Růst mezd šéfů zvedá odborům adrenalin

Platy bosů největších britských firem vzrostly v roce 2005 o 28 procent. Od roku 2000 se platy ředitelů zdvojnásobily. Mezitím ovšem vzrostly mzdy řadových pracovníků pouze o šest procent. Konfederace britských odborů, která si tento výzkum objednala, to považuje za "škodlivé pro ekonomiku" a upozorňuje, že to "rozděluje společnost".

Šéf odborové konfederace TUC Brendan Barber připomněl ve svém novoročním projevu předneseném tento týden, že ředitelům se zvedly platy v době, kdy mnozí zaměstnanci dostávají nižší penze. Barber upozornil na "morální dimenzi" toho, že se rozšiřuje mezera mezi mzdami ředitelů a zaměstnanců ve Velké Británii. Anglie tak následuje vzor Spojených států.

Rudý Ken nespokojen

Barber řekl, že mnozí ředitelé si vydělají více peněz, než mohou potřebovat. Domnívá se, že jde jen o "symbol statusu". Zástupci anglických odborů vyzvali k celonárodní debatě o platech ředitelů. Podle Barbera sice není špatné, když člověk dostává za více odpovědnosti více peněz, ale už se to trochu přehání. Vysoké platy ředitelů prý ženou často nahoru ceny nemovitostí, a tím mají vliv na zvyšování úrokové míry.

Minulý týden podráždily britské odbory vysoké prémie vyplacené bankéřům firmy Goldman Sachs. Šéf Goldman Sachs Lloyd Blankfein dostal vánoční bonus ve výši 27 miliónů liber. Londýnský starosta Ken Livingstone, známý pro své socialistické názory pod přezdívkou Rudý Ken, okamžitě vyzval premiéra Tonyho Blaira, aby zdanil mimořádné odměny ředitelů a použil tyto peníze na výstavbu bytových domů a ochranu životního prostředí.

Stěžují si i ředitelé

Na stejný problém si stěžují i odbory v dalších zemích. Například ve Švédsku podle tamního deníku Dagens Nyheter vzrostly letos mzdy šéfů největších společností o 20 procent, zatímco mzdy pracovníků v průmyslu pouze o tři procenta. Švédské odbory upozorňují na to, že je třeba tento vývoj vzít v úvahu při příštím jednání o mzdách. Za příliš velké zvýšení označil růst platu ředitelů i tamní ministr financí Anders Borg. Zcela jiného názoru je ovšem šéf švédského svazu zaměstnavatelů Michael Treschow. Ten si myslí, že nejvyšší představitelé švédských podniků jsou naopak odměňováni málo a že by to mohlo poškodit švédskou ekonomiku.

Odměny zůstanou tajné

Podobná diskuse probíhá i ve Spojených státech, kde odměny ředitelů rostou již několik let také rychleji než průměrné mzdy. Podepisují se na tom i fúze a akvizice, které letos dosáhly rekordní úrovně. Za jejich dokončení totiž často lidé sedící ve správních radách firem dostávají mimořádné odměny.
Ve Spojených státech ale nyní dostali bosové velkých firem skvělý "vánoční dárek". Na svém posledním letošním zasedání rozhodla americká komise pro cenné papíry, že akciové společnosti nebudou muset zveřejňovat celkové odměny svých šéfů. Přitom původní návrhy byl, aby ve výročních zprávách byly uvedeny všechny bonusy včetně nepeněžních - například i cestování, bydlení či použití jachet zdarma.

Nejvíc nesly doly

Nejvíce letos vydělal za období leden až říjen ve Velké Británii podle deníku Guardian šéf důlní společnosti Xstrata, který získal 14,9 miliónu liber. Následoval ho šéf internetového kasina PartyGaming Richard Segal s 11,3 miliónu liber a ředitel společnosti Anglo American Tony Trahar s 6,4 miliónu liber. Jen o málo méně dostal Stanley Fink z Man Group (6 miliónů liber) a Jean-Pierre Garnier z GSK (5,6 miliónu liber).