Vyplývá to z reprezentativního průzkumu mezi 1175 evropskými špičkovými manažery, kteří byli v listopadu a prosinci dotazováni v rámci průzkumu deníku Handelsblatt. Provedla jej poradenská společnost Droege und Comp. a výzkumné společnosti Innofact a Marktagent.com.

Ekonomika posílila

Podle názoru vedoucích pracovníků z Německa, Velké Británie, Francie, Itálie, Rakouska a Švýcarska, se německému hospodářství podařilo v právě skončeném roce výrazně posílit. Na žebříčku od jedné (velmi dobře) do pěti (velmi špatně) by tuto zemi ohodnotili průměrně známkou 2,5. V roce 2005 přitom hodnocení Německa skončilo na úrovni 2,8 a v roce 2003 dokonce jen 3,4.

Důvodem tohoto dynamického vývoje je podle Michaela Heiseho, hlavního ekonoma Dresdner Bank, vytrvalá restrukturalizace firem. "Po předchozích fázích recese jsme restrukturalizace považovali za jakousi očistu, tentokrát se ale nejedná jen o žádné krátkodobé rozhodnutí," tvrdí. Timo Klein, odborník na Německo u výzkumné společnosti Global Insight, pak dodává, že velkým přínosem ke zvýšení konkurenceschopnosti německých firem byla také výrazná zdrženlivost odborů v problematice zvyšování platů.

Profituje i vláda

Celkem 44 procent manažerů ze šesti evropských zemí dává posílení Německa zčásti také do souvislosti se změnou vlády v listopadu 2005. Mezi německými manažery si to dokonce myslí 56 procent. Podle politologa Jürgena Faltera lze ale tento postoj vysvětlit především "psychologicky". "Díky rozmachu ekonomiky se zlepšila nálada a z toho vláda profituje téměř automaticky," říká.

Co se týče budoucí práce kabinetu, je ale optimismus většiny německých manažerů již menší. Pouze 55 procent z nich si totiž myslí, že by velká koalice mohla v průběhu letošního roku atraktivitu jejich země ještě zvýšit. Před dvanácti měsíci přitom v tuto schopnost věřilo ještě 68 procent manažerů.

Zvláštní naopak je, že mínění německých manažerů o síle domácí ekonomiky je horší než u jejich zahraničních kolegů. Německo by totiž, co se týče konkurenceschopnosti, oznámkovali pouze známkou 2,7, což je horší než průměr. Kolegové z ostatních zemí paradoxně svou vlast vždy hodnotili lépe, než jaký byl skutečný průměr ankety.
Ekonomové jsou dnes toho názoru, že se tamnímu hospodářství bude v příštích letech dařit. "Podařilo se dosáhnout výrazných strukturálních změn rámcových podmínek," míní analytik Heise. Pokud největší evropská ekonomika touto cestou půjde i nadále, mohla by se podle něj zvýšit prognóza růstu HDP pro konec tohoto desetiletí z 1,5 procenta na procenta tři.