Vláda má ve středu projednat podle zákona o církvích udělení výjimky Starokatolické církvi, aby mohla v rámci výkonu takzvaných zvláštních práv zřizovat církevní školy a vyučovat náboženství na státních školách. Na základě žádosti církve předložilo kabinetu návrh ministerstvo kultury, a to podle své mluvčí v rozporu se stanoviskem ministerstev školství a financí; jejich připomínky se vztahovaly k finančním dopadům do státního rozpočtu.


"Vzhledem k tomu, že Starokatolická církev v současné době plánuje výuku pouze na čtyřech školách a zřízení jen jedné vyšší odborné školy orientované na sociální práci, má ministerstvo kultury za to, že dopad na státní rozpočet by byl malý a byl by vyvážen pozitivním působením této církve ve společnosti a obnovením její sociální služby," uvedla mluvčí ministerstva Ludmila Kadrnková.


"Žili jsme v domnění, že takové oprávnění máme," zdůraznil starokatolický biskup Dušan Hejbal. Až loni na podzim se podle něj zjistil opak. Pětiletá lhůta pro možnost přiznání výjimky přitom končí letos 7. ledna.


Při přípravě zákona z roku 2002 o církvích a náboženských společnostech ministerstvo kultury podle něj zjišťovalo, která ze zákonných práv církve v tom okamžiku prakticky využívají. "Neinformovali nás tehdy, že momentální záporná odpověď znamená, že takové právo nebude přiznáno už trvale," uvedl Hejbal. Církev proto nyní musí žádat o výjimku.


Církev vyučovala náboženství hned po státním uznání v tehdejším Rakousku-Uhersku v roce 1877 a pokračovala v tom i po roce 1918. Hejbal nevyloučil možnost, že by tuto činnost ráda obnovila i nyní při postupné obnově své práce po letech komunistické represe a v souvislosti s nárůstem členské základny zejména o mladé věřící.


"Uvažujeme o tom, že bychom v budoucnu založili vyšší odbornou školu pro sociálně-pastorační pracovníky," sdělil Petr Jan Vinš z ústředí církve.


Oprávnění k působení ve veřejné sféře - ve školství, vězeňství, v ozbrojených silách a podobně - mohou náboženské společnosti získat po splnění zákonných podmínek. Mimo jiné to znamená působit jako registrovaná církev nebo náboženská společnost nejméně 10 let.


Církev se podle svého biskupa řadí do "církevní rodiny" čítající po celém světě na 100 milionů věřících, je domovskou církví pro všechny anglikánské věřící zdržující se na českém území. Hlásí se k české a anglické reformaci, k holandské církevní reformě a ke snahám celoevropského reformního hnutí římskokatolického duchovenstva motivovaného kolem roku 1870 nesouhlasem se závěry I. vatikánského sněmu, který definoval papežskou neomylnost a božský původ papežské moci jako závazné články víry.