liska_ondrej_SZ_48x48.jpgStrana zelených by mohla ve vládě nakonec hlasovat proti umístění amerického radaru v Česku, soudí místopředseda strany a poslanec Ondřej Liška. Podle něj by to však nemuselo znamenat konec vládní koalice. Liška také zopakoval, že bude prosazovat, aby se o radaru rozhodovalo až poté, co se o podobě protiraketové obrany uskuteční debata v USA, v NATO i v Evropské unii.

Podle Lišky by otázka radaru neměla vládní koalici ohrozit. "Koaliční prohlášení neobsahuje tuto otázku," uvedl na tiskové konferenci s tím, že úkolem politiků je poskytnout občanům dostatek informací. V současnosti by však byl spíše proti základně. "Zřejmě bych hlasoval ne," řekl Liška novinářům. Zároveň však zdůraznil, že je třeba počkat, kam se otázka radaru postupem času posune.

Kdo může útočit? Jedině Írán…radar_USA_CR_172x107.jpg

Poslanec také uvedl, že jediným potencionálním agresorem, o němž se v souvislosti se základnou v USA debata vede, je Írán. „Při své cestě do USA jsem se na to ptal několikrát. Nikdy se nemluvilo o nikom jiném než o Íránu,“ uvedl na tiskové konferenci Liška. Důležitou otázkou podle něj nyní je, zda tato politika pomáhá hrozbě z Teheránu předcházet, nebo jí spoluvytváří. „Je velmi důležité ptát se, jak si USA představují stabilitu na Blízkém východě, a jaké je v této úvaze představa o budoucí roli Íránu,“ řekl Liška.

Souvislost s Ruskem je podle něj na úrovni „vyjasnění pozic“. "Nikdy to nebylo namířeno proti hrozbě z Ruska. Američané považují současná ostrá slova z Kremlu spíše za „ramenaté projevy“ směřované k ruským občanům,“ uvedl poslanec s tím, že viděl materiály, dokládající, že kontakt Spojených států s Ruskem v této otázce proběhl, otázkou podle něj je, jak byl tento dialog hluboký.

Na konci února Liška navštívil USA, aby o americké protiraketové obraně získal více informací. Setkal se mimo jiné se zástupci ministerstva obrany, republikánské i demokratické strany nebo s představiteli nevládních organizací. Liška se domnívá, že s rozhodnutím o radaru by Česko mělo počkat do amerických prezidentských voleb."Nemáme jistotu, jakým způsobem se zachová příští administrativa ve Spojených státech," uvedl.

Chirac se obává "nových dělících čar"

O riziku vzniku nových dělících čar v Evropě hovořil dnes v Bruselu francouzský prezident Jacques Chirac po summitu Evropské unie v souvislosti se zamýšlenými americkými základnami protiraketové obrany. Musíme dávat velký pozor, abychom nepřispívali k novým dělícím čárám v Evropě nebo k návratu k překonaným pořádkům, řekl Chirac při tiskové konferenci na dotaz o protiraketové obraně. Tento projekt vyvolává řadu otázek, o nichž je třeba přemýšlet, dodal. Český premiér Mirek Topolánek řekl, že o záměru USA postavit protiraketové základny v ČR a Polsku nepadla na summitu ani zmínka.


TISÍCKY ĽUDÍ včera protestovali na pražskom Václavskom námestí proti výstavbe americkej radarovej stanice v Česku. Snímka SITA/APSpojené státy v lednu oficiálně požádaly o umístění radaru dalekého dosahu v České republice a sila s desítkou protiraketových střel v Polsku. Česká politická scéna je v názoru na radar rozdělena. Zatímco Občanská demokratická strana premiéra Mirka Topolánka je pro, například zelení podle dřívějších vyjádření váhají a chtějí víc zapojit NATO a EU.


ČSSD žádá, aby o radaru rozhodli občané v referendu. Většina sociálních demokratů základnu odmítá. Ostře proti umístění radaru jsou komunisté, kteří rovněž žádají lidové hlasování.


Podle průzkumu agentury STEM odmítá radar 70 procent lidí, jeho umístění na českém území podporuje 30 procent oslovených. Z průzkumu také vyplynulo, že zájem lidí o toto téma se zvyšuje.