí 120 korun namísto stokoruny, kterou je produkce z Kavčích Hor stála v loňském roce. Televize veřejné služby ale zároveň přichází o polovinu z povoleného jednoho procenta reklamního času, denně se tak na obrazovce objeví pouze sedm a čtvrt minuty reklam.
A to je jen předehra definitivní proměně tuzemských obrazovek: přesně za rok televize podraží na 135 korun a reklama z ní zmizí úplně. Tedy pokud politici přece jen nevyslyší protesty výrobců a zadavatelů reklamy, kteří v čase "zaseklé digitalizace" za podpory šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny lobbují za to, aby reklama v ČT přece jen příští rok zůstala. Proti ovšem stojí zájem komerčních televizí, které v posledních letech prosadily v parlamentu zatím vždy svou vůli.
Do přímého souboje s Novou a zejména Primou se ale Česká televize letos dostane i svými novými programovými plány.
Tím nejdůležitějším je patrně přesun začátku hlavní zpravodajské relace Události na sedmou hodinu večerní. Během posledních deseti let tak ČT posunula svůj nejdůležitější zpravodajský pořad už o celých třicet minut směrem k podvečeru.
Události tak včerejškem vstoupily do přímého konkurenčního souboje s 1. zprávami televize Prima. Nejdůležitější zprávy z domova, ekonomiky a zahraničí tak ČT "odehraje" do půl osmé, kdy na Nově startují rekordně sledované Televizní noviny. V tu chvíli už ovšem na ČT poběží pět minut regionální zprávy, v 19.40 bude následovat počasí a o pět minut později sport.
Přesun Událostí ovlivní i další z letitých jistot ČT: Večerníček začne už ve tři čtvrtě na sedm, a mnoho rodin tak postaví před těžkou volbu. Prosadí si děti svou oblíbenou pohádku, anebo rodiče populární nekonečný seriál Novy Ulice, startující ve stejný čas?
Česká televize slibuje pro letošek "pročištění" dramaturgie svých čtyř kanálů. Z ČT 2 tak zmizí většina sportovních přenosů, kterým zůstane digitální a zdaleka ne ještě tak rozšířený kanál ČT 4 Sport. "Kotvou" druhého programu se naopak každý všední večer v devět hodin stanou Události, komentáře, přesunující se z prvního kanálu do kdysi opuštěného prostoru a času někdejší Jednadvacítky.

5. Více peněz pro rodiče a seniory
Vyšší sociální dávky či rodičovský příspěvek jsou hlavní změny, které by měly zlepšit finanční situaci rodinám s dětmi, hendikepovaným či lidem závislým na sociálních dávkách. Radovat se až z dvojnásobného příspěvku tak mohou od Nového roku rodiče, kteří se po celý den starají o dítě mladší čtyř let nebo v případě zdravotního postižení dítěte do sedmi let. Rodič si také během "mateřské" může i přivydělávat. Původní příspěvek 3696 korun se zvyšuje na 7582 korun měsíčně. Dávka pro rok 2007 tak odpovídá čtyřiceti procentům průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře v roce 2005.
Výše rodičovského příspěvku bude od ledna upravena automaticky, rodiče nebudou muset o zvýšení žádat. Poprvé více peněz dostanou v únoru, kdy se vyplácejí příspěvky za leden. V současnosti se to týká téměř tři sta tisíc rodičů a státní kasu přijdou navýšené příspěvky na zhruba třicet miliard korun. Původně to bylo 13,5 miliardy korun.
Kromě rodičovského příspěvku se také změní přídavky na dítě. Na ten má nárok rodina, jejíž měsíční příjem nepřevyšuje 2,2násobek životního minima. Zvýšený přídavek nově obdrží děti, které žijí v rodinách s příjmem nižším než 1,5násobek jejich životního minima.
Od ledna také vzroste porodné. U jednoho dítěte o 260 korun, v případě dvojčat o 620 korun, u trojčat o 930 korun a u čtyřčat o 1240 korun. Také nový zákon o sociálních službách přinese v lednu největší změny v sociální oblasti za posledních několik desítek let a dotkne se zhruba čtvrt miliónu lidí. Od Nového roku se ruší zvýšení důchodů pro částečnou, převážnou nebo úplnou bezmocnost. Zavádí se totiž nová vyšší dávka, a tou je příspěvek na péči. Klienti sociálních služeb dostanou peníze na péči přímo na ruku. Sami se pak rozhodnou, jestli si zaplatí péči doma či v ústavu. Do příspěvků na sociální dávky tak ze státní pokladny půjde asi devět miliard korun. Vyplácet je mají nově města a obce. (vaš)

6. Růst cen energií
S nástupem nového roku za elektřinu i za vodu. Plyn je naopak minimálně do konce března levnější. Cena tepla pak bude záviset na tom, z čeho se vyrábí. Zatímco teplo vyráběné z uhlí včera o čtyři procenta podražilo, teplo vyráběné ze zemního plynu o zhruba tři procenta zlevnilo.
Cena elektřiny se od včerejška pro české rodiny zvýšila v průměru o 7,9 procenta. Nejvíc - o 8,7 procenta - zaplatí lidé za elektřinu u Jihomoravské a Jihočeské energetiky, které vlastní společnost E.ON, o 7,9 procenta víc dají obyvatelé hlavního města u Pražské energetiky a o 7,6 procent bude elektřina dražší ve zbytku republiky, kde dominuje polostátní firma ČEZ.
Rodinu, která používá elektřinu jen na svícení a na napájení spotřebičů, bude stát tohle zdražení zhruba 700 korun navíc. Lidé, kteří topí akumulačními kamny, zaplatí o další dva tisíce víc a ti, kteří si topí elektrickými přímotopy, pak budou muset sáhnout pro další tisícovku.
Zhruba o šest procent by měla vzrůst cena vodného a stočného. Průměrná rodina se dvěma dětmi připlatí za vodu o čtyři stovky víc než v roce 2006. Největší skok zažijí obyvatelé Zlína, kterým Zlínská vodárenská zdraží o plných 15 procent, o 12 procent pak zvýší cenu pro obyvatele metropole Pražská vodárenská. Mezi jednotlivými městy ale zůstávají velké rozdíly. Zatímco v Plzni stojí od včerejška kubík studené vody 56 korun, v Ostravě je to skoro o 12 korun méně. V některých menších obcích ale lidé například platí za kubík dokonce jen něco málo přes 20 korun.
Rodiny, které jsou při vaření, topení nebo ohřívání vody závislé na plynu, naopak několik stovek ušetří. Cena plynu totiž půjde o víc než čtyři procenta dolů. V dubnu ale plyn pravděpodobně zase zdraží. Energetický regulační úřad totiž přestane určovat ceny plynu a ty se začnou tvořit jen na trhu. "Na první čtvrtletí roku 2007 úřad nastavil ceny plynu nízko, takže se budou muset narovnat," říká Jaroslav Horych z firmy Vemex, která dováží zemní plyn.

7. Očista policie
Českou policii čeká možná v příštích letech velká proměna. Pokud tedy vyjdou plány autorů nového služebního zákona, který právě začíná platit. Jednoduše řečeno: od policie, zmítané v minulosti řadou afér, by měli odejít lidé, kteří sloužili ještě totalitnímu režimu a dnes zastávají velitelská místa.
To všechno díky tomu, že zákon dá větší šanci mladým a vzdělaným policistům, a naopak systémem výsluh a rent přiměje zasloužilé "esenbáky", kteří mají za sebou třicet čtyřicet let služby, aby uvolnili místo jiným.
Zákon také jasně říká, že policejní šéfové musejí mít vysokou školu. A kdo si ji z nynějších důstojníků nestačil dodělat během tří let, kdy se politici přeli, odkdy má zákon platit, nebo ji alespoň nezačal studovat, má smůlu.
Začíná také platit nové protikorupční opatření, o jehož účinnosti se ale už od začátku pochybuje: zveřejňovat své příjmy a majetek získaný během funkce by měly od letošního roku nově tisíce veřejných funkcionářů: od starostů a placených zastupitelů obcí po premiéra, od policistů po soudce, od úředníků ve vedoucích funkcích po představitele České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu.
Informace o jejich příjmech bude možné najít na internetu. Za nesplnění povinnosti nahlásit příjmy bude hrozit až půlmilionová pokuta.
Kritici ovšem novému zákonu vyčítají, že obsahuje chyby, a tudíž nebude v praxi účinný. Například někteří starostové budou "přiznání" podávat sami sobě, norma prý prolamuje bankovní tajemství a navíc způsobí obrovský nárůst papírování. Navíc, vyhnout se přiznání nebude těžké: stačí majetek, který někdo získá třeba z úplatků, jednoduše "napsat" třeba na příbuzného. (vob)

8. Jednodušší stavební zákon
Postavit rodinný dům nebo přestavět byt by mělo být od nového roku jednodušší. Od 1. ledna 2007 totiž začal platit nový stavební zákon. Podle něj už například ke stavbě menšího rodinného domku nebude potřeba získat stavební povolení jako doposud, ale stačí podat jen ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu a připojit k němu územní souhlas. Navíc k řadě menších staveb již nebude třeba ani ohlášení. Novela stavebního zákona by tak měla podle tvůrců zrychlit a zjednodušit přípravu staveb, která je mnohdy zdlouhavější než výstavba. Samotné schvalování stavby sice bude o něco kratší, mnoha dokumentům a administrativě se majitel při přípravě přesto nevyhne.
A pro jaké stavby bude potřeba jen ohlášení? Tak například: u rodinného domku do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží. U přestavby vnitřku rodinného domu, která nezasáhne nosné zdi. Pro nepodsklepenou garáž do 25 metrů čtverečních postačí jen územní souhlas. Jen ohlášení bude stačit také pro rekreační chaty, bazény, nebo zimní zahrady. Zlepšení by mělo nastat i u velkých staveb.
Lidé, kteří se však v novém roce rozhodnou začít stavět, nebudou mít situaci zase tak lehkou. Ohlášení je totiž mnohem složitější než podle dosavadního zákona. I nadále bude nutné například stavebnímu úřadu dodat stavební dokumentaci, nebo zajistit odborné vedení stavby. S novým domkem musí také souhlasit sousedi v okolí, od nichž musí majitel budoucí stavby sám získat souhlas, že proti výstavbě nic nemají. To dříve zajišťovali pracovníci stavebního úřadu.
I kontroly nad stavebními pracemi mají být intenzivnější. Za stavbu "na černo" bude nyní možné udělit pokutu až dvě stě tisíc korun. Oproti starému zákoníku však není povinná závěrečná kolaudace. Majitel stavby musí ohlásit jen datum ukončení stavby a kdy ho začne užívat.
ový zákon by měl podle jeho tvůrců přinést také rozmach bytové výstavby. Zatímco bude platit ochrana na nezastavěném území, kde i podmínky pro výstavbu budou přísnější, v zastavěném území by regulace neměla být tak omezená. Nový stavební zákon nahrazuje normu z poloviny 60. let minulého století. Byl publikován ve Sbírce zákonů v květnu, účinnosti nabyl 1. ledna 2007 a podle předpokladů by měl platit další desítky let.

9. Více peněz lékařům
Soukromý kardiolog, chirurg, ortoped nebo jiný ambulantní specialista, který například loni pojišťovně měsíčně vykázal 100 tisíc, dostane letos za stejnou práci 103 tisíc korun. Praktickému lékaři, který loni od pojišťovny utržil 80 tisíc měsíčně, pak dá pojišťovna za stejnou práci o čtyři tisíce navíc. Vyplývá to z tzv. úhradové vyhlášky, kterou ministr zdravotnictví Tomáš Julínek podepsal na konci loňského roku.
Jak praktičtí, tak i soukromí lékaři pak budou moci příští rok předepsat o pět procent léků a zdravotnických pomůcek víc než v roce 2006. Pokud tuhle hranici překročí, bude jim moci pojišťovna strhnout platby až do výše patnácti procent jejich příjmů.
O něco lépe než loni na tom budou i doktoři zaměstnaní ve státních nemocnicích. Od letoška jim stoupne základní plat v průměru o pět procent. Platy se ale nebudou všem doktorům zvedat stejně. Například vedoucí lékař se zhruba dvacetiletou praxí dostane místo 25 tisíc hrubého 26 700 korun, což je nárůst zhruba o sedm procent. Základní plat nemocničního lékaře dělá ale v průměru jen 60 procent jeho celkového příjmu. Zhruba 40 procent platu si vydělá za služby a za odměny. O téhle části platu nerozhoduje stát, ale ředitelé nemocnic.
Stát také letos začne hradit očkování novorozenců tzv. hexavakcínou, která obsahuje ochranné látky proti šesti vážným nemocem: tetanu, záškrtu, žloutence typu B, dávivému kašli, dětské obrně a hemofilovi, který způsobuje například zánět plic či mozkových blan. Očkování šetrnou vakcínou stát zaplatí jen dětem, které se narodily po 31. prosinci 2006. Rodiče dětí, které se narodily loni, si budou muset šetrnou vakcínu za sedm tisíc buď sami koupit, nebo nechat dítě očkovat starší tzv. tetravakcínou proti čtyřem nemocem, v níž nejsou látky proti dětské obrně a žloutence typu B. Proti těmhle nemocem jsou děti očkovány zvlášť. Starší vakcína znamená pro děti více vpichů a více nežádoucích účinků.

Zdražení a přídavky